My Eyes - CountryHumans - CZ ( GE X AH )

10

,, Německá Říše? "
,, No?"
,, Sevgilim, chceš mít na svatbě červené nebo bílé růže?"
,, Proč teď?"
,, Jen mě to tak napadlo. "

Osmanská Říše opustila balkón a šla ke svému snoubenci, který seděl u stolu a podepisoval papíry. Políbila ho na tvář a přesunula své ruce na jeho ramena.
,, Navíc, Cařihrad chtěl vědět co má koupit. "

Řekla, zatímco ho jemně masírovala.

,,Nevím, výběr nechám na tobě."

Osmanská Říše byla trochu zklamaná. Povzdechla si a přešla k jejich společné posteli.

,, Mm... Tak asi obě. "
,, Dobře. "
,, Lásko, děje se něco? "
,, Neděje,... jen přemýšlím. "
,, Nad čím?"
,, Ohledně Ruského Carství a tak. "
,, Myslím, že to bude v pořádku. Dej si na chvíli pauzu od práce a odpočiň si."
,, Hmm... Půjdu se projít, jdeš taky?"
,, Ráda bych, ale musím ještě s Cařihradem probrat věci na svatbu."
,, Dobře, tak se uvidíme asi za hodinu, možná míň. Miluju tě, Osmanisches. "

Přišel k ní a obejmul ji, než se políbili. Osmanská Říše po chvilce přerušila polibek.
,, Už jdi a užij si to. Seni seviyorum tatlım. " (miluju tě zlato)

,, Já tebe taky."
Němec jí zamával, než zavřel dveře a vydal se na zahradu.

Prolézal chodbami paláce a v klidu si to mířil rovnou ven. Samozřejmě, to by nesměl do někoho narazit!
Ugh, stává se z toho rutina?
,, RakouskoUhersko. "
,, Ahoj Druhá Říše. Taky tě rád vidím. "
,, Jo, heh... Měli bychom do sebe přestat vrážet. "
,, Jsem slepý."
,, Já vím? "
,, Ty vidíš, neměl by jsi dávat pozor na cestu?"
,, No neviděl jsem tě, asi proto, že jsi nízký. "

RakouskoUhersku se na tváři objevil zmatený výraz s trochou podráždění. Povzdechl si, než odpověděl.
,, Jako o kolik?"
,, Mmm, asi tak okolo 10 cm... Myslím, ale možná méně."
,, Tolik?! "
,, Ja."
,, No dobře, kam jdeš? "
,, Projít se."
,, To je hezký, ptám se kam jdeš, že by? "
,, Aha, na nádvoří."
,, Super, jdu tam taky, je mi jedno jestli ti kazím plány, ale kvůli tobě jsem se ztratil. Takže si cením toho, že mi pomůžeš se tam dostat. Danke schön. Jdeš? "
,, ... "

Ven se dostali do pár minut, Druhá Říše musel občas pomoct Rakousko-Uhersku, aby do ničeho nenarazil. Jinak uznal, že se tam celkem dobře orientuje.
,, Jak si můžeš pamatovat všechny ty cesty a kde co je? "

,, Nejsem slepý od narození a časem jsem si to nějak zapamatoval."
,,Takže si pamatuješ, jak co vypadá? Třeba jaká je obloha? "
,, Mein Gott, nejsem idiot, samozřejmě, že vím jak vypadá obloha, jen jsem ji dlouho neviděl."
,, A co věci co jsi před tím neviděl?"
,, Hmm.... Jako... Spíš vím jak vypadají po hmatu a tak. Co se týče barev... Nějak si to ještě pamatuju, ale je to složité. "
,, Pamatuješ si třeba jakou máš vlajku?"
,, Co je to za hloupou otázku? "
,, Tak?"
,, To mě jako zkoušíš? Červená, zelená, bílá. "
,, Víš jak vypadají? "
,, Zelenou má travička, bílou mráčky a červenou krev. "
,, Krev? proč zrovna krev?"
,, Nevím asi to bylo to poslední co jsem viděl?"
,, To je mi líto, ale mnoho dalších krásných věcí má červenou barvu, třeba třešně, růže, jablka, jahody máky, západ nebo východ slunce...Ty mají spíše odstín. "
,, Máky si pamatuju. "
,, Jo?"
,, Ja. Nedaleko odtud bývala louka plná jich. Myslím, že jsem tam jednou byl. "
,, Na našem nádvoří byly keře růží, byly krásné! Nemáte tu někde nějaké? "
,, Co vím, tak poblíž fontány byl keř. "
,, A to je kde? "
,, Počkej. "

Chytil ho za ruku a táhl ho někam poslepu. Došli k houfu keřů, které obléhalo mnoho květů rozkvetlých růží. Už z toho místa byl slyšet šum vody v kašně.

RakouskoUhersko nechal Druhou Říši u kytek a šel k vodní fontáně.
Zastavil se kousek od zídky a poslouchal kapičky vody. Tento uklidňující zvuk vyhnal všechny myšlenky z jeho hlavy. Všechno bylo v tu chvíli opravdu krásné.
Cítil se tak uvolněně.

Z rozjímání ho vyrušil předmět, jenž mu dopadl na hlavu. On se trochu lekl náhlého dotyku a ucukl.
,, Hele, v pohodě, to jsem jen já."

Zasmál se Druhá Říše a sledoval RakouskoUhersko jak se snaží rukou identifikovat předmět na jeho hlavě.
,, Co je to?"
,, Věneček nebo spíš koruna z růží, záleží jak tomu chceš říkat. Trny jsem sundal, neboj. "

RakouskoUhersko se trochu začervenal. Cítil teplo v celém těle.
,, Ja-...Jakou má barvu?"
,, Červenou. "
,, Nett... Danke shön. "
(hezké... Děkuju.)
,, Žádný problém. Už půjdu, Osmanská Říše na mě čeká."
,, Brunnen. "
(Dobrá)

Ciao! Moooc děkuji za 300 přečtení! ♡︎♡︎シ︎
Přemýšlím, že bych začala dělat nějaké ilustrace... No, nic neslibuji. Zatím!