My Eyes - CountryHumans - CZ ( GE X AH )

27

Dneska to jsou 2 roky :)
Od vydání první kapitoly se příběh posunul a už se blížíme závěru... Třetí rok už bude jistě rokem, kdy bude kniha dopsána... Proto děkuji všem, kteří tu během těch 2 let byli. Velmi si vážím toho, že knihu čtete a vaše komentáře mi vždycky vykouzlý úsměv na tváři. Moc děkuji za veškerou vaši podporu a přítomnost! <33

...

Paprsky slunce zářily mezi zelenými listy stromů. Potůček šuměl mezi lesním porostem a ptáčci cvrdlikali.
Pod odkvetlým stromem, uprostřed louky, seděli dvě země. Užívali společně strávený čas. Jejich srdce byla vylita a oni mezi sebou pociťovali vzájemnou lásku.

Ale bohužel, realita je vždy vpředu. Ani jeden z nich nevěděl, co bude následovat. Spadli do těžké situace.
A první byl Rakousko-Uhersko, kdo se zeptal.
,, Co bude teď...? "

Německé Císařství se mu podíval do očí a nervózně se usmál.
,, Já... Nevím..."

Rakušan přikývl a odvrátil svůj pohled k louce.
,, Je to celkem složité... "

Němec zvedl ruku a pohladil ho po tváři, aby se na něj podíval zpátky.
,, Je... Ale to nevadí. Pamatuj, ať se stane cokoliv, budu tě vždy následovat. "
R-U se na něj smutně podíval.
,, Mluvíš tak sebejistě. "
Německé Císařství se k němu láskyplně naklonil a tváře mu hřály.
,, Protože tě miluju, Österreich-Ungarn. "

Rakousko-Uhersku se na obličeji rozzářil úsměv.
,, Taky tě miluji..."

...

Teprve když se slunce začalo stahovat k západu, rozhodli se vrátit zpět. Už tak je ostatní jistě hledali. Co se týče jejich aktuálního problému, na nic nepřišli.

Když dorazili zpět do rakouských zahrad, slova se vytratila.
Německé Císařství se rozhlédl, než naposledy vášnivě políbil Rakousko-Uhersko. Ti dva se rozloučili a každý šel svou cestou.

Němec se zrovna blížil vchodu do paláce, když do něj náhle někdo vrazil.

,, Entschuldigung- "
Vídeň se zarazila, když si uvědomila, že je to Německé Císařství.
,, V pořádku, nic se nestalo."

Vídeň najednou zpanikařila, popadla ho za paže, ale hned ho zase pustila a znovu se omluvila.
,, Omlouvám se, Německé Císařství. Prosím, musíme si nutně promluvit..."
,, Jistě. Povídej, o co jde? "
,, Prosím, následuj mě."

Začala někam rychlým krokem odcházet. On ji zmateně následoval. Šli mimo palác, na okraj vedlejšího lesa.
,, Až tak daleko?"
Díval se na ni pochybovačně a byl ostražitý.
,, Je mi to líto, jen nechci, aby náš rozhovor kdokoliv slyšel. "
,, Chápu, tak povídej. Co se děje? "

Vídeň si odfrkla a ironicky nadhodila rukama.
,, Jde tedy o to, že Chorvatsko-Slavonská se mě snaží dostat z paláce, víš. "
,, Ale to by Rakousko-Uhersko přeci nedovolil."
,, Já vím. Dnes jsi mě potkal venku, protože můj věrný přítel mě dnes varoval. Prý, že Ch-S si na dnešek domluvila můj únos. Tý ženský už straší na maják! Chápeš to?! Někdo z paláce mě má unést. Nemůžu tam zůstat, Německé Císařství. Pokud zůstanu, nemusí to skončit jen únosem. "

Němec na ni jen v šoku zíral, něco takového rozhodně nečekal.
,, A co stráže, ti by tě chránili. "
,, Ubránila bych se sama, únosu ano. Ale jak mohu vědět, že to skončí? Zvlášť, když je Ch-S schopná- "
Vídeň se rychle odmlčela, málem řekla něco, čeho by mohla litovat.

N-C na ni zmateně koukal a požadoval odpověď.
,, Schopná čeho? "

Vídeň měla ve tváři smutek a pochopení.
,, Německé Císařství.... Ne... "
,, Řekni mi, čeho je schopna? Co udělala? Udělala něco Rakousko-Uhersku?"
Začal na ni naléhat, cítil teď potřebu chránit R-U, za každou cenu.

