Moc mladí - Larry Stylinson CZ

9

„Po škole jdeš rovnou ke mně, takže čekej před školou, přijdu tam za tebou," řekl mi a já jsem jen přikývnul. Nemá cenu jít proti němu.

Celý den chodil Harry se mnou a vždy mi pomáhal. Připomínalo mi to situaci ještě před pár dny, kdy to bylo úplně normální.

Po škole jsem si venku sedl ke schodům, protože Harry byl ještě ve škole s tou jeho partičkou.

Konečně vycházel ze školy a vydal se rovnou ke mně.

„Pojď, dneska budu doma s tebou a chci vědět, jestli ti udělal ještě něco a nemyslím si, že bys teď měl být sám," řekl Harry a vzal mi můj batoh.

Tak nějak jsem vedle něj pajdal, ale sotva jsem chodil, protože mě ten kotník neskutečně bolel.

„Pojď sem, prosimtě, sotva chodíš," řekl mi a vzal mě do náruče jako princeznu a já vypísknul, protože to bylo docela nečekané a myslel jsem, že od té doby co má holku, tak jsem jakékoliv dotyky tabu.

Chytil jsem se ho kolem krku a nechal jsem se nést.

Doma mě před dveřmi položil a poté mě ještě vzal a donesl do jeho pokoje, kde mě položil do postele a někam odešel.

Vrátil se s jedním talířem, ve kterém bylo jídlo, konkrétně rýže s kuřecím masem na kari.

„Najez se, potom mi řekneš, co se stalo s tím otcem," řekl m.

„Um, já bych o tom nechtěl mluvit, už jsem rád že u něj nejsem a nechci si to zase připomínat, co nejraději bych na to zase zapomněl," řekl jsem a sklopil pohled.

„Fajn, ale jakmile by se cokoliv někdy zase stalo, tak mi to okamžitě řekneš," řekl mi.

„Já jsem chtěl," vydal jsem ze sebe potichu.

„Jo, omlouvam se, už ti budu telefony brát, přísahám," pohladil mě a lehl si vedle mě.

Pustil jsem se do jídla, které bylo jako vždy neskutečně dobré. Vím, že u Stylesů vaří dost často Harry a jsem si skoro jistý, že zrovna toto vařil právě Harry.

„Děkuji moc za to jídlo, ale už asi nebudu, jinak by mi zase bylo špatně," řekl jsem a Harry odnesl talíř do kuchyně.

„CHceš teď odpočívat, nebo si třeba něco zahrát?" zeptal se Harry.

„Klidně bych si něco zahrál a potom bych si odpočinul, ale mám pocit, že budu spát až do rána," řekl jsem a Harry přikývl.

Zapnul jeho počítač a podal mi jeden ovladač. Vždy hrajeme jen hry s ovladačema, protože potom můžeme sedět na posteli.

---

„Už jsem docela unavený," řekl jsem, když se mi při hraní docela zavíraly oči.

„Dobře, já si asi taky pospim, potom se možná k noci vzbudím a budu chvilku hrát, to tě snad nevzbudí," řekl Harry, sklidil ovladače a zase si lehl vedle mě.

„Počkej, jenom s tou nohou, asi bych se na to ještě mohl podívat, jestli to není na nemocnici, nebo tak," zvedl se zase zpět a přešel ke konci postele a odkryl peřinu, aby se podíval na tu nohu.

„Máš to celé fialové, bojím se, že to bude radši na nemocnici, aby s tim nebylo něco extrémního," koukal se ošklivě na tu nohu.

„Zítra tam s tebou zajdu," oznámil jako hotovou věc.

„Nemám tady kartičku pojištěnce a další věci, mám to všechno u otce," podíval jsem se na něj.

„Zajdeme tam pro to, budu tam s tebou a tvého otce bych přelomil jednou rukou, takže se nemusíš bát. Sám víš, že bych toho byl schopný," mrknul na mě.

Lehli jsme si tedy už konečně do postele a já pomalu usínal.

Ještě ně jsem tvrdě usnul, Hazz si mě přitáhl do objetí, jako vždy předtím. Vyspal jsem se tuto noc neskutečně skvěle.

.
.
.
.
.
.
.
:P