Ztracený v životě

2.kapitola

Buckyho pohled

Chvíli jsem tam seděl na barový židli.
"Neměl bych za ní jít?„
"Asi jo Bucky vypadala že se jí něco vybavilo. Utíkej za ní„
Vstal jsem a vyběhl schody nahoru. Zastavil jsem se u jejího pokoje a zaklepal.

"Liz jsi v pohodě?„
"Jamesi chci být sama...prosím„
"Ale...no dobře, kdyžtak budu v pokoji„ odejdu do pokoje a jdu se vysprchovat.

Z mého pohledu

Někdo zaklepe.
"Liz jsi v pohodě?„
"Jamesi chci být sama...prosím„
"Ale...no dobře, kdyžtak budu v pokoji„ odejde.
Bože proč co jsem to dělala!? Byla jsem zrůda a furt jsem na tom se nic nezměnilo. Měla jsem tam dole s ním zůstat. Půjdu se za ním mu omluvit.
Vstanu a dojdu k Jamesovo pokoji.
"Jamesi? Jsi tam?„
"Jo počkej jenom se obleču„ chvíli čekám, potom otevře.
"Co potřebuje Liz?„
"Ty jsi se sprchoval?„
"Jo proč?„
"Jenom že máš mokrý vlasy„
"Ale kvůli tomu tady asi nejsi že?„
"Ne nejsem. Hele chci se ti omluvit že jsem tě tak vykopla z pokoje„
"To je v pohodě a proč si vůbec tak utekla?„
"Vzpomněla jsem si na red room a to co jsem tam dělala„
"A už v poho?„
"Jo už jsem asi v poho. Můžu dovnitř?„ ukážu směrem do pokoje.
"Jo klidně„ podrží ti dveře "ale nemám to tu moc uklizený„
"Nemáš!? Vždyť to tu máš nádherný!„
"Díky ale ty to máš v pokoji hezčí„
"Děkuju chtěla jsem to tam takový tmavší„

"A co chceš dělat?„
"Nevím třeba si povídat?„
"A o čem?„
"Hele kdy si se vůbec narodil?„
"No narodil jsem se 10. Března 1917„
"Já se narodila 1990.6. července„
"Ou aha..tak to ti je 26 že?„
"Jop a tobě...„
"99 let já vím je to divný„

"Co? O čem to povídáš na věku vůbec nezáleží a ani nevypadáš na to že ti je 99 let!„
"Co?„
"A líbíš se mi víc než Steve abych popravdě řekla„ zasměju se.
"To...děkuju„
"Co si chtěl říct před tím?„
"To už neřeš co jsem chtěl říct„
"Ty mokrý vlasy ti sluší„
"Děkuju tobě zase sluší úsměv„
"Já se moc neusmívám„
"Proto ti to sluší ještě víc„

"A co si vlastně dělal když si byl v..Hydře„
"Noo...já jsem zabíjel lidi. Já vím jsem zrůda že jsem to vůbec někdy udělal„ sklopí hlavu k zemi.
"Jamesi nejsi zrůda,neznám tě sice tak dlouho jako Steve ale vím že by jsi to nikdy neudělal kdyby si nemusel. Ty jsi milý,hodný a hezký kluk takže by jsi neublížil nikomu schválně„
"Hezký?„ začervená se.
Zasměju se "jo jsi hezký a milý„
"No... děkuju„ znervózní.

"Hele už je pozdě večer tak já se půjdu vysprchovat a půjdu spát...tak dobrou„
"Liz„
"Jo?„ otočím se.
"Nechceš jít zítra ráno ven se projít?„
"No...jo klidně a v kolik?„
"V 7?„
"Jo tak můžeme„
"Tak jo dobrou„ 
"Dobrou„ usměju se na něj a odejdu do pokoje. Vysprchuju se a jdu si lehnout.

