Moc mladí - Larry Stylinson CZ

2

„Harry! Říkal jsem ti, že jdu do koupelny!" zakřičel jsem, když mi dneska už po druhé vlezl do koupelny, když jsem tam byl já a on to věděl.

„Ježiš, pořád z toho ještě děláš vědu, jo?" uchechtl se a pomalu odcházel.

I přesto, že se spolu bavíme od malička, tak jsem se stále nedostal do fáze, kdy bych se před ním nestyděl.

Zítra společně nastupujeme na novou střední školu, kde jsme spolu ve třídě, ale já se stejně bojím, že se něco neskutečně pokazí. Bojím se, že o Harryho přijdu.

Harry má na rozdíl ode mě dost kamarádů, protože o mně si skoro každý myslí, že jsem podivín a nebaví se se mnou, Harry je ten frajer, který je cool a všichni by mu nejraději vlezli do prdele, ale on se stále z nějakého neznámého důvodu baví se mnou.

Jsem už dnes nervózní ze zítřku, ale snad to vše krásně zvládnu a budu v pohodě. Je mi už od rána zle, nic jsem nejedl a když už jsem si něco dal do pusy, bylo mi z toho zle.

Vyšel jsem z koupelny, kde na mě před dveřmi čekala Harry.

„Zvracel si?" zeptal se mě a já se na něj jen zamračeně podíval.

„Ne, nezvracel jsem a přestaň se mě na to ptát pokaždé, co jdu do koupelny," protočil jsem očima.

„Měl bys něco sníst, ať ti není špatně i z toho, že nejíš," řekl mi Harry.

„Nechci jíst nic, potom bych se akorát fakt pozvracel," řekl jsem mu a šel si lehnout do postele.

„Ne, že ještě onemocníš, musíš se mnou do té školy, já to tam sám taky nedám. Nebuď tak moc nervózní, co se stane, stane se, ale ty teď musíš žít, ne, že se tu zhroutíš," řekl Harry a lehl si do postele vedle mě s tím, že si položil hlavu na moje rameno.

„Koukneme se prosím na něco, dneska se mi chce už jenom spát," navrhl jsem a více jsem se k Harrymu přitulil.

„Jasně, jak jen chceš," usmál se na mě.

-

-

-

Jak se vám dnes daří? Děkuji moc za všechny hvězdičky. Je neskutečné, že jen na první kapitole je v tuhle chvilku už 11 hvězdiček. Jste lásky. <33