Návrat Krysaře 2 - případ osmý

Kapitola třináctá

Bože, společné bydlení, to bylo vždycky Nickovo největší přání, ale....

„Lee, jsi si tím jistý? Je to hodně vážný krok," začal nesměle, ale Lee sebejistě přikývl.

„Ano, tohle jsem si promyslel dobře, neboj se. A kromě toho, myslím si, že se ti tu bude líbit. Podívej, je tu spousta světla a slunce. Tenhle byt je sice nejmenší v celém tomhle komplexu, ale budeme tu mít soukromí...pojď," čapl Nicka za ruku a táhl ho za sebou do té další menší místnosti. Nebylo tam skoro nic, jen postel s novými matracemi.

„Nad námi nikdo není a pod námi má nějaký chlápek ateliér, takže se tam zdržuje jen do večera, pak už ne. A tohle je poslední místnost celé budovy, vedle už žádné byty nejsou, takže nás nikdo neuslyší," vysvětloval zapáleně Nickovi a ten se rozesmál.

„Myslíš tím, že mě nikdo neuslyší?"

„Ne, že nás nikdo neuslyší," opravil ho Lee se smíchem, a dal mu pusu, tedy ještě před tím, než ho zase odtáhl ven. 

„Ještě koupelna, je malá, ale moc hezká," strčil tam Nicka, aby si mohl prohlédnout ty nádherné moderní béžové kachličky, velké zrcadlo, a ještě větší sprchový kout.

„Pěkný," sotva stačil Nick vydechnout, a Lee už ho zase popadl za ruku a táhl ho z koupelny pryč.

„Ještě musíš vidět terasu, ta je na tomhle bytě úplně nejlepší," pravil nadšeně, když otevíral velké plastové dveře vedoucí ven. A Nick musel uznat, že nelhal. Terasa končila kovaným zábradlím a byl z ní nádherný rozhled na okolní domy, park a částečně i na město. Usmál se a Lee ho zezadu objal. Položil mu bradu na rameno, chvíli se tiše kochali tím pohledem na tu jarní krásu kolem nich.

„Na jaře a v létě je to tu prý nejkrásnější," zašeptal Nickovi do ucha, Nick se nepřestal usmívat a bylo vidět, že se mu to tady prostě líbí.

„Já vím, že tenhle byt není moc velký, ale myslím si, že nám dvěma bude stačit, vždyť tolik místa nepotřebujeme. A hlavně, nájem není moc vysoký, společně si ho budeme moc s přehledem dovolit," pokračoval ve svém nadšeném vysvětlování.

„Jen to budeme mít trošku dál do práce, tak o čtvrt hodinky, ale to není zase tak moc, ne?" zeptal se nejistě a Nick zavrtěl hlavou, aby ho ujistil, že to rozhodně pro něj není žádný problém.

„Tak co myslíš, Nicku? Ještě jsi mi neodpověděl," pravil trošku zkroušeně, ale věděl, že musí dát Nickovi chvilku, aby to všechno vstřebal. Nick se konečně otočil čelem k němu a přitiskl se, jak nejvíc to jen šlo.

„Chceš odpověď? Tak ANO, Lee, budu s tebou bydlet a rád," rozesmál se šťastně, a pak přišel na řadu krásný a vášnivý polibek. Jejich první políbení v jejich novém bytě.

„Takže, tím pádem je tenhle klíč oficiálně tvůj," usmál se Lee a vtiskl mu klíček do dlaně. A oficiálně ho Nick dostal i s dalším polibkem na tvář.

Nick se šťastně zazubil a Lee byl maximálně spokojený. Byl tak moc nervózní, že Nick jeho nabídku odmítne, ale na Nickovi nebyla ani stopa po jakékoliv nejistotě nebo zaváhání. Spíš byl neskutečně zvědavý a kochal se další prohlídkou jejich nového hnízdečka.

„Sem bychom mohli dát gauč....poslyš Lee, nekoupíme si nový? Ten můj je moc malý a tvůj se sem moc nehodí," zauvažoval nahlas a Lee se zasmál.

„Tak rovnou řekni, že ten můj je starý, hnusný, opelichaný a vyhodíme ho rovnou na smetiště." Nick pokrčil rameny, ale vlastně s ním souhlasil, protože ten gauč byl fakt hnusný.