"Liz vstávej„
"Co?„
"Vstávej za 15 minut máme jít ven přece„ usměje se.
"No jo...promiň zapomněla jsem si nastavit budík„
"To nevadí ale teď už vstávej„
"Tak jo já se dojdu převléct a udělat si hygienu„
"Já mezitím počkám tady„ ukáže na postel.
Jdu se převléct do šedých tepláků a černé mikiny a udělat hygienu. Učesám si vlasy a vyjdu z koupelny.
"Tak jo můžeme„
"Tak jdeme dolů pojď„ podrží mi dveře.

Venku

"Tak kam půjdeme?„ zeptám se Jamese.
"Můžeme jít do parku„
"Tak jo„ pousmějeme se na sebe a rozejdeme se směrem k parku. Proč je tak hezkej? Nad čím to přemýšlím proboha! Miluju ho? Miluje on mě? Jak to mám zjistit? Co když mě nemiluje tak jako já jeho?
"Nad čím přemýšlíš?„ usměje se James.
"Nad ničím„
"No nevypadáš na to„
"Jamesi! Mlč už!„
"Jsi tak roztomilá když se zlobíš„ koupnu ho do nohy "au to bolelo„ zasměje se "taky že mělo„
"Hele! Nejsi nějaká drzá!?„
"Ani ne„ začne mě lechtat "přestaň! Jamesi přestaň!

"No jo Liz„
"Proč mi říkáš Liz a ne Eliz nebo Elizabetho jako ostatní?„
"Nevím...líbí se mi to víc a nepřijde mi to tak krutý„
"Aha„
"A proč ty mi furt říkáš Jamesi a ne Bucky?„
"Nevím prostě ti tak říkám vadí ti to?„
"Normálně jo ale od tebe ne„
"Aha...no jak jako normálně?„
"Třeba od Steva mi to vadí nebo od ostatních ale od tebe je to jiný„
"Jiný?„
"Jo jako bych... jako bych„
"Jako bys co?„

"To je už jedno„
"Dobře„ chvíli jsme šli a potom jsme došli k lavičce v parku. Sedli jsme si a povídali. Vidím něco na zemi "Jamesi nevypadlo ti to náhodou?„ je to fotka na které je někdo kdo se podobá Jamesovi.
"Jo asi jo. To je moje fotka když mi bylo asi 23 let tuším. Klidně se koukni jestli chceš„
"Vypadáš podobně jako teď„
"Podle mě vypadám úplně jinak„
"Tak je to focený asi 70 let zpátky takže stejně vypadat nebudeš,ale furt jsi hezkej„ usměju se.

"Liz„
"Ano?„
"Bojím se že mi vrátí moje staré já„
"Myslíš Winter Soldier?„
"Jo a bojím se že ti něco udělám„ sklopí hlavu k zemi.
"Neuděláš neboj všechno bude dobré ano?„
"Ale co když nety slova která na mě fungovali tak můžou fungovat i teď„
"Nevím co to bylo za slova ale určitě budeš v pohodě neboj„
"Bojím se sám sebe Liz„
"Neboj jsem tady s tebou takže to bude v pohodě„ obejmu ho pevně. 
"Liz jsme tady sami?„
"Jo sem nikdo už asi 2 roky nechodí je to tu takový prázdný. Proč?„
"Vstaň prosím„
"Proč děje se něco?„
"Nevím jestli to cítíš stejně jako já a je mi to asi i jedno„
"Co mám cítit ste-„ přeruší mě jeho rty které se dotýkají těch mých.

"Jamesi co to děláš!?„ odtrhnu se od něj.
"Promiň nějak to do mě vjelo. Byl to špatnej nápad. Radši půjdu do AT„ začne odcházet.
"Počkej takhle jsem to nemyslela„
"A jak si to myslela?„
"Já...Já..„
"Co?„ mlčím "To jsem si mohl myslet. Kdo by mě taky miloval? Někoho kdo zabíjel lidí a každou chvíli se to může vrátit„ odešel.
"Tě miluju„ rozbrečím se.