My Eyes - CountryHumans - CZ ( GE X AH )

4

Zašedlé mraky zakrývaly oblohu, prořezávaly je ale sluneční paprsky. Slunce již zapadalo za vršky kopců. Hladina vody se kouzelně třpytila na řece, protékající od lesa přes celou louku, až za pole, kam už oko nedohlédlo.

Červeno-zeleno-bílá trikolóra seděla na spadlém kmeni stromů.
Jednou za bouřky ho převrátil silný vítr. Byl už moc starý a jeho kořeny nevydržely.
Teď už tam pár let jen leží mezi keři a obaluje ho měkký zelený mech.

RakouskoUhersko pevně svíral jeho pásky v rukou. Upřeně sledoval krajinu před ním a snažil se zahlédnout medový západ slunce.

Poslední poryv světla zmizel za koruny stromů a na oblohu se snesla šedá pokrývka.

R-U ucítil, že mu na ruku dopadlo něco vlhkého. Vzhlédl k nebi a ucítil to znovu, tentokrát ale na obličeji.

Pomalu začalo poprchávat. To se ale brzy proměnilo v jemný déšť.
Pro RakouskoUhersko to bylo příjemné. Koruna stromu kousek opodál tlumila sílu kapek a listí tak šumělo. Měl rád když prší...ale hromy ho děsily.

,, Rakousko-Uhersko! "

RakouskoUhersko si nasadil pásky než vstal.
,, Ja? Co se děje, Fran?"

Přiběhla k němu a cestou si zakrývala hlavu zástěrou. Schovala se k němu pod strom.
,, Pojď na večeři, uvařili jsme pro vás pstruha. "

Mluvila hlasitě, aby jí bylo přes hluk slyšet.

,, Dobře, pomůžeš mi? Prosím... "

Podívala se na něj s překvapeným výrazem a upravila si tmavě hnědé vlasy.

,, Proč se mě na to ptáš?... Samozřejmě že ti pomůžu."
,,Děkuju..."

Francesci zmatený pohled vystřídal nový, plný lítosti.
,, Děje se něco? "

Zmírnila hlas a bylo poznat, že je plný upřímnosti a soucitu.

,, Všechno je-...v pořádku, díky."

Usmál se a vydal se sám na cestu.
Francesca ho doběhla a pomohla mu k paláci. Zbytek cesty rychle šli, aby nebyli promočení, protože déšť zesílil a z dálky se ozývaly hromy.

Vběhli do dveří a Francesca se podívala ven. Tam už foukal i vítr.

,, Bylo to jen tak tak-"

Oblohu v tu chvíli rozsekl obrovský blesk, který vydal hlasitou ránu. RakouskoUhersko se při tom zvuku otřásl a opřel se o zeď.

,, V pořádku? "
,, Jo, jo... "
,, Dobře, tak pojď."

R-U se stále trochu třásl a při sebemenším hluku sebou škubl.
Francesca se ho pokoušela uklidnit, ale bylo to obtížné.

Nakonec dorazily do jídelního sálu. Ostatní tři už tam byly a čekali na ně. Francesca pomohla Rakousku-Uhersku dojít ke stolu a posadit se. Trochu se poklonila, než popřála dobrou chuť a odešla.

Služebníci donesli posledních pár pokrmů a oni pak mohli konečně začít jíst.