I wanna be alone /Taekook/ CZ

~19~

Jungkook Pov

Taehyung si vlezl do koupelny a já si šel udělat čaj. Někdo zazvonil, ale zároveň jsem slyšel Taeho křičet moje jméno. Vyběhl jsem za Taem a podal mu ručníky a triko s boxerkama. Poté jsem běžel otevřít. Když jsem otevřel nemohl jsem uvěřit vlastním očím...Yoongi. Odkud zná mojí adresu? Co tu dělá? Mám v hlavě tolik otázek na, které se zeptat nemůžu, protože nemám hlas, zatím.

,,Jungkooku, furt nemůžeš mluvit? Je to lepší? Máš tu někoho?" ptal se, ale já neodpovídal. Nedokážu odpovědět na tolik otázek normálně, natož teď když nemám ani hlas. ,,Můžeš mi odpovědět?" zeptal se hlasem zvaným 'bez zájmu'. Kývl jsem a na stole v jídelně mám papírek a v šuplíku propisku, kterou jsem hned vytáhl a začal jsem odpovídat na ty tři otázky na, které se Yoongi při jeho příchodu zeptal. Papírek jsem vzal a ukázal Yoongimu.

Nemůžu mluvit, je mi furt stejně.

Na to jestli tu někoho mám jsem mu neodpověděl. Nevím, jak by reagoval, kdyby se dozvěděl o Taehyungovi. ,,Fajn tak napiš...jak ses dneska měl?" tak tuhle otázku dokáže vymyslet i prvňák, ale i tak jsem začal sepisovat dnešní den jak jsme ráno s Taehyungem odešli do nemocnice a potom co jsem napsal, že jeden doktor rozbil sklenici, jsem cítil dotek. Yoongi stál za mnou a hladil mě po bocích. Já jsem sebou škubl a on se zamračil. Rozešel se ke mě a já jen zběsile kroutil hlavou aby na mě nesahal, ale to nepomohlo, on se doslova rozeběhl a jak jsem couval, tak jsem se dostal až do obýváku a spadl jsem na gauč. Ty vole Jungkooku, to sis fakt nevybral lepší místo, kde se chytit do pasti? Proklínal jsem se. ,,Copak bojíš se?" zeptal se a nahodil svůj úchylnej úsměv. Kroutil jsem se jak o život, ale nemám sílu. Ležel jsem na zádech a kroutil se jak žížala. Yoongi se nahnul nade mě tak, že mám hlavu mezi jeho lokty a jeho obličej jen jen pár milimetrů od toho mého. Kdybych teď mohl křičet, tak zavolám Taeho, ale momentálně neudělám nic.

Yoongi se přiblížil tak, že se naše rty o sebe otírali a já sebou začal cukat co nejvíc to šlo. Yoongi, ale hned spojil naše rty a začal mě hrubě líbat. Vůbec to není příjemné a ješte je to moje PRVNÍ pusa. Začal jsem brečet a mlátit pěstma Yoongiho do hrudi, jenže ty slaboučké pěsti, které Yoongi nemohl ani cítit, ho nedokázaly odradit. Začal mě osahávat a já se cítil víc a víc bezmocný.

Myslel jsem, že omdlím, když ale cvakla klika, které jsem si všiml pouze já, tak jsem se znovu začal kroutit co nejvíc a mlátit Yoongiho pěstmi, ale i tak jsem neměl sílu.

,,CO SE TO TADY KURVA DĚJE?!" zakřičel Tae a přiběhl blíž. Shodil Yoongiho ze mě a já se posunul co nejvíc dozadu na gauči, až jsem z něj málem spadl. ,,Děláš si ze mě prdel?! Tobě to jednou nestačilo?!"

,,Hezký tričko, Tae," řekne Yoongi a ušklíbne se. Tae ho chytne za lem trička, který v ruce stiskne.

