My Queen, My Luna CZ ✅

20.díl

,,Rose třeba se to vysvětlí." Řekne mi optimisticky Rose ráno u snídaně ,,A co mi na to řekne Claire...že to byl jen úlet a že to nechtěl udělat ?" Pořád jsem tomu na jednu stránku nevěřila ale fakta nešla popřít. Stalo se to a on za mnou nepřišel. Ani jednou. Noc byla šílená. Nemohla jsem spát a plakala jsem ale děti byli jako zlatíčka. " Vypadá to jako by mi nechtěli nadále ubližovat a  už ani tolik nekopou. Cítím jak se jen otírají a slabě bouchají ale není to tak zlé jak by se čekalo. Myslím že i je zklamalo to co jejich otec udělal a já? ani se jím nedivím. Bože proč musím mýt takový život. Myslela jsem si že všechno bude dobré a že jsem milovaná a má láska je obětovaná ale.... láska není asi pohádka která je mi určená. Zatím si jediné kdy padne slovo ,,Láska,, vzpomenu jen na neustálé mučení a muka. Jedinou lásku kterou už teď chci je láska od mých dětí. Nikdy bych Christiana neoddělila od jejich otce ale teď mi to příjde jako to nejlepší nápad. Nechci se celý život trápit a být nemilovaná. Teď musím myslet na sví Andílky a na to aby oni byli v pořádku a byli vychovávani v lásce.,,Rose on tě nenechá opustit smečku." Řekne mi Claire zatím co na mě podezřele kouká. Udiveně se na ní kouknu. ,,Cože jaký útěk ?" ptám se a dělám blbou. ,,Alfa ti to určitě vysvětlí a přijde." Řekne mi s maličkým úsměvem.

Venku se začíná stmívat. Celý den optimistická Claire začala svůj optimismus vytrácet. Teď jsem s ní v kuchyni a začínáme připravovat kuřecí na Kari když Uslyšíme bouchnutí dveří a kroky a Claire mě obdaří úsměvem ,,Já ti to říkala. " Ale v zápětí jí zase spadne kdy vchází do kuchyně Hunter a je sám ,,Dobrý večer Luno." Řekne mi a políbí Claire ,,Kde je Alfa?" zeptá se Claire a čeká na jeho odpověď na kterou dlouho čekat nemusí. ,,Alfa má hrozně moc práce. Pak asi přijde." Řekne a vyndá si z ledničky nealkoholické pivo. ,, Ano ta jeho přepracovanost...Tak se tomu dá taky říkat. A teď když vypadám jako balon se nevykašle jenom na mě ale i na moje andělíčky." Říkám mu a s brekem spěchám do pokoje pro hosty. Teda teď do mého pokoje. Kde za sebou prásknu dveřma a svalím se na postel a začnu plakat z plných plic. Jsem tak naštvaná na něj. Moje bříško ucítí jemný dotyk. Položím si ruku na bříško a jemně ho pohladím. ,,Vám nikdo neublíží nemusíte se bát. Jen zůstaňte s maminkou v bezpečí. Dostanu vás odsud a budete jen s maminkou a budete v bezpečí. Vstávám a beru si svůj kufr který mám sbalený a narvu do nej své věci. Na protest jsem včera sebou brala i věci pro děti. Beru je pryč a je mi jedno co mi kdo a co řekne.

Beru své zavazadla a jdu po schodech dolů a hned pod schody si na sebe beru tenisky. Slzy mi stékají nezbedně po tváři ale já to ignoruju. ,,Luno kam to jdete ?" Zeptá se mě Hunter vyděšeně ,,Claire !" křikne na ní a ona vchází do chodby ,,Rose co to děláš ?Kam to jdeš ?" ptá se mě vyděšeně.  ,,Odcházím." V tom Hunter zavije a já vím co to znamená. Volá svojí Alfu. Ať si trhnou a oba dva. ,,To jsi opravdu nemusel." Řeknu mu a otevřu dveře a vejdu ze dveří když nalítnu do pevné a svalnaté hrudi ,,Kam pak maličká?" zeptá se mě a já ho ignoruju a obcházím ho. Beru kufr který položím na zem a zvednu nástavec a začnu kufr tahat za sebou. ,,Lásko ? kam pak jdeš ? tam není náš dům" řekne mi pobaveně a mě rozčílí ještě víc. Ignoruju jeho směšnou poznámku a rázuju si to dál. ,,Rose lásko můžeš mi říct kam jdeš ? " ptá se mě ,, Kam ? daleko od tebe !" křičím na něj a jdu dál. ,,Zlato ty nesmíš opustit smečku a ty to víš." Připomene mi.... Jako kdybych na to zapomělas ,,Neodcházím ze smečky Já odcházím od tebe." Řeknu mu klidněji ale moc se mi to nedaří. ,,Lásko já vím že to co jsem udělal bylo hrozné ale chci to napravit....Přinesl jsem ti květiny. Musím ti to vysvětlit. " Otočím se na něj když pozvedne kytici ve své ruce tak abych jí viděla. Jdu k němu a vezmu si kytici do ruky a přičichnu si k ní. Kouknu se na Christiana který mě s úsměvem pozoruje a pak udělám něco zcela neočekávaného. Bouchám ho tou kyticí hlava nehlava. Tak silně jak jen dokážu zatím co se Christian snaží skrýt. ,,Nechci tvé kytky a ani tebe ! Já a ani mé děti tě nepotřebujeme ! Tak už konečně vypadni z našeho života.!" Bouchám ho opakovaně tak že kolem nás i v mých vlasech jsou plátky růží. A pak se prudce otočím na podpatku,beru kufr a jdu dál. Pokračuju v cestě za našim novým domovem.

Omlouvám se za případné chybičky doufám že se bude líbit! Přeji krásný den 💗🌸😚💗