E.L.I. ~ Loki FF

37. Why did you do that?

ELI
Po dalších třech příšerách začal Tony vézt pět devět. To není fér. Tony řekl, že ty malé se nepočítají. A já narážela pouze a jenom na ty menší létající obludy.

,,Za kolik bodů bude muflon?" zeptal se Tony.

,,Nevím. Dáme sto." pronesla jsem ,,Být tebou, seženu si sto tady těchto oblud, protože jsem u Stark Toweru."

A byla to pravda.

Loki celý otlučený z náhlé Hulkovi návštěvy vyšel ven na přistávací plochu. Už neměl svou helmu. Neměl ani své žezlo. Podcenil sílu Avengers. Zřejmě nečekal takový odpor.

,,JARVISI, otevři helmu." JARVIS provedl, jak jsem přikázala, takže mi nyní mohl Loki vidět do obličeje. Přiletěla jsem co nejblíže k němu, ale zůstala jsem ve vzduchu. Chtěla jsem si nechat rozestup. Zřejmě mě teď nenávidí.

,,Myslel jsem, že něco ke mně cítíš... Chceš mi snad říct, že to všechno byla jenom lež? Tvůj život? Tvé city? Jmenuješ se vůbec Elizabeth?"

,,Ano, mé jméno je Elizabeth Johnes-Stark a všechno, co jsem ti kdy řekla byla pravda. Čistá pravda. Jsem na tvojí straně, ale nemůžu být s někým, kdo mě stahuje a nutí mě dělat zlé věci proti mému domovu. Proti mé rodině. Vím, že se cítíš zrazen..."

,,Já ti důvěřoval Eli." zasyčel na mě.

,,A já věřila, že se změníš. Že třeba tohle všechno odvoláš..."

,,Jsi zrádce."

,,A ty zase parchant. A proto tě tolik miluji."

,,Jak mám vědět, že nelžeš."

,,Nezbývá ti nic jiného, než mi věřit." pronesla jsem skoro se slzami na krajíčku ,,Loki, prosím, zastav to. Zastav všechno to šílenství."

,,Nemůžu. Já jim nevelím..." pronesl Loki ,,Je pozdě. Nedokážu to zastavit."

,,Eli, nerad tě ruším, ale máme tu nový problém místo létajících monter." uslyšela jsem Tonyho hlas v helmě.

,,Tak povídej." pobídla jsem ho.

,,Máme tu atomovku, která do dvou minut smete celý New York, aby se zabránilo rozšíření invaze." vysvětlil.

,,Můžu tu bránu zavřít." pronesla do komunikátoru Nat.

,,Zavři ji." rozkázal kapitán.

,,Ne." odporoval otec.

,,Starku, létají sem další." oznámil Rogers.

,,A atomovka." dodala jsem ,,Za minutu podle údajů exploduje."

,,Píchnu jím s ní do hnízda." navrhl Tony.

,,Loki, teď mi řekni... představuješ si budoucnost, ve které se budeš brodit v ulicích zalitých krví, nebo mi raději řekneš, jak velká je ta flotila tam ve vesmíru?" zeptala jsem se a otočila se k němu ,,Bude jedna atomovka stačit na zničení jejich hnízda?"

,,Kolik toho zlikviduje?"

,,Jedno celé město."

,,To stačit nebude."

,,Jsou schopnosti Etheru i duplikace různých předmětů? Jako upravování reality?"

,,Ano, předpokládám."

,,Tak tu zůstaň, hned jsem zpátky." řekla jsem mu, zavřela si svou helmu a letěla pryč.

,,Tati, jedna atomovka stačit nebude. Potřebujeme minimálně dvě nebo tři." zamumlala jsem rychle do komunikátoru.

,,Bohužel, víc jich nemám." odvětil na to Tony.

,,Ale já ano. Mám možnost zničit celou jejich flotilu duplikací. Vysvětlím později. Potřebuji ale tu atomovku." vysvětlila jsem a letěla jsem si to naproti němu.

,,Nebudu ti dávat atomovku na hraní. Vybuchneš s ní."

,,Máme možnost zachránit Zemi a ne-li celý vesmír. Když tu flotilu nezlikvidujeme celou, Chitauriové dál tady budou žít a masakrovat lidi po stovkách. Loki jim nevelí, nedokáže to zastavit, ale já ano. Musíš mi věřit. Prosím."

Už jsem je viděla. Letěli přímo naproti mě. Já tedy udělala ve vzduchu dvě tři piruety a už jsem si to letěla vedle Iron mana s atomovkou na zádech.

,,Prosím tati, věř mi."

Tony si povzdechl a natáhl ke mně ruku. Já ji chytla a opatrně si přebírala bombu.

,,Hlavně opatrně. Dokud jsme nad vodou, je to v klidu. Ve městě s tím ale bude horší manipulace." vysvětlil mi a předal mi řízení bomby. Fuj, byla ale těžká.

,,Dobře tedy. Já tě nezklamu. Budeš na mě hrdý a ještě mi budeš provolávat slávu. Už to vidím... Starkova dcerka zachránila celý svět." rozplývala jsem se nad tím ,,Nezavírejte tu bránu, dokud tam nebudu."

,,Rozkaz." pronesl Stark a odletěl pryč. Zůstala jsem tedy sama se svou věrnou přítelkyní bombou.

Už jsem byla nad městem. Musela jsem tedy zapnout pomocné trysky, abych začala s bombou stoupat. Manipulace byla opravdu děsná. Jediná malinkatá chybička a srovnala bych město se zemí. Všichni na mě spoléhají a já je nezklamu. Ne dnes.

,,Aaaaaaaa...." zařvala jsem, protože jsem střemhlav mířila do Stark Toweru.

,,Podpůrné trysky na maximum! Hned!" zařvala jsem. JARVIS tak provedla a stoupala jsem o něco rychleji.

Jen tak tak jsem se od věže odrazila a nyní jsem s bombou letěla přímo vzhůru k té bráně.

Čím výš jsem byla, tím větší zima mi byla. Tím více nervóznější jsem byla. Tato akce zřejmě pro mě bude znamenat smrt.

Zraky všech se nyní ubírali ke mě.

Nebojte se lidičky, já vás nezklamu.