𝑇ℎ𝑒 𝑂𝑛𝑒 𝐾𝑖𝑛𝑔𝑑𝑜𝑚 ˡᵃʳʳʸ•ᶻⁱᵃᵐ

-13-

Zayn pov

,,Povídej dál." Naléhal jak malé dítě Liam.

Nechce se mi už vyprávět o mém pobytu v Amorisu.

Já jsem však těm jeho očím nemoh odolat. Dívali se na mě s celou láskou světa.

,,Dobrá tedy." Řekl jsem a on si svou hlavu opřel o mé rameno.

Leželi jsme spolu na louce před místem, o kterém víme jen my.

Měli jsme stan aby nám nebyla zima, ale i tak jsme leželi v teplých dekách pod širým nebem.

Nikdo, kromě Liama o tom nevěděl.

,,To nebe je krásné, ale bez tebe tady bych si to ani neuvědomil." Lichotil jsem.

Jen se mi víc zavrtal do mého těla a odpočíval dál.

,,Zee?" Mumlal.
,,Hmm" Vydal jsem ze sebe.

,,Já si tím už nejsem jistý."
,,Čím si nejsi jistý?" Zeptal jsem se.
,,Nevím jestli chci dodržet to na čem jsme se domluvili." Odpověděl.

Málem jsem zapoměl. Za dva dny to už bude měsíc od dne co jsme se potkali.

A taky co jsem Liamovi dal slib, že se s ním vyspím.

,,Nemusím odejít pokud nechceš a ani na to nemusíme tak spěchat." Ujišťoval jsem ho.

On neodpověděl. Jen ležel v mém náručí.

,,Li?" Dloubl jsem do něj. Nic se nedělo. Už spal.

Jak mohl tak rychle usnout? Je pravda, že jsem neodpověděl hned, ale...

Slyšel vůbec to co jsem mu řekl?

    Louis pov

,,Rozhodl jsem se, že nechám propustit jak Harolda tak i toho starého páprdu." Oznámil jsem na svém trůnu strážím.

,,A také nechte připravit komnaty pro mého hosta." Poručil jsem.

Elen strávil dnešní noc v mých komnatách. Naštěstí se o nic nepokusil.

Ležel na divanu celou noc. Nevím jestli spal či ne, ale byl otočený obličejem ke stropu.

Nechám ho tu nějakou dobu. Možná si ještě znovu promluvíme o té věci se Zaynem.

A možná taky ne.

Tak či tak ho později pošlu domů.

,,Udělal jsi to co jsem ti poradil?" To byla první věc, na kterou se mne zeptal.

,,Samozřejmě!" Zabručel jsem.

Myslel jsem si to jako mladistvý a myslím si to i teď. Byl by lepší král než já.

,,Oba?" Ujišťoval se.

,,Oba." Ujistil jsem ho.

Podíval se na mne s bodajícíma očima a když uznal, že mluvím pravdu promluvil.

,,Tak dobře. Nech je sem přivést." Poručil si a já jsem splnil o co mě žádal.

,, Ooo můj pane. Děkuji. Děkuji vám. Na stotisíckrát vám děkuji." Plazil se po zemi a snažil se ke mě přiblížit aby mi políbil ruku. Takto jsem ještě svého správce neviděl.

,,To je v pořádku. Být to na mě schnili by jste tam oba. Za to, že jsem tady vděčíte jemu." Ukázal jsem na Elena.

Z Harolda jsem skoro slyšel říkat ,,Já věděl, že mě pustíš."

,,Vy správce uděláte vše pro to aby jste nalezl mého muže. A vy." Skoro jsem zuřil když jsem ho viděl v takovém klidu.

,,A vy Pane Stylmane tu zůstanete." Rozhodl jsem.
Oba se poklonili a Stylman mi ještě k tomu daroval mlsný pohled.

_

,,Co se děje!?" Zuřil jsem když jsem slyšel někoho klepat na mé dveře, už je docela pozdě.

Vyběhl jsem z postele a rychlosti blesku jsem otevřel dveře.

Stál tam Harold.

Ani jsem ho nestačil pokárat za to co si to dovoluje, když přitiskl své rty na ty mé.

Byl tak vášnivý a žhavý. Vklouzl do mé komnaty a pokračoval ve svém vášnivém chování.

_

Znova napsáno pandiklk
<3333