I wanna be alone /Taekook/ CZ

~12~

,,Oh...králíček se dostavil na hodinu," řekl úchylně Yoongi. Byl jenom v kraťasech na tělocvik a neměl triko, takže šly vidět jeho břišáky. Nemá je moc vymakané, ale závidím mu, že vůbec nějaké má. Setřel jsem si všechny slzy z obličeje a chystal jsem se jít do kabinky a převléct se. Jenže Yoongi mě zastavil. ,,Proč do kabinky, když se můžeš převlíknout přede mnou?" zeptal se a nasadil jeho úchylný úsměv. Mám problém se svlékat před matkou, natož mým šikanátorem.

,,Yoongi, nech mě bejt," řekl jsem přísně, ale on se jen uchechtl a přišel ke mě blíž. Byli jsme od sebe pár centimetrů. Nemohl jsem dýchat, bál jsem se, že by se naše hrudníky dotkly a já bych se skácel.

,,Copak Kralíčku? Bojíš se? Sáhni si~" řekl znovu úchylně a mě se udělalo zle. Vzal moji ruku a přiložil ji k jeho břišákům. Začal jsem se třást, cítil jsem jak se mi podlamují nohy a těžko na hrudi mi nedovolovalo dýchat pravidelně. Začal jsem trhaně dýchat a když se Yoongi dotkl rukou mého stehna... viděl jsem jen černo.

Taehyung Pov

Celá třída je už v tělocvičně, jen Yoongi a Kook tu nejsou. Bojím se o Kooka, přeci jen kdyby nebyl tak nevinný, dokázal by se před Yoongim bránit, věděl by co dělat a jak se z toho vymotat, jenže když Kook neví nic ohledně hříšnějších věcí, tak je v koncích. A pokud na něj Yoongi sáhne...nevím co by se mohlo stát, ale když se Kook tak strašně klepal potom co na něj sahal Jimin, tak nevím jak by reagoval na Yoongiho úchylné doteky.

Furt nikdo z těch dvou nepřišel. Už je to 10 minut co tu jen postávám a čekám až přijdou, jenže nikdo nepřišel a já se rozhodl jít Kooka zkontrolovat. Vešel jsem do šaten, protože to je i jediný východ z tělocvičny. Vešel jsem do šaten a to co jsem viděl mi zastavilo dech...

Kook ležel nehybně na zemi a Yoongi se na něj pobaveně díval. ,,Yoongi! Cos mu udělal?!" zeptal jsem se naštvaně a rychle jsem se sklonil k tomu bezmocnému chudáčkovi. Yoongi nás stále pobaveně sledoval. Já jsem třásk s Jungkookem a snažil jsem se ho vzbudit. ,,Jungkooku!...Kookieee..." křičel jsem dál a dál ,,JUNGKOOKU!!!!" zakřičel jsem až jsem se divil, že jsem si nevykřičě hlasivky. Jungkook konečně pootevřel oči a já si ho hned stiskl v objetí. ,,J-Jungkookie~" popotáhl jsem, protože jsem nemohl rozdýchat to, že to bezmocné tělíčko leželo tak nehybně na zemi. ,,Udělal ti něco Yoongi?!" zeptal jsem se starostlivě. Yoongi se za náma uchechtl.

,,Ty si jako myslíš, že bych ho zbil do bezvědomí? Jo...udělal bych to, ale ne ve škole," řekl a odfrkl si. ,,Chováš se k němu jako ke svýmu dítěti. Kurva Taehyungu vždyť mu je šestnáct! Měl by se tak chovat!"
zakřičel na mě. Nechápal jsem, proč sem tahá jeho chování, ale to, že mě oslovil mým jménem doslova posral.

,,Ty sis asi taky něco neuvědomil!!" zařval jsem na něj, položil Jungkooka zpátky na zem a vstal jsem. Přišel jsem k Yoongimu, který začal couvat. On moc dobře ví, co dokážu a proto couval co nejvíc to šlo.
,,Bojíš se Yoongiee~" pohrál jsem si s jeho jménem, abych ho trochu vyděsil.

