Zachránce

Nečekaná zodpovědnost

Harrymu to přišlo jako citové vydírání. Co když na něj jeho odvěký nepřítel jen uplatňuje nějakou malfoyovskou manipulaci? Příliš mu nedůvěřoval, ale na druhou stranu mu přišlo nemožné v této situaci nechat Draca na holičkách.

„Tak jo, Draco, a jak si to teda představuješ?"

„Vezmi mě k Mungovi a Scorpiuse si vezmi na pár dní k sobě. Pottere, já opravdu nikoho nemám."

„Udělám to jen kvůli tomu klukovi," slíbil Harry. „Dokážeš vstát?" Podal Dracovi ruku.

Ten se snažil pohnout, ale bolestí nemohl vydržet. Harry pocítil malý záblesk empatie, když viděl, jak se malý Scorpius k Dracovi nešťastně přivinul. Hůlkou si svítil na výjev před sebou. I když byl Draco zraněný a nemohl se hýbat, zachovával si určitou noblesu. Vypadá zatraceně dobře, problesklo Harrymu hlavou. Poklekl k nim a pomalu si oba přitáhl do těsného objetí, nutného ke společnému přemístění. Snažil se postupovat pomalu a opatrně, aby nezpůsoboval svému bývalému rivalovi další bolest. Bylo zvláštní vidět Malfoye naprosto bezbranného. Byl na něm zcela závislý. Stále ještě nemohl pochopit, proč mu Draco důvěřuje, proč požádal o pomoc právě jeho. Opravdu nikoho nemá? Harry ho pevněji stiskl. Téměř se dotýkal Dracova bolestí staženého obličeje svým. Cítil vůni jeho vlasů a obrysy jeho těla splývaly s Dracovým, jak se snažil dodávat mu stabilitu. Volnou rukou pevně držel Scorpiuse.

„Tak jdeme na to!"

Přemísťování zraněného muže a dítěte bylo nebezpečné a Harry se musel velmi soustředit, aby vše proběhlo bez dalšího zranění. Zaskočilo ho, že zakusil pocit absolutní prázdnoty, když své spolucestovatele uvolnil ze sevření. To spojení pro něj bylo zvláštně fascinující a nakonec byl rád, že si může dovést domů alespoň malého chlapce.

Zanechal Draca v nemocnici. „Chceš, abysme za tebou přišli?"

Draco zavrtěl hlavou. „Nesmíte, je to nebezpečný. Musíš Scorpiuse dobře ukrýt, nikdy ho nespouštěj ani na minutu z očí," kladl mu na srdce.

„Slibuju," zašeptal Harry.

Scorpius se od svého táty vůbec nemohl odtrhnout. Harry byl dojemnou scénou trochu zaskočen. Nějak si neuměl představit, že má Draca někdo takhle upřímně rád. Představa Malfoye jako milujícího otce byla v přímém rozporu se všemi zkušenostmi, které s ním měl on sám. Musel ale uznat, že Draco v jeho očích stoupl. Momentálně si velmi dobře na vlastní kůži uvědomoval, jak je péče o dítě náročná. Scorpius byl přetažený a hystericky vřískal, když se ho snažil dostat z nemocnice pryč. Harry si s ním vůbec nevěděl rady. Už mu docházela trpělivost.

„Ty zatracenej mrňavej Malfoyi, drž už hubu! Rozmazlenej spratek jako tvůj táta. Co jsem komu kurva udělal?"

Scorpius se na něj překvapeně podíval. „U tebe se smí mluvit sprostě? Můžu taky?"

Harry se trochu zastyděl, ale nakonec se rozhodl situace využít.

„Víš co, Scorpe, jestli přestaneš řvát, tak můžeš mluvit sprostě. Aspoň se dozvím, jaký nadávky používaj vznešený Malfoyové."

„Táta sprostě nemluví a já doma taky nesmím."

„No jasně, tvůj táta je prostě dokonalej. A co ještě nesmíš?"

„Nesmím sám vycházet z domu a nesmím s nikým mluvit," řekl Scorpius smutně. „A to je otrava, protože už se doma nudím."

„Jo, tak teď se budeme chvíli nudit spolu," vzdychl Harry. Opravdu neměl ponětí, co s ním bude celé dny dělat. Taky to znamenalo vzít si volno v práci, což teď bude krajně podezřelé, protože byl nasazený na vyšetřování útoků na bývalé smrtijedy. Bude muset předstírat nemoc, protože by jinak volno určitě nedostal.

A jak to u Merlina bude řešit s večeří? Co když má to dítě na něco alergii, u Salazara?

Jen co dorazili domů, Harry si nalil plnou sklenici ohnivé whiskey.

„Je ti smutno?" zeptal se chlapec.

„Ne, proč?"

„Tohle táta pije, když je mu smutno," odpověděl malý bezelstně.

„Aha. A je mu často smutno?"

„Ne moc často. Většinou stačí, když si s ním zahraju pexeso. Máš pexeso?"

Harrymu zatrnulo. Popravdě vůbec nepřemýšlel, jak malého zabaví.

„To nevadí, nakreslíme si ho. Kreslit umíš?"

Harry vzdychl. „Zítra to zkusím."

Svěřili byste svoje dítě Harrymu?