Dívala jsem se z okna kočáru a přemýšlela jsem o jeho slovech, nebyl mi nesympatický to ne to bych říct nemohla. Dokonce jsem měla pocit jako by mě to k němu z nějakého neznámého důvodu nějak stále více táhlo.
Chvíli jsem pozorovala krajinu a chvíli jeho připadal mi takový jako bych ho viděla ve snech jako by se mi o takovém muži jako byl on už dávno zdálo, protože i když jsem ho znala teprve chvíli tak i za tu krátkou chvíli mi s ním bylo neskutečně dobře.
A mé srdce v jeho blízkosti najednou tlouklo víc než obvykle a hřál mě u něj takový zvláštní pocit který bych snad ani nedokázala slovy popsat.
Bylo mi s ním tak dobře a krásně a to jsem ho vlastně ani neznala, nevěděla jsem co je zač ale věřila jsem mu věřila jsem mu každé slovo co řekl. I každý pohled kterým se na mě podíval, nebo i jeho úsměv který se když jsem se na něj dívala vždy rozzářil.
Nevěděla jsem čím to je ale najednou jsem už z něho neměla vůbec ani trochu strach, ba naopak cítila jsem z něj bezpečí a to pro mě bylo dobře opravdu dobře.
Dívala jsem se ven z kočáru a pak jsem si zase po chvíli sedla na své místo, chtěla jsem něco říct jednu věc co jsem měla na jazyku ale nešlo to. Najednou jako by mi nešlo vůbec mluvit otevřela jsem ústa a pak jsem je zase hned zavřela protože jsem si to rozmyslela.
A tak jsem se na něj jen dívala a pozorovala ho, a mlčky jsem se na něj jen usmívala.
-----------------------------------------------
Dívala se na mě a já měl najednou pocit jako by mi chtěla něco říct, ale to se mi asi jen zdálo i když jsem vyděl jak se nadechuje k tomu aby něco řekla a trochu i přitom po chvíli pootevřela svá ústa ale nakonec zní nevypadlo ani slovo.
Jen se na mě dívala a usmívala se a ani neměla ponětí co se mnou její úsměv dělal.
Byla tak krásná a nevinna a já jsem jí chtěl za každou cenu ochránit od tohoto někdy i zkaženého světa. Chtěl jsem jí chránit před vším na světě, ale neuvědomil jsem si že nejvíc ze všeho bych se měl chránit já a to před ní a před její krásou která z ní doslova zářila.
Stejně tak jako nádherná čistota její duše.
Proto jsem se před ní musel chránit ale hlavně jsem se musel chránit i sám před sebou abych neudělal nějakou hloupost kterou jsem už při prvním pohledu na ní toužil udělat. Ale věděl jsem že to udělat nemohu protože nevím jestli by to pochopila i když při slově jestli by si mě nechtěla vzít jsem tu hloupost udělal.
Ale nemohu na ní takhle naléhat musím ji dopřát čas stejně tak jako sobě protože možná jsem se opravdu touto myšlenkou nesmyslně unáhlil.
ČTEŠ
Dívka z Kláštera
RomanceMína byla dívka která po smrti svých rodičů vyrůstala v klášteře, jenže když jí bylo sedmnáct let tak si pro ní přijel jeden muž který byl nejlepším přítelem jejího zesnulého otce a který se má o ní teď postarat aby splnil svůj slib který dal před s...
