Elizabeth, jednoduše úžasná holka, ke které karma nebyla milostivá. Egoistická, Laskavá, ale Ironická. Dcera miliardáře, playboye a génia. V jeden den má všechno, v druhý den nic. Její život je jako jízda na hozké dráze. Důležité je se ale udržet a...
ELI Letěla jsem čím dál výš a výš. Brána už byla skoro na dosah ruky.
Ještě chvíli mě dráždil odpor vzduchu, ale pak najednou.
Nic.
Žádný odpor. Žádný vzduch.
Jenom chladný, pustý a černý vesmír.
Na obleku se mi začala tvořit námraza.
Energie mi rapidně v obleku klesala. Neměla jsem tu žádný signál, takže jsem neměla šanci se s kýmkoliv spojit. Mrzla jsem. Dokonce i JARVISOVI systémy selhávaly.
A naproti mě to bylo. Velká... obří loď Chitauriů. Však já jim ukážu.
JARVIS selhal a můj oblek se stal neovladatelným. Aniž bych chtěla, pustila jsem se bomby.
,,Tak jo Ethere... teď mě nezklam. Závisí na tom osud Země." zamumlala jsem si pro sebe a snažila jsem se koncentrovat na svou vlastní sílu.
,,Prosím prosím, ať to funguje." řekla jsem si na konec.
Hluboký nádech... výdech.. a...
Červený oheň!
Červený oheň jsem vyslala proti té atomovce a v tu chvíli tu nebyla jedna, ale rovnou tři, které si to letěli naproti obří lodi.
,,Dokázala jsem to." zamumlala jsem těžce a unaveně a z posledních sil jsem se dívala, jak bomby letí vakuem k lodi.
Mé vidění se začalo rozmazávat, ale poznala jsem explozi.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Lehce jsem se usmála a zavírala jsem své oči. Právě jsem všechny zachránila, no není to skvělé? Zemřu alespoň jako hrdina, ne jako nepřítel.
Mžitky před očima se mi dělali čím dál větší a já tedy zavřela oči.
Cítila jsem, že jsem padala nekonečným vesmírem zpátky na Zem. I kdybych to nestihla, nezlobila bych se. Bylo to mé rozhodnutí se obětovat.
Natasha ,,Notak Eli..." zamumlala jsem v naději, že se třeba vynoří z té brány živá a zdravá. Všechny nás překvapí a bude se nám smát, že vypadáme tak vyjeveně. Jenže pořád nic. Nebyla tu...
,,Zavři to." řekl po dlouhé minutě ticha Kapitán.
,,Ne, ještě ne. Vydržte. Prosím." pronesl Stark do komunikátoru.
,,Pokud to nezavřeme, výbuch zasáhne i město." odvětil na to Clint.
,,Nemůžeme riskovat jeden život versus několik tisíců. Ta cena je moc velká." ozval se i Thor.
,,Je mi to líto Tony. Zavři to Nat." řekl poslední slovo Steve a já ho uposlechla.
,,Promiň mi to El..." zamumlala jsem se slzami na krajíčku a pořádně jsem zabodla hrot Lokiho kopí do toho přístroje.
Velký paprsek najednou zmizel, přístroj zajiskřil a brána do vesmíru se začala uzavírat, až nakonec zmizela a zbyla tam po ní jenom jedna padající šmouha.
,,To je ELI!" vykřikla jsem nadšeně.
,,Ona je ale prevít." zamumlal Kapitán.
,,Je po mě, takže musí být." ozval se i Tony.
,,Vůbec nezpomaluje." řekl Thor. Měl pravdu. Eli dále a dále padala k zemi a vypadalo to, že dřív nebo později se rozmázne o chodník v ulicích. Nevypadala moc živě tedy.
Jaké to štěstí ale, že jsme tu měli Hulka. Na poslední chvíli chytil padající Starkovou a opatrně ji položil na silně.
Úlevně jsem si oddechla.
Tony Já, Thor a Kápo jsme se rozeběhli k místu, kde opatrně Hulk položil mou dceru na zem. Nehýbala se. Tedy, více mrtvá vypadala snad jen když musela jít do školy.
Rychle jsem si sundal přilbu a klekl si k ní. Thor jí vyrval masku z hlavy, abychom jí viděli do obličeje. Měla zavřené oči a na tváři lehký úsměv. Vždy pozitivně naladěná... i před smrtí...
Kapitán se pokoušel zjistit, jestli dýchá. Nevypadalo to ale moc nadějně. Do očí se mi draly horké slzy bolesti nad ztrátou dcery, kterou jsem sotva získal zpět.
Hulk na ni mohutně zařval a El okamžitě otevřela oči a rychle oddechovala.
ELI Sakra. Musí mě furt takhle někdo děsit?
,,To je fakt děs. Člověk nemůže ani v pohodě umřít, aniž by ho nestrašili." zamumlala jsem těžce.
,,Vyhráli jsme." řekl Kapitán.
,,No ještě aby ne. Mezitím, co jste se tu poflakovali, tak já stihla zničit jednu celou flotilu mimozemšťanů a zachránit svět. Stala se ze mě nejmocnější hrdinka světa." zazubila jsem se na své společníky.
,,Ty jsi vážně neuvěřitelná." zasmál se otec.
,,Dík, já vím. Zítra ale už nic nezachraňuji a opovažte se mě hned poslat do školy. Navrhuji naše vítězství oslavit v Belgii, kde si dáme waffle. Póřádnou porci wafflí s nutellou a jahodami." začala jsem smluvat.
,,Máš je mít ty náš hrdino." poškádlil mě otec.
,,Ještě ale není konec." pronesl Thor a vzhlédl nahoru směrem ke Stark Toweru. Já okamžitě pochopila, že jde o Lokiho.
,,Ale ty waffle chci stejně." řekla jsem na to. Nechci kvůli mému příteli o ty waffle přijít.
