My Queen, My Luna CZ ✅

6. díl

Z pohledu Rose :
Ráno pro mě bylo jako noční můra. Znamenalo to říct Christianovi pravdu o tom že je otec. Doufám že mě a nebo malým neublíží a že si bude stat za tím co řekl včera a nechá mě jít. Celou noc jsem se nemohla vyspat. Křeče nepolevovaly a tak jsem přežila mučivou noc.

Z pohledu Christiana:

,,Probuď se!" křičí na mě Mordag už deset minut v kuse a já na to ne reaguju. Jen se převaluju ve své posteli ,, Co chceš ?" zeptám se nepříjemně. Třeští mě hlava a to naprosto šíleně. ,,Vzpomeň si na minulou noc a pochopíš !" krici mi v hlave a tak se zamyslím.

Pil jsem a to dost šíleně. To že se Rose vrátila sama od sebe mě rozrušilo. Byl jsem na mol když jsem volal Bridget ať ihned přijede a ta neváhala a co nejdřív přijela. Nepila..... Políbila mě a já líbal jí....opětoval jsem polibek.... Někdo si znechuceně odkašlal...Rose!

Pak se mi ozve její hlas plný znechucení :

,,Tak za tebou jsem se vracela ? Za mužem který vždy mluvil o věrnosti a teď tě přistihnu s tou kurvou ? Měla znechucený  výraz a já byl naštvaný. Jakým právem  křičí na svého krále ! Schodil jsem Bridget ze sebe než jsem promluvil ,,To ty jsi mě opustila a teď si sem přijdeš a říkáš mi něco o věrnosti ? Hned jak vyjde příští týden úplněk tak tě odmítnu jako svojí Lunu a novou Lunou bude Bridget a ty ? Klidně si pak zdrhni." Doprdele já jsem ale debil to jsem jí nemohl říct ! říkám si ,,Ale řekl a poslouchej co ti odpověděla." Chytla se pevně za bricho jako by jí bolelo a řekla ,, Byla chyba se za tebou vracet. Zítra odjíždím a už nás v životě neuvidíš a tu děvku si klidně vem."

Ihned jsem na nohách Ikdyž ménohy jsou slabé a moje hlava může puknout. Chvíli mi trvá než na vratkých nohách najdu stabilitu ale po chvili se mi to podaří. Je dvanáct hodin. Kurva co když je už pryč? co když mě už opustila ? ptám se sám sebe zoufale. Ihned se přes vlčí komunikaci spojuju s Lukem ,,Luku opustil dnes někdo smečku ?" Zoufalství v mém hlase nejde přeslechnout. ,, Ne Alfo." oddechnu si ulevně ,,Skvělé tak ať to tak zůstane. Nikdo nesmí do vnitř ani ven pokud ano tak mi to dej ihned vědět." říkám mu naléhavě ,,Spolehněte se Alfo." ulevne si vydechnu. Ted jsem zajistil aby neopustila mé území. Dám se do kupy a pak se jí musím omluvit. Nikdy bych to neudělal. Nikdo nebude můj kamarád a luna... na to má právo jen moje Rose. A když už o tom tak přemýšlím tak je čas aby Bridget odjela na dobro. Jdu dolů do kuchyně když mě zasáhne vůně kávy. Doufám že je to moje láska... moje Rose ale když zady k sobě vidím blond vlasy tak s Mordagen znechuceně vydechneme. Uslyší mě a tak se ke mě rozejde ,, Dobré rano. Připravila jsem kávu. Co chceš k snídani ?" zeptá se mě a přitulí se k mé hrudi a já jí silně odtrčím. Ten vítezný úšklebek který směřoval k Rose. Zavrčím ,,Ihned se zbal a vypadni. Od teď je pro tebe vstup na mé území zakázán. Pokud se zde objevíš tak budeš odsouzena k smrti." říká jí Mordag a ona se otřeseně sbírá ze země ,,Ale j-já myslela že budu tvá Luna ." ,,Nikdy!" Křičím svým Alfa hlasem. Vezmu jí za paži vezmu její kabelku že stolu a vedu jí ke dveřím. Které otevřu a její kabelku hodím ven a jí strčím ven ze dveří a silně za ní zabouchnu dveře. To by jsme měli.

