Zachránce

Inovativní metody

Draco si ráno připadal trochu trapně, protože si na nic nepamatoval. Po vypití lektvaru proti kocovině a ranní sprše už byl ovšem alespoň schopný fungovat. Lenka ho přinutila sníst několik makronek.

„Děkuju," zašeptal. „Jsem rád, že jsi přišla ty. Moc jsi mi pomohla. To jsi mi dala nějakej lektvar na spaní?"

„Ne, to by tě akorát dorazilo. Mám praxi v lepších uspávacích metodách," zasmála se.

„Jak se vůbec má Harry?"

„Harry dělá všechno, co může, aby Scorpiuse našel. Taky skoro nespí a nejí. Bojí se stejně jako ty a navíc má zlomené srdce. Vezmi ho na milost, Draco."

Blonďák vzdychl. „Nemůžu mu jen tak odpustit. Na co vůbec myslel, že Scorpiuse neuhlídal?"

„Na tebe. Na to, jak moc tě má rád."

„Netrap mě, Lenko."

„Včera jsi ho pořád volal."

„Byl jsem úplně mimo."

„No právě. Odhodil jsi tu svou neupřímnou fasádu. Potřebuješ ho. Potřebujete se navzájem."

Draco začínal být netrpělivý. „Radši vyřídíme ten výslech."

„Nebudu se tě na nic ptát, rovnou se ti podívám do hlavičky. Uvolni se, prosím. Legilimens."

Draco otevřel svou mysl a nechal Lenku prohlížet si jeho vzpomínky. Lence trhalo srdce vidět, jak byli s Harrym ještě nedávno šťastní. Příběh jejich seznámení se před ní rozvíjel jako film se špatným koncem. Žádné nové relevantní informace ale neobjevila.

------

„Všechno, co jste mi mohli sdělit ty a Harry, už znám. Potřebujeme informace přímo od Scorpiuse. Zkusíme telepatii. To je mimosmyslové vnímání, jde tak přenést informaci z mysli do mysli na velkou vzdálenost. Chci zkusit navázat spojení mezi tebou a Scorpiusem," představila Lenka nový plán.

„Já nejsem nijak zvlášť dobrej v nitrozpytu," protestoval Draco.

„Nejedná se o nitrozpyt. Prostě se soustředíš na myšlenku a vyšleš ji Scorpiusovi. A on by snad mohl poslat myšlenku tobě."

„Lenko, jsou mu čtyři, jak by to mohl dokázat?"

„Nevím, jestli to dokáže, ale musíme tomu dát šanci. Musíme zkusit všechno. Draco, prosím, musíš teď úplně přestat s pitím."

„To můžu slíbit," řekl Draco provinile.

„Pokus se nenechat se ovládat emocemi."

„To nejde, jsem sevřenej strachem."

„Já vím, z toho mám trochu obavy, že to nebude fungovat. Ale vyzkoušíme to spolu. Nejdřív potřebuju, aby ses maximálně fyzicky uvolnil."

Lenka se postavila za Draca a jemně mu začala masírovat ramena. Cítila, jak se Draco pomalu uvolňuje, už neseděl tak strnule.

„Teď se uvolni mentálně. Nenech se rozptylovat žádnými myšlenkami. Nemysli na nic, zhluboka dýchej."

Draco plnil poslušně zadání. Udělal by cokoliv, co by mohlo pomoci.

„Teď to bude trošku náročnější. Představ si Scorpiuse, jak stojí přímo před tebou. Soustřeď se na něj. Vnímej ho, jako kdyby byl tady u tebe, mluv na něj."

„Scorpiusi, zlatíčko moje, řekni mi, kde jsi...?"

Draco rozrušením už dále nemohl mluvit. Jeho dech se začal prudce zrychlovat a srdce se mu roztlouklo. Vypadlo to, že pokud nepřestane, vyvine se u něj panický záchvat.

„Já nemůžu, prostě nemůžu," zavyl Draco zoufale a opět se rozvzlykal.

Lenka ho vzala za ruku.

„Nic se neděje, zkusíme to později. Dráčku, musím už odejít. Prosím, dodržuj, co jsme si domluvili. Neodcházej z domu, to tvoje chaotické hledání stejně ničemu nepomůže, jen se vystavuješ nebezpečí."

Draco vše odsouhlasil.

„Pokud budeš mít sílu, zkus se znovu napojit na Scorpiuse. Pošli mu jakoukoliv myšlenku, a když se ti to nebude dařit, nehysterči."

Draco přikývl.

„Každý den za tebou přijdu. Nepřej si mě, jestli zase něco provedeš," usmála se Lenka a lehce ho políbila do vlasů.

Moc vám děkuju za hvězdičky! Kdo chce, abych mu věnovala kapitolku, prosím napište mi do komentářů!