Elizabeth, jednoduše úžasná holka, ke které karma nebyla milostivá. Egoistická, Laskavá, ale Ironická. Dcera miliardáře, playboye a génia. V jeden den má všechno, v druhý den nic. Její život je jako jízda na hozké dráze. Důležité je se ale udržet a...
Někdy se říká ráno moudřejší večera, mě to ale tak nepřišlo. Sotva mi Loki stačil říci dobré ráno, už si pro něj přišli agenti S.H.I.E.L.D.u a někam pryč ho odvedli. Chtěli ho vyslýchat. Já tedy zůstala sama.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Byl to divný pocit. Zůstala jsem sedět na zemi a své nohy jsem si přitiskla na hruď. Svou hlavu jsem zabořila do kolen a zavřela oči.
Po chvíli mě to přestalo bavit a dala jsem si sluchátka.
Jaké to štěstí, že mám Spotify Premium :D, protože jsem si mohla přehrávat písničky, jak se mi zachtělo. Měla jsem v sobě ale tolik emocí... chybí mi moje bubny. Jejich zvuk. To, jak jsem tím všechny štvala.
Loki přišel až když jsem usnula a pak brzo ráno zase naopak odvedli mě. Já jim ale nic neřekla.
A tak to šlo dál a dál den za dnem. Nevěděla jsem přesně, jak nás Loki chce odtud dostat, ale řekl mi, že nejdříve musíme Avengers rozbít zevnitř. Což... se zatím dařilo.
Skoro všichni byli naštvaní na Starka, že porušil rozkazy a vyrušil mě i Lokiho v debatování. Všichni byli naštvaní na Furyho, který odmítal říct, proč vlastně zkoumali ten Tesseract. Všichni byli naštvaní na Thora, že před rokem sem přiletěl společně s Ničitelem. Všichni se neskutečně moc hádali. Viděla jsem je, když jsem procházela s ochrankou za prdelí okolo laborek. Lokiho plán zatím vycházel více než dokonale.
Překvapilo mě, že tentokrát mě nešel vyslýchat jakýsi byrokrat, ale sama Natasha. Cítila jsem se špatně za to, že jsem ji střelila.
,,Tak, co mi řekneš?" pronesla, jakmile usedla za stůl naproti mě.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,A sundej si prosím tě ty nohy ze stolu. Je to odporné."
Normálně bych nohy nesundala, ale že to byla Nat...
,,Poslyš, je mi jedno, jestli něco řekneš..."
,,Je mi líto Nat, že jsem tě střelila. Nevěděla jsem, co dělat. První můj boj a já nevěděla, kam mám skočit." přiznala jsem se.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Dobrá tedy... ty jsi nebyla pod vlivem Lokiho..."
,,Ne."
,,Proč si neodpovídala ostatním vyslýchajícím?"
,,Protože jim nevěřím, tak jako tobě. Vím, že než jsi sem šla, vypla si všechny kamery a odposlouchávání. Teď Furymu nevěříš a ani se ti nedivím." pronesla jsem pohodově, jakoby se nic nedělo.
,,Řekni mi zcela upřímně, co ti Loki tak provedl, že jsi na jeho straně. Vyhrožoval ti smrtí, nebo vraždou někoho jiného?" zeptala se mě.
,,Cože? Ne... ježiši... prostě... ze začátku jsem ho štvala, jakože fakticky hodně štvala, ale prostě... nevím, je to těžké díky jeho náladovosti. Někdy mi přijde, že místo testosteronu se mu vyplavuje spíše estrogen." zamumlala jsem.
,,Takže k němu něco cítíš..." vyjekla vzrušeně Nat.
,,ŠŠŠŠŠŠŠ...." sykla jsem na ni, aby to nevytrubovala do celého světa.
,,Tak proto jsi na jeho straně." rázem posmutněla.
,,Nejsem na jeho straně. Tedy... byla jsem a stále jsem, ale vlastně nejsem. Já... nechci, aby se mu něco stalo, ale bojím se, že ta jeho honba za mocí ho jednoho dne zahubí. Musím na něj dávat pozor, ale nechci být na jeho straně. Lidi na té Eiffelovce se nás báli Nat a já nechci, aby ze mě měli strach." pronesla jsem zoufale.
,,Můžeš něco říct Starkovi?" zeptala jsem se po chvilce mlčení.
,,Chceš mu snad vyřídit omluvu? To se ke Starkům nehodí." zamumlala Natasha.
,,Cože? Ne! Nechci se mu omlouvat. Choval se jako kretén. Spíše čekám omluvu od něj, ale potřebuji mu předat jeden vzkaz. Je to pouze a jenom pro něj, protože nikdo jiný to nepochopí. Vezmi si papír a tužku, budu ti to diktovat."
Natasha poslechla a vzala si notes s tužkou.
,,Tak... můžeš." řekla mi.
,,Město, které nikdy nespí; Hvězdná brána; Tiché místo; potřebuji všechny své šaty; Jidáš; přepínám; přemýšlej jako Loki." nadiktovala jsem jí tato pro ni náhodná slova. Měla ale hluboký význam, které pochopí jenom Tony ,,Máš to?"
,,Ano, ale nerozumím tomu. On tomu jako rozumět bude?" zeptala se mě nechápavě.
,,Možná. Závisí na tom budoucnost celého lidstva. To mu taky vyřiď. Jo a také mu řekni, že mu asi jenom tak neodpustím. Nedělám to pro něj. Odkopl mě od sebe a to mu neodpustím. Když jde ale o válku a životy, rodinné spory musí jít stranou. Je jen na něm, jestli chce být můj spojenec nebo nepřítel."
,,Na slova seš machr." řekla mi Nat.
,,Já vím." pronesla jsem egoisticky.
,,Tak vítej zpátky ve hře... šílený Avengere. Ještě něco?"
,,Jo. Lokimu jde o Bannera. Ať se děje co se děje, neprovokujte ho. Hlavně ať se nemění v Hulka, nebo jde vše do kopru." řekla jsem jí ještě na konec ,,Počítejte ale s tím, že pokud si budu muset vybrat mezi smrtí někoho z vás a smrtí Lokiho... nechám vás zemřít. Jde mi hlavně o něj, aby nevyhubil sám sebe."
,,Beru na vědomí kamarádko." řekla ještě nakonec Nat a vstala z křesla.