Povzdechla si a položila mu ruku na rameno.
,, Podívej... Za tu dobu, co jsi byl pryč, se stalo opravdu mnoho věcí... Věcí o kterých bych ti neměla říkat já. Jsem si jistá, že až bude správný čas, tak se vše dozvíš... "
,, Vídeň, notak. Pokud nebudu vědět, co se tady děje, nic se nevyřeší!"
Ona mlčela, pak se mile usmála, čímž zmátla Němce.
,, Záleží ti na něm hodně, že? "
Vídeň pokusila štěstí a dívala se na Němce se vší vážností.
Jeho ta nečekaná otázka zaskočila.
,, Co... "
,, Rakousko."
,, O co jde? "
,, Víš, když jsi odjel, šlo to z kopce. Možná bys s ním měl promluvit..."
,, Mluvili jsme spolu."
Překvapeně zamrkala.
,, Opravdu?"
,, Vídeň, co budeš dělat teď? Když se nemůžeš vrátit. "
Rychle změnil téma zpět.
,, Já nevím... Popravdě, nemám kam bych šla..."

Německé Císařství chvíli váhal.
,, Neměl bych to dělat.... Ale vím o místě, kam bys mohla jít."
,, Zase počkej, nechci tě nijak urazit, ale neznáme se až tak dobře..."
Vídeň zavřela oči a zhluboka se nadechla, než pokračovala.
,, Ale hádám, že na výběr není... Velmi si vážím tvé laskavosti, Německé Císařství. "

...

Noc byla temná, hvězdy zakrývala mračna a měsíc nebyl k mání. Jediným zvukem byl hukot cvrčků.
Pro Vídeň byl přistavěn kočár.
S lucernou v ruce a s Německým Císařstvím po boku se naposledy ohlédla na palác, než znovu poděkovala Němci a nastoupila dovnitř.

Akce ale nebyla nakonec tak tajná, jak se předpokládalo. Za jedním z nejvyšších oken stála postava. Na tváři jí hrál neutrální výraz, nakonec odstoupila od okna a se svícnem v ruce se vydala po schodišti dolů.

Součástí budovy bylo staré sklepení, kde kdysi býval žalář, dávno se nevyužívá, proto tam nikdo nechodí. Tedy, skoro nikdo.

Království Chorvatsko-Slavonské, Ch-S, měla ve své každotýdenní rutině se vypařit a v noci sestoupit tam dolů. Důvod si nechávala pro sebe. Nikdo o tom stejně neměl ani ponětí. Nikdy o tom nikdo nevěděl. A tak to mělo zůstat.

Když sestoupila po špinavém a ztrouchnivělém poschodí, její zrak se zatoulal do dlouhé chodby, spojující všechny cely.
Ač znechucena, pokračovala v cestě, během které se musela vyhýbat odpadišti, shnilé vodě, krysím bobkům a ostatkům. Ani ony tady nakonec nepřežili.

Po nějaké chvilce došla na určité místo. Rezavé mříže překvapivě stále držely na místě. Ch-S nakoukla do cely, která byla snad v nejhorším stavu ze všech. Zatuchlé a vlhké místo plné havěti.
,, Mám nějaké novinky... Musím se ale vrátit, takže se bohužel nezdržím. "

Žádná odpověď se jí nedonesla, položila dovnitř hadr, ve kterém bylo nějaké jídlo. A ve tváři se jí objevilo znechucení, když přes nehybné tělo v cele přelézaly myši.

,, Děvče, jsi tak loajální... Co tvůj manžel?"
Ch-S se ulevilo, když postava promluvila.
,, Oh, ani mi nemluvte! Představte si, že ta slepice Vídeň řekla Německému Císařství, že se mnou Rakousko-Uhersko pomalu ani nechtěl být v manželství! Pravděpodobně mu i nalhala, že mu nějak ubližuji... Nemůžu přeci za to, že spadl do depresí a... vypadá tak, jak vypadá.... "

Nastalo ticho, než se jí dostalo odpovědi.
,, Hmm... Zajímavé... Takže se tady znovu potloukají Němci, chápu to správně?"

,, Nejen on, je tu i Osmanska říše a Bulharsko se před dnem vrátil zpátky. "
,, Hm... "
,, No a tedy, snažila jsem se vyřešit Vídeň, ale Německé Císařství ji poslal někam pryč. Přijel pro ni kočár a frr! Byla fuč."
,, Děvče, uvědomuješ si, že ten Němec by tě mohl ohrozit, že?"
,, Ovšem že! Proto musím něco vymyslet, abych se ho zbavila."
,, Holka hloupá, pokud se zaplete s Rakousko-Uherskem, už se ho 'nenápadně' nezbavíš."
,, Za-... Zapletl? Co tím myslíte? "
Žalářem se rozlehl suchý smích. Až Ch-S předběhl mráz po zádech.
,, Děvenko, jsem tady dole opravdu mnoho let a vím víc než ty?"
,,Um... "
,,Jsi mazaná, ale tak naivní... "
,,Nenapadá vás něco? Jak ho ujistit, že jsem čistá? "
,, Co já vím. taky máš mozek ne?"
Na Ch-S zíraly dvě žhnoucí oči, místo se zdálo mnohem temnější a chladnější.
,, Hlavně to nepokaz."
,, O-Ovšem! Teď se vrátím. Nashle, vrátím se co nejdříve!"
...

Hhmm... Kdo by to tak mohl být, co? 🤔😺