,,Máš s tím problém? Je od Kooka, takže má větší cenu, než nějaký tričko od Gucci," Tae se uchechtne potom co to dořekne. Všiml jsem si, že Tae nosí hodně věcí od Gucci, ale že dokáže říct tohle...musel jsem se pro sebe usmát, ale hned mě to přešlo když dal Yoongi Taemu pěstí. Vstal jsem z gauče a odstrčil Yoongiho od Taeho.

,,Copak Jungkookie?" zeptá se nechutně Yoongi. Dám mu docela silnou facku, protože vztek, který extrémně vzrostl, mi dodal dost síly na to abych dal Yoongimu takovou facku, že spadne na zem.

,,VYPADNI Z MÝHO BYTU!! NESAHEJ NA MĚ ANI NA TAEHYUNGA! Budeš toho litovat!" zařval jsem na něj a potom jsem kvůli nesnesitelné bolesti v krku spadl k zemi a skončil jsem na kolenou se sklopenou hlavou. Neměl jsem křičet, teď jsem si to asi doslova posral...

,,Jungkookie! Jsi v pohodě?" ptal se staroslivě Tae, ale já se nezmohl na nic. ,,YOONGI VYPADNI!!!" zařval Tae na Yoongiho, který v tu ránu zmizel a já padl k zemi úplně. Vnímám, vidím Taeho jak mě zvedá, cítím jeho doteky, slyším jak se mi omlouvá, že nepřišel dřív. Nejradši bych mu teď skočil kolem krku a už ho nikdy nepustil. Zachránil mě před znásilněním, ale když jsem si vzpomněl jak mě Yoongi začal líbat a ukradl mou první pusu, tak jsem začal brečet. ,,Jungkookie neplakej, půjdeme si lehnout ano?" říkal mi, když se mnou mířil do mého pokoje. Rád bych přilývnul, ale nemám ani špetku síly. Aspoň jsem se falešně usmál na souhlas.

Tae mě položil na postel a přikryl mě až po krk. ,,Jednu noc bez sprchy zvládneš ne?" zeptal se a uchechtl se. Bez sprchy to vydržím do rána, ale převléct bych se opravdu měl. Odhrnu tedy deku ze sebe a Taehyung se na mě nechápavě dívá. Poukážu na svoje oblečení a jemu to docvakne. ,,Aaah promiň...ty se asi neoblékneš sám viď?" zeptal se. No jo, to mi nedošlo. Omluvně jsem se na něj podíval, přijdu si jako mimino.

,,Nevadí, rád ti pomůžu s čímkoliv," tohle mě zahřálo u srdce a já mu věnoval upřímný a milý úsměv. ,,Tak jo...hlavně se nestyď," řekl a já i tak zrudl. Začal mi stahovat triku. První moje ruce vyndal z rukávů a poté triko vysvlékl před můj krk. Svékl mi poté i džíny a oba kusy oblečení složil a odložil na židli u stolu pod oknem. ,,Co boxerky?" ležel jsem na posteli jen v boxerkách a momentálně nevim co dělat. Můžu se hýbat, jen nemám dostatek sil. Kývl jsem a zavřel oči. On se nejspíše zarazil, ale poté si jen povzdechl. Začal mi stahovat boxerky a já více křečovitěji zavřel oči.

Taehyung mi boxerky stáhl a navlékl mi čisté, poté už jsem otevřel oči a Tae mi ještě pomohl s trikem. ,,Promiň," šeptl jsem, ale kvůli neskutečné bolesti v krku jsem sykl. Taehyung odběhl pryč z pokoje, nechápal jsem.

Po chvilce přiběhl zpět za mnou s hrníčkem. ,,Tady máš čaj Koookie," oznámil mi a hrníček s čajem položil vedle na noční stolek. Děkovně jsem se na něj usmál a on si lehl vedle mě a zachumlal se pod deku. Já jsem mu, ale deku odkryl a přitulil se k němu. Znovu jsem nás přikryl a on si mě v objetí více stiskl.

,,Dobrou noc Kookie," zašeptal. Já jen spokojeně zamručel a s tím jsem se odebral do říše snů...