Zachránce

Vyznání

Draco se na noc vrátil ke Scorpiusovi a Harry si připadal po jeho odchodu ztracený a osamělý. Byl by raději, kdyby mohl usínat vedle svého přítele, ale chápal jeho obavy. Před pár týdny by ho nikdy nenapadlo, jak moc k oběma Malfoyům přilne. Připadalo mu to jako zázrak. Byl by dokonale šťastný, kdyby věděl, že už jim nehrozí nebezpečí. Merlinžel se opět objevily nové útoky na bývalé smrtijedy a vyšetřování nijak nepokročilo. Draco dostal další výhrůžný vzkaz, že pomsta už se blíží. Nic konkrétnějšího ale neobsahoval. Harry se o svou novou rodinu bál a udělal by všechno pro to, aby je ochránil. Cítil to jako velkou zodpovědnost a věc cti. Scorpius k němu až nekriticky vzhlížel a Draco na něj spoléhal.

Od toho večera, kdy se sblížili, se k němu Draco otevřeně choval jako ke svému partnerovi i před Scorpiusem, bezostyšně ho líbal a objímal. Harry z toho byl trochu v rozpacích.

„Teď už s náma zůstaneš navždycky, když tě má táta rád?" zeptal se Scorpius bezelstně.

Harry ho pohladil po světlé hlavičce.

„Jestli si to budete přát, tak jo."

Scorpius mu nadšeně skočil do náruče.

------

Draco chtěl samozřejmě trávit s Harrym alespoň večery bez Scorpiuse a bylo potřeba najít dlouhodobější řešení než patrona. Pořídili si k tomu speciální hlídací orbitu, která zobrazovala dění v pokojíčku, a v případě, že by se cokoliv stalo, spustila by alarm. Přesto většinu času trávili v pokojíčku a do vedlejší místnosti odcházeli opravdu jen v nejnutnějších případech, které ovšem nastávaly čím dál tím častěji.

Teď spolu leželi v láskyplném objetí a tiše si povídali.

„Kdy jsi mě začal mít rád, Draco?" zajímalo Harryho.

Jeho přítel se zasmál. „Zajímal jsi mě, ještě než jsem tě poznal. Chlapec, který přežil – předcházela tě docela zajímavá pověst. Nejdřív jsem s tebou chtěl kamarádit. Fakt nesnesitelný to začalo být v šesťáku, to jsem tebou byl doslova posedlej. A kdy jsi mě začal mít rád ty? Včera, nebo už předevčírem?"

„To bych taky sám rád věděl. V šesťáku ses mi hrozně líbil, ale nesnášel jsem, jak ses ke mně a k ostatním choval."

„Jo, tomu rozumím, můžu si za to sám. Do konce života tě budu přesvědčovat, že si tě zasloužím. Ještě že mám Scorpiuse, ten už tě nepustí."

Harry se usmál. „Prověřoval sis mě dost dlouho. Asi bys nechodil s nikým, koho by ti neschválil."

„To si piš. A jsi první, koho mi schválil."

„Tak to jsem rád. Jste pro mě důležitý oba."

Draco se na něj vděčně podíval a pak ho políbil, dlouze a významně.

„Miluju tě, Harry. Vždycky jsem do tebe byl zamilovanej, ale teď tě miluju."

„Já tebe taky," zašeptal Harry.

„Pojď mi to dokázat," zaculil se Draco a zamilovaný Harry se nenechal dvakrát pobízet. Zasypal Dracovo tělo polibky a hůlkou mu přičaroval rudou růži, z níž dalším kouzlem ihned odstranil trny. Lehce květinou přejížděl po přítelově hrudníku, zatímco druhou rukou sklouzával níž a níž. Připadalo mu roztomilé, že Draco, i když už byl vzrušený na nejvyšší míru, stále občas okem přejel po orbitě, jestli je všechno v pořádku. Opravdu ztratil ostražitost jen v tom jednom momentě, kdy ho exploze slasti donutila zavřít oči. V té chvíli patřil jen Harrymu.

Přátelé, poslední kapitola, kdy jsou ještě naprosto šťastní. Od té příští se to začne komplikovat.