Ztracený v životě

5.kapitola

Probouzím se na posteli pořád osláblá. Mám před očima zamlženo a vidím vedle sebe obrys sice rozmazaný ale vím že je to James. Sedí na křesle vedle postele.
"Co se stalo?„ zamumlám.
"Neovládla jsi svoje emoce. Kvůli mě„
"A nestalo se ti nic?„
"Ne já jsem v pohodě. Ale ty si byla v bezvědomí„
"Jak dlouho?„
"Asi hodinu„

"Víš jak jsem říkala že vím čeho jsem schopná?„
"No jo vím„
"Tak tohle bylo jenom malinko z toho„
"Ty dokážeš ještě něco víc než tohle?„
"Kdybych chtěla tak dokážu zabít i Visiona nebo všechny z Avengers„
"Tak to bych tě asi neměl štvát co?„ usměje se.
"No to bych nezkoušela„ oplatím mu úsměv.
"Hele já ti půjdu udělat čaj jo?„ já jenom kývnu na souhlas. James seběhne dolů mi udělat čaj. Mezitím koukám do zdi jak tupec protože nemám co dělat.

James vyšel nahoru a podal mi čaj. Usrknu si teplého čaje.
"Hele Liz chtěl bych ti něco říct„
"Povídej„
"To co jsem ti řekl na té louce nebyla pravda„
"Myslíš to že mě nemiluješ?„
"Jo. Není to pravda...Miluju tě z celého srdce jako nikoho jiného„
"Tak proč jsi to řekl?„
"Chtěl jsem tě ochránit myslel jsem si že když ti to řeknu tak se nastveš a odjedeš pryč za ostatníma...A ne že se stane tohle.„ vidím jak mu ukápne slza i přes to že má sklopenou hlavu k zemi.
"Neovládla jsem svoje emoce„
"Ale kvůli mě„

"Ne kvůli tobě jsem se 100% ujistila čeho jsem schopná„
"Nenalhávej si to. Jsem pro tebe nebezpečný Liz. To že tě miluju to nezmění„ vstane a odejde dolů.

Z Buckyho pohledu

"Možná si nebezpečný. Ale ne teď a ne pro mě„ ozve se hlas který se pomalu blíží ke mě.
"Neměla bys ležet?„ obejme mě ze zadu.
"Na moji obhajobu se cítím skvěle„ zašeptá mi do ucha. Usměju se a otočím k ní čelem. Přistane mi na tváři polibek. Vykouzlí mi to patrný úsměv na obličeji a Liz zaboří tvář do mého hrudníku.
"Půjdeme spinkat?„ zašeptám ji do ucha. Kyvné na souhlas "tak jo„ vezmu ji

Položím ji do postele a lehnu si vedle ní. Čekám než usne první abych mohl v klidu usnout. Když usne tak už konečně zavřu oči taky.

Probudím se jako první,tak se opatrně zvednu abych ji neprobudil. Jdu si udělat kafe dolů do kuchyně. A jdu si sednout ven na terasu.
"Je hezký ten východ slunce co?„ ozve se za mnou ženský hlas.
"Jo je to hezký„ usměju se.
"Neuvěřitelný co ta příroda dokáže„
"To je pravda, jo Liz chtěl jsme se ti omluvit za to všechno„
"Za co všechno?„
"Za to jak jsem se s tebou pohádal v ten den když jsem tam přijel,za to co se stalo v parku-„
"To je v pořádku„
"Opravdu?„
"Jo v pohodě neměla jsem být hned tak arogantní a uražená„

"Můžu se tě na něco zeptat?„
"Jo povídej„
"Co se ti honili hlavou v autě?„
"Ale nic zásadního„
"Je to něco o mě?„
"Ne o tobě to není„
"Liz já poznám když mi někdo hodně lže„
"Ale já ti nelžu„
"Právě teď mi lžeš do očí„
"Myslel si to včera vážně?„
"Co? Jestli tě miluju nebo ne?„
"Ráno a ta louka„
"Na té louce jsem to nemyslel vážně...a to ráno nevím co mělo znamenat...já..nevím co se mnou je..prostě-„
"Mě miluješ?„
"Jo...jestli ty ne...tak můžeme dělat že se to nestalo„
"Co? Já to cítím stejně...teda myslím„
"Myslíš?„

"Nejsem si jistá jestli to je láska...naposled když jsem ji vyznala tak„
"Tak co?„
"Já...měla jsem...„
"Kluka?„
"Jo a ten mě podvedl s mojí bývalou nejlepší kamarádkou, a i když moc dobře věděla že s ním chodím tak se s ním vyspala a řekla mi že jsem hnusná a že si zaslouží lepší než jsem já...promiň na to si se neptal„
"Ne v pohodě chápu tě a zajímá mě to„
"Zajímá?„
"Jo zajímá mě to..rád si tě vyslechnu..máš a měla jsi těžký život„
"Rozchod s klukem není až tak hrozný„
"To asi ne ale smrt blízkých, Hydra, a odhození od rodičů protože se o tebe nechtějí starat je těžké„

"Steve?„
"Jo..promiň jestli se tě to nějak dotklo jenom...jsem...nevím„
"Dobrý?„
"Jo..asi„
"Pojď půjdeme dovnitř„ zvedne se a podá mi ruku. Vejdeme dovnitř a odneseme hrnky od kávy.
"Film?„ zeptám se.
"Ty mi čteš myšlenky„ skočí na gauč a zapne televizi.
"Hele je tady i Netflix„
"Tak tam dej nějaký seriál„

Z mého pohledu

Dala jsem tam nějaký seriál a koukali jsme se. James byl celou dobu sticha a tvářil se tak smutně a provinile že mi to nedalo se nezeptat.
"V pohodě?„
"Jo„
"Udělala jsem něco?„
"Ne proč?„
"Vypadáš smutně„ mlčí "Jamesi mě můžeš říct co se děje„ otočím se tak abych byla naproti němu na gauči.