J:
*jsou 3hodiny ráno*
Den D je tadyyyy.
Za hodinu letím směr Praha abych si jí tam vyzvedl.
Takže nastupovat a směr letiště.
"Mami můžeme jeeet"
"Jsem ready"
Mamka:
"Anoo zlatko běžím už"
"Máš všetko?"
"Doklady, pas, zavazadla?"
J:
"Ano maminko všechno mám neboj se všechno mám"
"Už jedeme"
"Potřebuju tam být"
"Už se na ní mooc těším"
Mamka:
"No vždyt' už chvátám si musím vzít doklady broučku"
"A jak se vlastně má ta Karolínka?"
"Poznám jí někdy?"
J:
"Jo někdy jí určirě potkáš"
"A má se skvěle i s koníkama jí to jde včera posílala zprávu"
"Mami za jak dlouho tam budeme?"
Mamka:
"Jee tak to jsem ráda"
"Musíš ji někdy přivézt"
"Budeme tam za 10 minut"
J:
"Neboj maminko přivedu jí někdy domů určitě, ale taky má náročný život pořád u koní taky to není žádná sranda"
"Ty jo takhle rychle hustý normálně ty máš snad raketu v motoru ne"
*rozesmál jsem se*
Mamka:
"Ty srandisto můj"
"Ne jen nemáme letiště daleko naopak je blízko"
"Tak jo vystupovat a pádi k letadlu už"
J:
"Maminko moc ti děkuju miluju tě"
"Máš to u mně"
"Papa a uvidíme se v pátek zatím ahoj"
Mamka:
"Není zač já ráda broučku hlavní je že si zase št'astný"
"Není nic lepšího než videt' tě št'astného"
"Papa ano v pátek tady na tebe budu čekat ahoj"
J:
*zamával jsem mamce a šel si odbavit kufr*
*je 4:55*
Směr Praha dlouho jsem tam nebyl.
Poletím jen hodinku.
Měl bych jí napsat, aby vstávala beruška moje.
"Dobré ránko pracantko"
ČTEŠ
Hokejista a Holka od koní
Genç KurguTato kniha vypráví o dvou lidech, kteří se jednoho dne setkají a nečekaně seznámí. Spolu zažijí spoustu dobrodružství a krásných chvilek. Ale přijde i chvilka a holka, která může všechno změnit...
