My Queen, My Luna CZ ✅

25. část

,,Rose musíš tlačit " křičel Christian na Rosemarry. Ta ze všech sil se snažila ale nic se nedělo. ,, Takhle to nepůjde. Musíme na to jít císařem. " Řekl doktor a vezme do ruky skalpel. Christian ihned zavrčí a obraně se přede mě postaví. ,,Alfo naše Luna i vaše štěňata jsou v ohrožení života. Musíme ji otevřít a děti vytáhnout než se udusí od pupeční šňůry. " Christian už neváhal ani minutu a ihned odstoupil tak aby měl doktor prostor. ,, Uspěte jí dokud nebude po všem. " To je poslední co slyším než všechno zčerná.

Když se probouzím jsem ve VIP pokoji. Rozkoukám se po stropu běž jsem vtažena do obětí a moje tvář je mačkána a líbána. Začnu se smát svému až moc milujícímu manželi. ,,Tak jsem se o tebe bál Rose. Tohle je poslední porod který zažiješ to ti slibuju " řekl a vyděšeně mi kouká do očí. ,, Christiane byl to císařský řez museli jsme s ním počítat. Kde jsou naše děti? " Ptám se. Když je kolem sebe nenajdu. Na chvíli mě pohltila panika. ,,Jsou v pořádku všechny tři. Jen Ava musela na chvíli do inkubátoru ale je už v pořádku. Je z nich nejmenší tak se tam na dvě hodiny radši umístila. Moc ti děkuju Rose. To je ten nejlepší dar který jsem mohl kdy dát. Vážím si tě a miluju tě více než kdy pochopíš. Řekne a políbí mě.
Ozve se zaklepání na dveře. V tom vchází sestřička i s velkým boxem a s velkým šťastným úsměvem se mi pokloní. ,, Vaše děti Lůno řekne a jde s nimi přede mě a Christiana a ohromeně vydechneme. Jsou nádherný! Jsou to ti nejkrásnější malé bytosti které jsem kdy viděla. S úsměvem poděkujeme a sestřička opustí pokoj.  ,,Jsou tak překrásný! " Řeknu ohromeně a Christian se ke mě s Úsměvem natiskne. ,,To máš pravdu. Jsou nádherný po tobě."

Děti jsem nakojila a spokojeně otvírají očka a koukají na nás. Vypadají spokojeně. V tom se ozve zaťukání na dveře a do vnitř vejde Hunter, Claire a Lily. Všechny drží dárky a balónky a Hunter mi s ukloněním podává květiny.

Smečka slaví potomky své Alfy. Jsou nadšení. Christian se nechce ode mě vzdálit ani na krok a oslavu si nechává ujít. Tento okamžik je pro něj důležitější.

O rok později:
Uplynul rok ! Moje děti rostou jako z vody. Ava se stala Christianovou oblíbenkyní ale nikdy to neřekl nahlas. Myslím si že to bude tím že jí sem nejvíce podobná. Zatím co chlapci jsou celý Christian ale povahou jsou celý já. Jsou milý ale zároveň si velmi hlídají Avu. To mají zase po Christianovi.

O deset let později:
,, Hodně štěstí zdraví, hodně štěstí zdraví. Hodně štěstí moje zlatíčka hodně štěstí, zdraví!" Zpívá celá smečka naším trojcatum který si pozornost velmi užívají. Christian se ke mě pyšně tiskne než se k němu naše děti rozeběhnou. ,,Tati půjdeme spolu na trénink?" Zeptá se Alex s Natem nadšeně. Christian ví že se mi jejich touha k boji nelíbí a tak se koukne nejistotě na mě. ,,Ne dnes máte narozeniny. Dnes žádný bojování nebude. " Řeknu přísně. ,,Ale mami....",, Žádné ale zlatíčko. Řekla jsem ne. " Řekla jsem mu přísně. Koukne se na otce a ten se koukne na mě. ,, Maminka má pravdu. Dnes žádný trénink. " Řekne Christian. Ví že když řeknu ne tak přes to nejede vlak. Oba moji synové se na mě vyděšeně podívají
,, Ale jak pak ochráníme Avu ? " Naštvaně se kouknu na Christiana. Tyhle přehnaně ochranné instinkty se mi u mých chlapců nelíbí. ,, Proč by jste ji chránili ? je v bezpečí. " Zeptám se. Vykulí na mě své šedé oči. ,, Právě že není maminko! Ten blbeček tam jí říká že s ním musí být že je to jeho spřízněná duše. " Řekne našpulí pusu jako vždycky když se naštve. ,,COŽE ?!!" Křikne Christian a naštvaně míří k Avě a klukovi který jí právě podává květiny. Na nic nečeká. Bere maličkou drobnou Avu do rukou a naštvaně s ní jde k nám ,,A opovaž se jí říkat ještě někdy ty kraviny a svlékání tě za živa z kůže! " Křikne a smečka se usmívá pobaveně nad jeho majetnickostí.
,,Maminko!" Křikne štastně na mě a ihned se chce otci vytrhnout a rukama mě chytne tak si jí beru. Jdu s ní kousek dál když se jí s úsměvem zeptám co to mělo znamenat. S úsměvem se na mě podívá. ,, Nemůžu přece za to že mě miluje " řekne a rozesměje se mi v náručí. Naše Ava je Anděl ale i pěkný provokatér.... Celá moje kopie.

,,Zlato ? Musíme do města přivést dárek. Pospěš si. " Křikne na mě z kuchyně když si beru náušnice. ,, Už jdu!" Křiknu a vběhnu rychle dolů v květinových šatech. Aby jsme balík vyzvedli a aby jsme mohli rychle domů.

O hodinu později:
S Christianem míříme domů . Jsme kousek v zatáčce kde zemřeli jeho rodiče. Když se na proti nám se řítí auto. A to ve velké rychlosti. Nemáme kam vjet nebo se jak zachránit. Pamatuju si že mě Christian pevně stlačil ruku než jsme uslyšeli ránu a propadli se do tmy.

Z pohledu vypravěče:
Když se Christian probudil byl celý od krve. Rychle co to jen šlo se podíval na jeho milovanou ženu. ,, Rose ?" Zeptá se ale její tělo bylo bledé a bez života. Věděl co to znamená. Jeho vlk v něm umíral. Jeho milovaná žena... Rose zemřela. Začne plakat a jeho duše se rozpadá na kusy. ,,Rose prosím vrať se mi. Lásko prosím... Miluju tě Rose. " Opakujte dokola když se k ní tiskne. Nepůjdeš sama má lásko. Jdu za tebou. " Řekne když se natahuje po rozbitém skle a trhne v ruce aby mohl být navždy s ní.