Ztracený v životě

12.kapitola

Někdo zaklepe na dveře. Steve vejde do dveří.
"Vím že s tím asi nebudeš souhlasit ale jedeš na týden na chatu„
"Proč bych s tím neměla souhlasit?„
"S Buckym„ dodal.
"No tak to ani náhodou!„
"No tak! Možná si vzpomene!„
"No dobře i když vím že nevzpomene tak tam pojedu. Ale spát s ním nebudu!„
"No to bude asi problém. Jedete na tu stejnou jako jste byli předtím. A tam je jenom jedna postel„

"Bude spát na gauči!„
"No dobře ale slib mi že na něj budeš milá„ poprosí mě Steve.
"Pokusím se„ usměju se na něj.
"Jo a nechci aby to vyznělo nějak blbě ale nemohla by ses tam o něj postarat?
"Postarat? Jako že ho mám hlídat aby neudělal nějakou blbost?„
"No jo. Nevadí ti to?„
"Nějak to překousnu„ usměju se na něj.

Odejde a já si zabalím věci. Sejdu dolů a tam už čeká James. Odejdu k autu bez toho aniž bych se na něj koukla. Dám si tašku s oblečením do kufru a sednu si do auta.

"Tak já jedu čau„ zamával jim a nasedl do auta na místo řidiče.
"Ahoj„ neodpovím.
"Dobře. Tam se mnou nemluv. Můžu se zeptat, co se mezi náma kdy stalo sakra?„
"Ne„
"Nekecej, ty umíš mluvit?„
"Drž už hubu!„ zakřičím a otočím se zpátky k oknu.
"Tak nic no. Jenom jsem se zeptal„ nastartuje a mi už odjíždíme směr k chatě. Celou cestu mlčíme. Když dojedeme na místo James vezme tašky a odnese je dovnitř.

"Spíš na gauči!„ zakřičím na něj ze zhora a svalím se na postel.
"No jo furt. Přijde mi to povědomé„ poslední větu si zamumlá. Neslyším ji. Sejdu dolů a vezmu si svoji tašku nahoru.

"Eliz...neznám to tu? Je mi blbý se na to ptát ale nepamatuju si to a přijde mi to tady povědomí„
"Jo znáš byli jsme tady spolu zhruba asi měsíc zpátky„ otočím se a jdu nahoru. Jsem tam asi hodinu. Dostanu hlad tak jdu dolů kde sedí James na pohovce a kouká na televizi. Vyndám si cereálie z poličky,nasypu si je do misky a zaliju mlíkem. James se na mě celou tu dobu kouká.
"Co je?„ otočím se na něj.
"Jsi hezká„
"Hm„ pokrčím ramena a jdu nahoru.

Odnesu misku dolů a chci jít zpátky nahoru,James mě ale chytne za ruku. Snažím se mu vyvléct ale nejde to.
"Pusť mě prosím„ uvolní stisk.
"Proč tak vyšiluješ? Jenom jsem tě chytl za ruku„ jenom se na něj koukám a po tváři mi sjede slza. Postaví se a přiblíží se ke mě.

"Dobrý?„ klekne si přede mě. Mě se vybaví ten večer kdy mě Pietro znásilnil a jak si přede mě James klekl a uklidňoval mě.
"Jo„ sjede mi další a další slza. Až spadnu na kolena. On mě chytí,posadí na gauč a klekne si k mým nohám. Položí mi ruce na kolena a podívá se mi do očí.
"Děje se něco? Udělal jsem něco špatného?„
"Ne jenom...nepamatuješ si to ale chodili jsme spolu„ rozbrečím se úplně. Obejme mě a já mu spadnu do náruče.

"Sice si to nepamatuju ale muselo to být super„ zašeptá mi do ucha.
"Jak to myslíš?„ odtáhnu se od něj.
"Musíš být skvělá holka na vztah„ pohladí mě ve vlasech a obejme znova. Posadí si mě na sebe a začne mě hladit po zádech.

Chce mě jenom do postele? Proč by mi jinak pomáhal?
"Ty mě chceš dostat do postele?„ odtáhnu se od něj.
"Co? Ne nechci tě dostat do postele. Jak si na to přišla?„
"Proč si mě teda dáváš na klín a objimáš?„
"Protože ti chci pomoct. Vadí ti to?„
"Bojím se„
"Čeho?„
"Že mi ublížíš„
"Ublížím?„
"Znásilníš. Bojím se toho. Už to nechci prožít znovu„

"Neříkal jsem že bych ti to nikdy neudělal?„ usměje se. Udiveně se na něj podívám.
"Sice si toho nepamatuju tolik ale vím že jsem tobě říkal že bych ti to nikdy neudělal„
"Ty si to pamatuješ? Jenom tohle?„
"Jenom?„
"Nepamatuješ si nic jiného ale tu jednu z důležitých vzpomínek ano„ obejmu ho. Pousměje se a obejme mě nazpátek.

"Můžu ti vrátit vzpomínky!„
"Cože?„
"Jestli jsi si vzpomněl na jednu z těch důležitých vzpomínek můžu ti vrátit paměť!„
"Nevím jestli to chci„
"Co?„ zarazím se.
"Chci to prožít znova a nově. Nevím jestli chci mít najednou všechny ty vzpomínky zpátky„
"Aha...chápu to„ slezu s něj. Vstanu a dojdu do kuchyně. Vezmu flašku vodky a napiju se z ní. Skleničku nepotřebuju protože bych si to musela dolévat každou vteřinu.

Pohled Buckyho

Vzpomínal jsem si jen tak matně že jsem jí to někdy řekl. Že to byla ona. Ale věděl jsem to. Než jsem se stihl vzpamatovat Liz stála u linky a pila vodku rovnou z flašky.

"Polož to prosimtě„ vezmu ji flašku z ruky a uklidím do mini baru.
"Nech mi to!„
"Ne alkohol není zdraví pro člověka jako jsi ty. Já toho sajrajtu můžu vypít kolik chci a nic to se mnou neudělá„ zvednu ji do výšky mého klína.
"Mě chceš jako ojet nebo co!?„ okřikne mě a já jen zakroutím hlavou.
"Ne ojet tě vážně nechci. Nemám za potřebí ti způsobit další životní trauma„
"Tak co se mnou chceš dělat?„
"Odnesu tě do postele a půjdeš spinkat„
"Tak jo„ usměju se na ni protože je tak roztomilá že bych ji nejraději ulísal k smrti. Vyjdu schody a položím ji na postel,přikryju ji a ona usne. Sejdu schody dolů a lehnu si na gauč. Po chvilce civění do televize usnu taky.