E.L.I. ~ Loki FF

35. It's time my queen

ELI
,,Je čas jít má královno." pronesl Loki, chytil mě za ruku a vedl mě na přistávací plošinu. Byl odtud výhled na celý New York v chaosu. Z nebe se sem řítily velké i malé nestvůry na skútrech a ničily vše, co jim přišlo do cesty.

A lidé před nimi zdrhali, báli se a ječeli.

Hrůzný pohled na toto všechno.

,,Jen se podívej na tu nádheru." řekl Loki a vedl mě dál. Ozařovalo ho zelené světlo, které mu přičarovala na hlavu helmu s rohy a Asgardskou zbroj ,,Nyní už nikdo nebude pochybovat o mé moci."

Zastavil se na místě a podíval se na mě.

Já nic neříkala a stála naproti němu. Vítr mi cuchal mé krásné hnědé vlasy, které tak dokonale ladily k mým hnědočerveným očím.

,,Proč jsi tak tichá?" pronesl a rukou mi uhladil mé rozcuchané obočí nad levým okem ,,Máš snad strach?"

,,Láska je vždy následována stínem strachu." odvětila jsem na to a sklopila svůj zrak k hořícímu New Yorku.

,,Nemusíš mít ze mě strach má lásko." řekl mi a rukou mi sjel až k bradě ,,Protože tě vždy budu milovat a ochráním tě." nemyslím si. Ne vždy tu budeš, aby jsi mě chránil sám před sebou.

Loki se ke mně nahnul a políbil mě. Jemně, něžně. Tak jako nikdy. Bylo to rychlé, ale kouzelné. Málem jsem zapomněla na svůj strach z něho samotného.

Chtěl mě políbit ještě jednou, jenže na balkon Toweru přistál Thor. Jako vážně? Musíš teď rušit hezkou chvilku?

Bůh lží a falše si stoupl přede mě, jako by mě chtěl bránit svým vlastním tělem.

,,Loki! Vypni ten Tesseract, nebo ho zničím!" zaječel Thor.

,,Nezničíš. Už to nedokážeš zastavit. Nešlo to a ani to nepůjde." pronesl s mrazivým klidem Loki a chystal se vypálit po svém nevlastním bratrovi ,,Je válka."

A toho jsem se bála.

,,Tak tedy budiž." jako vážně? Ty jsi mu to ještě dosvědčil?

Loki seskočil na balkon a vrhl se na boj z blízka proti Thorovi.

Já tedy zůstala stát na přistávací plošině a koukala jsem na ty dva, jak bojují. Chvíli to vypadalo nadějně pro Lokiho. Po chvilce zase pro Thora. Chtěla jsem se nějak zapojit, ale nevěděla jsem jak. Ještě nikdy jsem nebojovala. Jenom jsem absolvovala pár denní trénink v S.H.I.E.L.D.u ale to je tak všechno.

Po chvíli začal přilétat Quinjet a chystal se proti Lokimu vypálit. Já věděla, že uvnitř jsou Natasha, Clint a Kapitán.

Loki ale stihl po nich ze své hole vypálit první a tak se Quinjet postupně řítil k zemi.

Této jeho nepozornosti využil Thor a pořádně mu dával pěstmi. Au. Ta rána fakt sedla...

Lokiho žezlo odletělo stranou a Loki sám ležel na zemi na břiše a snažil se popadnout dech.

Thor si šel směrem pro žezlo, jenže zlatavé žezlo s kamenem mysli obalily červené plameny a než by se kdo nadál... žezlo mi přistálo v ruce.

Já zavřela oči a zhluboka se nadechla. Takovou sílu jsem jakživ ještě necítila. Ten Ether se opět probudil a způsobil změnu mých očí. Nyní byly jasně rudé.

Obloha se začala zatahovat a z černých mraků začaly šlehat blesky. Joooo... červené blesky.

Oči jsem otevřela a pořádně sevřela žezlo v ruce.

Už jsem se chystala seskočit na balkon, jenže okolo zrovna proletěly Chitauriové na létajících skútrech a vypálili po mě. Kreténi. Neví, že jsem na jejich straně.

Já se snažila uskočit, jenže jsem přelítla přes okraj a jako z Eiffelovky jsem začala padat směrem dolů.

Iron mane, chytni mě.

Co mě ale překvapilo bylo to, že Loki po chvilce skočil za mnou. Též tedy padal. A jelikož byl těžší jak já, brzy mě doletěl a chytil mě okolo pasu. Jakoby se čas na chvíli zastavil. Jakoby ten pád byl skoro nekonečný. Vnímala jsem naše těla ve vzduchu a větru. Vnímala jsem každou jejich částečku.

,,Držím tě." pronesl dramaticky a ještě pevněji mě k sobě přitiskl.

,,To je hezké, čeho se ale držíš ty?" zeptala jsem se po chvíli ,,To jsi trochu nedomyslel."

,,Ale domyslel." usmál se na mě a než bychom se nadáli, skočili jsme oběma nohama na velký létající skútr. Na rozdíl ale od ostatních, tento byl mnohem více vyšperkovaný.

A za námi si to mířila Lokiho armáda Chitauriů.

,,Víš o tom, že mě tvoje armáda málem zabila?" zeptala jsem se trochu popuzeně.

,,Když tě teď uvidí se mnou, nechají tě být." řekl mi. Já přešla k něčemu, co vypadalo jako řídítka a chytla jsem se jich.

Loki přišel za mnou a udělal taktéž. Cítila jsem jeho horký dech na svém krku.

Řídil náš skútr.

Oba dva jsme měli nyní nezapomenutelnou vyhlídku na zničený New York.

,,Vyšlete... zbytek..." zamumlal do větru Loki. Já se na něj přes rameno ohlédla s výrazem ,To myslíš vážně?'

Myslel to vážně. Mnohonásobně větší armáda prošla bránou.

Zrovna, když se Avengers spojili, tak Loki přivedl to nejhorší. Tohle sami nezvládnou...