My Queen, My Luna CZ ✅

7. díl

Pohled Rose:

Christian mě pevně drží a jak je oproti mě vysoký tak mě z vrchnu mokří jeho slzy. Čekala jsem cokoliv...Jakoukoliv reakci ale to že přede mnou bude brečet jako dítě jsem nečekala. Jsem z toho šťastná ale i nervózní jak bude reagovat na to že jsem si zarezervovala letenky zpět do Francie a hlavně na to co mi řekne až mu oznámím že chci aby přijela Afrodita. Doufám že mi dovolí aby sem přijela. Chci jí vidět a i ona mě. Chce určitě vidět jak budu kulatější a větší. V hlavě se zasměju nad tím jak budu vypadat s tím obřím břichem. ,,Měla by sis jít lehnout. Celý večer jsi nespala." řekne mi jemně ale přísně zároveň a já nechápu jak to může vědět. ,,Naše děti mi to řekli a i to že jsi plakala kvůli mě. .. je mi to líto." šeptá a já ztuhnu ,,Tak teď proti mě nebude asi ne jen on ale i moje děti ? to jsou ale potvůrky a to nejsou ani na světě. ,,Už nejspíš víš že je slyším jako jejich otec. Právě naše štěňátka šli spinkat a ty by jsi měla jít s nimi aby jsi měla energii. " říká a bere mě do náruče. Jsem hrozně unavená ale až teď v jeho náručí si uvědomuju jak moc....

Probouzím se na něčem měkkém. Zvednu ruce a prolmnu si obličej. Omylem se ale dotknu druhé a ucítím tenký stříbrný provaz. To me probudí a ihned se kouknu na své zápěstí. Na obou je jemný ale silně vypadající řetěz ze stříbra. ,,Co to má do hajzlu znamenat ?" ptám se sama sebe a snažím je pouta z rukou vytrhnout ale marně. Začínám mírně panikařit a cítím že něco není v pořádku ,,Christiane ?!" křičím jeho jméno asi pět minut než se dveře rozrazí a přede mnou je osoba na kterou jsem volala. Vypadá udýchaně a kouká kolem sebe a jakmile se jeho oči stočí ke mě tak rázem zjemní. ,,Proč křičíš lásko ?" ptá se a já se na něj vyjeveně koukám ,,Ty se ptáš proč křičím ? jsem tu v řetězech a ty se se mě opravdu ptáš proč křičím Christiane ?" křičím na něj a několikrát potřásám rukama aby si toho faktu všiml. ,,Já to vím. Sám jsem ti je dal. Neměla by ses nervovat. To dětem ubližuje. '' řekne a zahledí se na mé ještě mírně ploché bříško. ,,Sakra ale to mi je teď jedno! ihned mě pusť !" křičím znovu a on se pobaveně  usměje. Jsi dost volná lásko. Můžeš do koupelny a i do šatny. Nechal jsem ti to i trošku volnější i kolem zápěstí aby se ti to nezařízlo do zápěstí. A hlavně mě teď nemůžete opustit. " říká a jde ke mě. ,,Proboha to je přece šílený Christiane. Proč bych utekla když jsem se teď dobrovolně vrátila ?" Ptám se ho když sklopí pohled a chvíli čekám na odpověď . ,,Protože kdyby nebylo štěňátek tak se ke mě nikdy nevrátíš. A já se ti nedivím...nezasloužím si tě." říká a pohled ke mě opět zvedne a pak bez dalšího slova odejde z pokoje.

Z pohledu Christiana:

Když opouštím její pokoj se slzami na tváři tak se cítím trošku provinile ale nic bych nezměnil. Potrebuju teď hlavně jistotu. Jistotu v nás a v to že se každé ráno probudím vedle ní. Nedokážu si představit že bych nebyl u narození mých malých lásek. Jen přes mou mrtvolu. Nic víc nepotřebuju krom ní a našich dětí a.... pořád se bojím toho že se probudím a budu sám. Že moje děti budou daleko ode mě a že je bude vychovávat někdo jiný než já ....a.... sahat na mojí Rosie... Zavrčím ,,Zabil bych kohokoliv kdo by na ně sáhl. " slíbil mi Mordag odhodlaně a já s ním naprosto souhlasím.

Vracím se po hodině za Rose. Ta ale spí a já zaslechnu zvuk toho že moje štěňátka jsou vzhůru a tak jdu blíž k Rose. Lehnu si k ní a poslouchám :

,,Myslíte že nás bude mít maminka s tatínkem rádi ??

" ,,Samozřejmě už se na vás moc těšíme a už teď vás s maminkou milujeme ." říkám ihned

,,Tatínku ! Tati! chybel jsi nám tak moc! kde jsi byl ? bali jsme se že jsme sami... jen s maminkou."

To jsou zlatíčka !

,,Nemusíte se bát jen jsem byl chvilu dole a pracoval jsem." říkám jim

,,Tak proč jsi nás nevzal s maminkou sebou ?" usměju se šťastně

,,Máte pravdu lásky. Příště se to už nestane to vám slibuju. Budu se snažit být co nejvíc s vámi a s maminkou. A až se maminka probudí tak se vykoupe aby vam bylo hezky tělíčko souhlasíte ?" ptám se

,,Ale tatínku ty musíš být s námi nesmíš být bez nás ! mi se bez tebe bojíme ."

Slza mi steče po tvari. Mam tak úžasné děti a to jsou teprve maličký fazolky.

,,Nebojte se půjdu s maminkou." slíbím jim.

,,Slibuješ nám to viď tatínku !"

,,Slibuju.!"

,,Co to děláš ?" zeptá se Rose a já sebou cuknu a podívám se do jejího zmateného obličeje. Až teď si uvědomuju že ležím na jejím bříšku ,,Nic jen jsem si povídal s našemi dětmi ." říkám nevinně a usměju se ,,A co jsi jim sliboval ?" zeptá se a zkříží ruce přes její malou hruď. ,,Nic... jen jsem jim slíbil že je neodpustím a ani oni mě. Práci prej mám dělat vedle tebe a chtějí aby jsme si spolu dali vanu." čekám na její reakci a ta se za chvíli dostaví. Zasměje se ,,Christiane...víš nemusíš se vymlouvat na ty malý drobečky a říct to sám za sebe." říká mi. Já se zakaboním a kouknu se zamračeně na ní ,,Nevymýšlím si a teď pokud dovolíš. Slíbil jsem naším dětem kopel s tebou... a jako tvůj manžel a správný táta to musím splnit." říkám a beru Rose na ruce a ta pobaveně zakřičí a zasměje se. Jsem šťastný.

Krásný večer 🌃
Omlouvám se za případné chyby. Dnes je to kratší ale snad se to bude líbit. Nebyla inspirace a ikdyž s tím nejsem 100% spokojená tak jsem musela dodržovat slib. 💕🌸💕