Je druhá hodina když se rozhoduju co na sebe. Nakonec se rozhoduju pro košili a rifle. Květiny jsem koupil a teď jen jít k Huntrovi který mi řekl že je u nich. Sešel jsem dolů a chci zamířit do kuchyně pro květiny když se ozve zvonek. Tak jsem se otočil a zamířil k vchodovým dveřím a otevřu je. Jsem překvapený když v nich uvidím stát Rose. Na sobe má vzdušné šaty a slabý kardigan. ,,Je tak nádherná " rozněžní se Mordaga já musím jen souhlasit. Vypadá nervózně. ,,Můžu jít dál ?" ptá se. Na nic nečekám a otevřu jí dveře aby mohla projít a ihned zamíří do obýváku a jakmile zavřu dveře ihned jí nasleduju. Koukne se kolem kde leží flašky od alkoholu ,,Promiň nestihl jsem to uklidit. " říkám jí a sklopím  zahambeně hlavu ,,Pockej tu." dodám a spěchám do kuchyně pro kytku a hned spěchám za ní. Je na stejném místě. Otočná ke mě zády. ,,Rose chci se omluvit za včerejší den.... Musíš vědět že jsem nechtěl říct a udelat nic z toho jen jsem byl opilý . Nevěřil jsem že tu jsi a..." ,, Chápu. Chci ti jen něco říct a pak se vydat na cestu." řekne a mé srdce zplašeně tlouklo. ,,Ne prosím nemůžeš odejít." prosím jí a rozejdu se k ní a než stačí něco říct tak jí obejmu a dam jí kytku. Pak se pro mě vše zastaví a já padám na kolena

,,Slyším několik srdcí nejenom mé a Rose a pak to zaslechnu
,,Tatínek maminku zlobil!" ,,Ano ale poprvé slyšíme tatínka." ,,Máš pravdu tatínek musí zůstat s námi."

Moje děti. Nikdy jsem neplakal po smrti rodičů ale tohle me donutilo. Moje štěňátka a moje zena. Moje milovaná štěňátka. Obejmu Rose kolem břicha a poslouchám dál.

,,Tolik jsem se bez tatínka včera bála. Nesmí nás opustit. " ,,Bojím se o naší maminku a včera moc plakala.... Půjdeme spinkat "

,,Rose nechtěl jsem vám ublížit moc se omlouvám." brečím jako dítě... ale je mi to jedno ,,Nezlobím se." řekne a já se postavím obejmu jí a dám jí pusu na čelo ,,Jsme teď rodina Rose. Ty i naše štěňátka budete v bezpečí a to teď bude moje mise. Můj úkol." ,,Myslela jsem že můžu odejít." řekne s úsměvem a mě ztmavnou oči ale snažím se kvůli miminku to zahnat. Nechci aby se mě bálo. ,,Teď když čekáme miminko už určitě ne a ani kdyby žádné nebylo. Miluju jen tebe . Bridget už jsem v životě nepřijde... neudělal jsem nic. Pořád jsem jen tvůj." kývne ,,Věděla jsem že mě nepustíš. Znám tě. A musím ti ještě něco ukázat. " řekne a z kabelky vytáhne bílou obálku kterou mi podá. Zamračím se a i tak jí otevřu a když to uvidím já i mordag pláčeme štěstím ještě víc. ,,Řekni mi že je to, to co si myslím. " a ona se maličko ušklíbne ,,Čekám trojčata ." řekne mi a já jí šťastně obejmu a rozbrečím se na plno.

Děkuji za nádherné komentáře!💖 Žádné infarkty ani slzy!😂😿. Přišlo mi tolik zpráv ať vydám další kapitolu že jsem musela sednout k notebooku a napsat další díl. Moc děkuji za podporu 💕