Dívka z Kláštera

5. Jste sám

Smála se na mě a já jsem měl pocit jako by se semnou zatočil celý svět, protože i ten úsměv měla stejný jako její matka a vůbec se mi to všechno co jsem cítil k její matce i poté dlouhé době zase poněkud vrátilo a já jsem chvíli mlčky proklínal v hlavě svého přítele že mi připravil takový dáreček.

Protože nikdo netušil co to se mnou zase dělá když jí tu před sebou zase vidím, i když to není ona ale její dcera. Ale i tak mi to bylo jedno, protože ona byla nádherná nesmírně nádherná a kdybych se svou silou neovládal tak bych se snad i na ní tady v kočáře klidně vrhl.

Ale musím se ovládat musím, protože tohle přeci nemůžu i když mě její přítomnost rozhodně nenechavá chladným jak bych si přál.

Ba naopak její přítomnost mě nesmírně rozpaluje a mám strach z toho abych po ní nezačal toužit, tak jako jsem toužil po její matce. Protože ona je úplně stejná jako ona a to je pro mě špatně ale opravdu nesmírně špatně, a zlé. Protože tohle jí přeci nemohu udělat, mám se o ní postarat ale jinak než bych si přál nebo než bych chtěl.

Dal bych jí k nohám všechno svou lásku kterou ve mě teď svou přítomností zase opět probudila, ale i své srdce. A dal bych v tuhle chvíli všechno za to abych jí mohl sevřít v náručí nebo abych jí mohl políbit.

,,Ale ne co to zase plácám musím se přeci ovládat, protože jsem si jí nepřivezl pro sebe," řeknu si sám pro sebe ve své hlavě a najednou mě zase opět vyruší její hlas z mých nesmírně krásných myšlenek.  

,,Mohu se vás ještě na něco zeptat?," řeknu a přitom mu dlouze pohlédnu do očí.

,,Ale ano jen se klidně ptejte Míno," odpoví a přitom se naše pohledy střetnou a já v jeho očích zahlédnu láskyplný pohled a na chvíli svým pohledem uhnu kousek do strany.

,,Žijete sám nebo máte nějakou rodinu?," zeptám se tedy a přitom se můj pohled vrátí k jeho očím.

,,Jsem sám, ale byl jsem ženatý ale má žena před pár lety zemřela protože byla strašně nemocná. A žádné děti bohužel nemám protože má žena je nemohla mít," řekne a přitom na sobě ucítím jeho pohled kterým jako by mě zkoumal. 

,,Takže jste úplně sám," dodám a on si mě stále prohlíží pohledem.

,,Ano," odpoví po chvíli a pak ještě dodá.

 ,,Ale nebojte zas tak úplně samotný nejsem mám spoustu přátel a svojí sestru která spolu semnou bydlí na našem panství spolu s jejími dětmi a manželem, takže se určitě nudit nebudete. A sama už vůbec nebudete protože kromě nás je tam ještě i služebnictvo které se o všechno stará a teď se bude starat také o vás stejně tak jako já," řekne a já zase ucítím jeho teplou ruku na své ruce.

A tohle teplo se pro mě začíná stávat příjemným.