,,K-kime, s-sorry..." zamumlal, div nezačal brečet.

,,Ty víš, že mi omluva nestačí Yoongi," řekl jsem klidně, ale poté jsem se přiblížil a vrazil jsem mu pěstí do břicha, doufám, že to byla větší rána než dal včera Kookovi. On syknul bolestí, ale mě to nezajímalo. ,,Ještě jednou sáhneš na Kooka, tak ti říkám, že skončíš v nemocnici!!!" zařval jsem mu těsně u obličeje. ,,Vyřiď to všem kdo mají zálusk na šikanování Jungkooka, protože kdo na něj jednou sáhne, veř mi, nebudu nikoho šetřit," řekl jsem a kopl jsem ho kolenem do rozkroku za, který se v mžiku chytl a začal fňukat.

,,T-taehyungu..." zakňučel Jungkook, který stále nehybně ležel na zemi.

,,Ach Kookie," přišel jsem k němu a vyzvedl si ho do náručí. On sykl bolestí, když jsem ho chytil pod nohama, ještě nevím co mu Yoongi udělal, ale až to zjistím tak mu to všechno oplatím. A to myslím doopravdy.

Jungkook Pov

Taehyung mě vyzvedl do náruče a vyšel i se mnou ven ze šaten. Cestou 'někam' jsem viděl toho novýho učitele, co mě nemá úplně v oblibě. Taehyung si ho taky všiml a když jsem viděl jak se ten učitel na Taehyunga podíval, došlo mi, že Taehyung začíná být naštvaný. Občas se chová jako profesionální bodyguard a jsem za to rád. ,,Kookie, odnesu tě na ošetřovnu a tam počkáš, dobře?" oznámil mi a já jen s nejistým úsměvem kývl.

Došli jsme na ošetřovnu, Taehyung mě položil na židli a bez jediného slova odešel s docela naštvaným výrazem. Přišla nějaká školní doktorka a začala mi ošetřovat nohu.

Taehyung Pov

Nechal jsem tam Jungkooka a rozešel jsem se za tim novym učitelem. Už na první pohled jsem věděl, že to s nim nebudu mít lehké. Šel jsem k němu do kabinetu, kde jsem zaklepal a když jsem uslyšel tiché 'dále' vešel jsem. Měl jsem štěstí, že tam nebyl nikdo jiný kromě něj. ,,Co potřebuješ Taehyungu?" zeptal se jakoby nic a já se přiblížil k jeho stolu za, kterým seděl a bouchl jsem do něj pěstí.

,,Neříkej mi Taehyung. Jsme Kim," řekl jsem a on se uchechtl.

,,Jhoo...na to, že seš žák mi připadáš spíš jak nějakej ředitel, no ale i tak si ke mě nebudeš dovolovat," řekl přísněji a já jen protočil očima.

,,Co ten pohled na Jungkoka? Jak dopoledne tak i teď...já ti radim abys na něj nesahal, protože pokud se mu něco stane, budeš první za kym půjdu a schytáš to!" zvýšil jsem hlas. On vstal od stolu, chytil mě pod krkem a přitlačil mě na zeď vedle jeho stolu.

,,Ty mi budeš tykat?! To si dovoluješ moc ne?!!" zařval a stiskl můj krk tak, že se mi nedostávalo žádného kyslíku. ,,NENÁVIDIM GAYE!!" zařval mi do obličeje a já začal ztrácet vědomí z nedostatku kyslíku, ale tuhle větu jsem vnímal tak moc, že jsem ho kopl kolenem do rozkroku, přesně jako před chvílí Yoongiho a učitel padl k zemi.

,,Mě je jedno koho nenávidíš a koho máš rád! A ty jako učitel bys neměl na studenta ani sáhnout! Buď rád, že tě zatim nenahlásim! Drž se dál ode mě a Jungkooka a bude klid," s těmihle slovy jsem odešel zpátky za Kookem na ošetřovnu, ale zarazilo mě jedno a to to co jsem slyšel...