Zabalíme si věci a jdeme dolů. "Máte jet až večer je 5 odpoledne„ prohlásí Tony když nás vidí jít s taškami dolů. "My víme ale chceme jet už dřív ať nepřijedeme za tmy„ řeknu nazpátek "Teda jestli s tím Jamese souhlasí„ kouknu se na Jamese "jo má pravdu nechci moc někde jezdit za tmy...nemám to moc rád„ "Tak se hlavně neuláskujte v tom domě!„ zaškádlí Tony a zasměje se. "Starku! My spolu nechodíme!„ kouknu se na něj vražedným pohledem. "Dobře„ rozloučíme se s ostatníma a jdeme do auta.
Jamese nastartuje a odjíždíme směr neznámo kam podle navigace. V polovině cesty si vzpomenu na to co se stalo ráno.
Pokládám si otázky typu: Je do mě zamilovaný? Má Stark pravdu? Proč to ráno udělal? Líbím se mu? Opravdu ho miluju?
Z mých myšlenek mě vyruší James. "Nad čím přemýšlíš?„ usměje se. "Nad ničím„ "Vážně?„ "Ne přemýšlím o tom jak tě v tom domě zabiju!„ zasměju se. Zakroutil hlavou a na tváři se mu vykouzlí úsměv. "Ale teď vážně nad čím přemýšlíš?„ "Nad ničím„ "Takže se jen tak kocháš krajinou okolo? To ti mám jako vážně věřit?„ "Nemusíš„ usměju se. "Proč mi nechceš říct o čem přemýšlíš? Je to něco o mě?„ "Ne o tobě to není„ "Tak o čem„ "To je jedno Jamesi„
Jen se na mě podíval a potom se věnoval řízení. Vypadal taky zamyšleně,neřešila jsem to a koukala se po okolí. Když jsme dojeli na místo stála tam krásná "moderní" chatka.
Šli jsme dovnitř. Koukali jsme se po chatce. "Hele Liz vypadá to že tady je jenom jedna postel„ "To nevadí nebo tobě snad jo?„ "Ne mě to nevadí„ vybalili jsme si věci. "Nechceš se jít projít po okolí? Viděl jsem tady kousek za chatou louku„ "Můžeme se jít projít„ šli jsme po cestě až někam na louku tam jsme si sedli a koukali na západ slunce.
"Nad čím si přemýšlel když jsme jeli sem?„ "Znám tě dýl než si myslíš„ "Cože?„ "Znám tě z Hydry„ "Jak víš že jsem byla v Hydře? Tohle ti nikdo z Avengers říct nemohl„ "Nechci aby jsi se mě bála nebo něco takového ale chápu že se bojíš„ "Jak víš že jsem byla v Hydře!?„ "Byla jsi tam se mnou„ "Ale já si tě nepamatuju„ "Nevídali jsme se ale já tě viděl jako malou holku a vídal jsem tě každý den když mě vedli do cely„ "Tobě patřil ten křik co jsem každý den slýchávala?„ "Ano patřil mě„ zvedne se. "To mě mrzí„ zvednu se taky. "Nemusí nemůžeš za to„ rozejde se směrem k cestě kterou jsme přišli. "Kam chceš jít?„ "Někam kde ti neublížím„ "Co to povídáš?„ "Bojím se o tebe Liz! To co do mě naprali ve mě je furt„
"Vím čeho jsi schopný ale vím také čeho jsme schopná já„ "Čeho jsi schopná„ "Někdy se nedokážu ovládat a prostě to co je ve mě,ovládne celé moje tělo„ "Vidíš bude lepší když se zašiju tady v té chatě a ty pojedeš za ostatníma a řekneš jim že je chci ochránit jo?„ "Ne já od tebe neodejdu!„ "Proč!? To jsem ti za tak krátkou dobu tak moc přirostl k srdci!?„ "Jo přirostl! Protože tě miluju!„ "Ale já tebe ne Liz. Promiň ale necítím to stejně„
"Cože?„ utichnu. "Necítím to stejně. Promiň„ rozbrečím se a podlomí se mi kolena. Ze srdce mi začne zářit něco jako fialový plamen.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Když to už konečně skončí tak moje tělo není schopný pracovat a já pomalu omdlím na zemi. Poslední co cítím a slyším je jak mě James nese v náručí a furt si mumlá "co jsem to provedl„
