E.L.I. ~ Loki FF

34. I am sorry

ELI
Byla jsem přikrčená za barovým pultem, kde byly náramky. Jeden jsem si vzala. Byly na přivolání obleku. Bude se mi hodit. Musela jsem si ho ale dobře schovat pod rukáv, aby ho Loki neviděl.

Iron man mezitím přistál na přistávací plošině a automatika mu začala sundávat ze sebe brnění, které bylo fakticky dost poškozené.

Loki na něj už čekal v obýváku.

,,Přišel jsi apelovat na mou lidskost?" zasmál se Loki, jakmile Tony dorazil dovnitř.

,,Ne. Přišel jsem ti pohrozit." jaká dcera, takový otec. Zcela upřímně, na jeho místě bych se totiž zachovala stejně. Beze zbraně, ale stejně bych mu hrozila.

,,Tak to sis měl nechat to brnění." pronesl opět slizce můj parchant.

,,No, už je dost sešlý a ty máš taky jenom tu svítící hůlku." řekl Tony.

,,Ale má armáda se blíží. To tě neděsí?" zkusil zastrašování Loki ,,Nelze ji zastavit. Už to nikdo nedokáže."

,,Avengers možná ano." pronesl Tony a šel směrem k baru. Kruci taťko, zastav se, zastav se, jinak mě tu objevíš, jak se tady krčím a upíjím ti whiskey.

Uf. Zastavil ses.

,,Zkus si to spočítat. Tvůj brácha, polobůh. Super voják, legenda, která je pořád dost živá..." vykládal Tony a nenápadně si ze stolu vzal jeden z těch náramků ,,Chlap, který dokáže vzteky zezelenat, párek letních zabijáků a TY... jsi je dokázal všechny nasrat."

,,To byl plán." usmál se na něj Loki ,,Tedy spíše nápad, ale ne původem můj. Měl bych ti poděkovat."

,,Za co jako?"

,,Za tvou dceru. Bez ní bych to tak daleko nedotáhl." pronesl s úsměvem Loki.

Já tedy odložila skleničku a vstala jsem. Tony se na mě podíval.

,,Tohle byl tvůj nápad? Ty v tom jedeš s ním? Ty chceš rozpoutat novou historickou válku, která nás možná vyhubí?" zeptal se mě Stark. Páni, když to říkal takhle, znělo to dost zle.

,,Ano, tohle byl můj nápad vás rozeštvat proti sobě. Ano, jedu v tom s ním." pronesla jsem posmutněle, obešla svého otce a šla směrem za bohem.

,,Tak vidíš. Tvá vlastní krev... mi pomohla dobýt toto území." usmál se škodolibě Loki a silně mě chytil za zápěstí. Proč mi musel drtit ruku? Co mu zase přelítlo přes nos? ,,Už ji nepotřebuji."

Co?

Loki se mnou silně škubl a přitáhl si mě k sobě. Zády jsem se opírala o jeho hruď, silně mě tiskl k sobě a odmítal pustit. Jednou rukou mě silně tisknul okolo pasu a druhou rukou mi držel u mého krásného krku ostří svého žezla s kamenem mysli.

,,Nech ji být!" vyjekl Tony a naštvaně udělal krok vpřed.

,,Být tebou, nechodil bych blíž." zasmál se Loki. Jeho horký dech jsem cítila u svého ucha. Mé chloupky na krku mi vstávaly. Už zase mě chce zabít? ,,Notak zlato... řekni svému tatínkovi, co požadujeme." zamumlal mi do mého ouška a rty se otřel o jeho okraj. Mě to vzrušovalo, ale zároveň děsilo. Nevěděla jsem, jestli mám být připravená na sex, nebo jestli se mám chystal do hrobu. Sakra, kdybych to věděla, navlékla bych se do černého. Bílá se v zemi hrozně rychle zašpiní a všichni ti červíci na ní budou potom dělat fleky od hlíny a výkalů.

,,Chceme... aby jste vy i Avengers ustoupili... jinak..." snažila jsem se popadnout dech, ale ne moc, aby se můj krk nepořezal o to ostří. Blbě se mi mluvilo. Obzvláště, když mi Loki tolik tlačil na moje břicho.

,,Takže mi dáváš na výběr, buď život mé dcery, pokud se stáhneme, nebo smrt mé dcery, pokud se nestáhneme." pronesl otec. Bylo mi ho líto, že nevěděl najednou co dělat. Obě dvě možnosti byly špatné.

Naštěstí se ale Loki brzo prozradil. Jenom to hrál, díky bohu.

,,Cože? Ne. Proč bych měl zabíjet Eli? Je úžasná. Tak i tak si ji nechám. Nabídka měla znít úplně jinak." pronesl Loki a dal pryč ostří od mého krku.

Jedním rychlým pohybem mě otočil čelem k němu a strhl mě do divokého polibku. Já spolupracovala. Ne proto, protože bych musela, ale protože se mi líbilo, když mě líbal. Jeho pohyby jsou vždy tak dokonalé. Škoda že nestihl použít i jazyk.

,,CO SI JÍ PROVEDL?!!!" zařval na Lokiho Tony. On se tedy ode mě odtrhl a sjel mi rukou na můj pas. Já se tedy otočila na mého otce.

,,Nic mi neuděl, já k němu přišla sama. Byla jsem z tebe zklamaná a byla jsem sama. Pomohl mi vytáhnout se z myšlenek od sebevraždy." ano, je pravda, že jsem v jednu chvíli i o tomto uvažovala.

,,Eli, promiň... promiň mi to. Nebyl jsem pořádný táta. Sedmnáct let jsem byl pryč a nemohl se koukat na to, jak vyrůstáš a stává se z tebe úžasná mladá dáma se smyslem pro humor, dokonalým úsměvem a sakra velkým egem. Byl jsem na nic. Jenom čtyři měsíce jsem se o tebe nějak staral a pak jsem tě opustil a řekl ti věci, kterých dodnes strašlivě lituji. Neměl jsem a je mi to moc a moc líto Hvězdičko. Když jsi potřebovala zachránit, já tam nebyl. Avšak věř, že tě miluji nade vše a chci, aby jsi byla šťastná. Chci, aby jsi byla v bezpečí." začal ke mě promlouvat můj táta opravdu otcovsky. Chtěla jsem ho jít obejmout a říct mu, že budu v pořádku. Že všechno bude fajn, ale Loki mě stále držel za zápěstí a odmítal mě pustit.

,,Ji už zpátky nezískáš kovový muži." pronesl vítězoslavně Loki.

,,Já vím." pronesl smutně táta.

V tu chvíli přes místnost přeletělo něco kovového a jen tak tak mi to prosvištělo nad hlavou. Byla to kovová rukavice, kterou měl okamžitě Tony na ruce s náramkem.

,,Přesto se o to pokusím." řekl Tony s úsměvem.

,,Ne, pokud mi ty létající kusy kovu nejdříve neurvou palici." zvolala jsem.

Další kusy brnění létali.

Loki si mě strhl k sobě a přitiskl, a tím mě zachránil od létajících kusů kovu. Svou hlavu jsem měla silně zabořenou v jeho hrudi.

,,Všichni přede mnou padnete na kolena." pronesl Loki a vystřelil po otci svou holí, když ještě nebyl kompletně oblečený.

Tony tedy přeletěl přes okna a začal padat ze Stark Toweru.

Já už chtěla zařvat, jenže můj obličej byl zabořený v Lokiho hrudi

Dlouho se nic nedělo. Jenom jsme tam tak stáli a rádoby se objímali.

Pak ale Iron man přiletěl z nebe a skrz rozbité sklo se na nás koukal.

Já se od Lokiho odlepila a šťastně se na otce podívala.

,,Já myslel, že jsi při bytí s mou dcerou pochopil, že Starků se není lehké zbavit." pronesl otec a vystřelil po Lokim, který odletěl o několik metrů dál.

,,Ne." vyjekla jsem a běžela jsem pomoci svému příteli zpět na nohy.

V tu chvíli nebe proťal modrý zářivý paprsek a vytvořil na nebi portál. Tentokrát skutečný, ze kterého začala lítat všechna monstra všech druhů a barev.

Iron man nás tedy opustil a letěl směrem k nebi.