,,No tak slečno Míno proberte se slyšíte mě, Míno!," volal sir Klicper znova a znova a zkoušel Mínu probudit, jenže Mína stále nehybně ležela a vypadala jako by byla mrtvá i když naštěstí ještě měla tep a dýchala.
A tak se jí sir Klicper snažil zastavit její krvácení jenže zatím bez úspěchu protože mu bylo jasné že na to jeho pomoc nestačí.
,,Pane Bože za tohle mě Henrich zabije co jsem to jen udělal vždyť Mína vypadá jako by byla dočista mrtvá a jestli se neprobudí tak já budu mrtví taky, protože bych nechtěl pocítit přítelův hněv až se to dozví," řekl si sir Klicper v duchu a modlil se k bohu aby se Mína probrala a aby to přežila, protože zatím mu nic jiného nezbývalo protože udělal všechno co mohl a věděl že mu už pomůže snad jenom zázrak.
Chtěl Mínu opatrně naložit na koně a odvézt do jejího domova, jenže se bál když byla tak slabá že by cestu nakonec nemusela přežít a taky věděl že nejprve musí zastavit krvácení a až potom jí může odvést.
Tak se zatím snažil ze všech sil to krvácení zastavit a doufal v to už se Mína probere.
----------------------------------------------------
Sir Henrich byl zatím ve svém pokoji a přemýšlel nad slovy svého přítele které mu řekl ještě předtím než s Mínou odjel.
,,Přece ještě nejsem tak starý to je pravda a přece ještě mám nárok na štěstí a na lásku, a vím že Mína je ta pravá protože jen ona mi to muže dát a kdybych ji měl ztratit tak to raději zemřu protože to ona mě zase opět probudila k životu a bez ní by mě už můj život netěšil."
Přemýšlel jsem zrovna nad těmito slovy, když tu najednou mě z mého přemyšlení vyrušil splašeně řehtající kůň který dorazil bez jezdce na dvůr mého panství.
Pohlédl jsem z okna a viděl jsem jak se ho můj stájník Michal snaží zkrotit a uklidnit, protože ten kůň byl evidentně hodně vyplašený. Když jsem se podíval ještě víc pozorně tak jsem v tom koni poznal jednoho koně ze svojí stáje a náhle mi došlo že to je skutečně kůň z mojí stáje protože to byl onen hnědák Kaštánek na kterém jela Mína když jela na projížďku s mým přítelem.
Najednou jsem se zarazil něco se stalo a v tu chvíli když jsem si to uvědomil tak do mého pokoje vtrhl můj sluha Arnošt celý zadýchaný a když se konečně vydýchal tak z něj vypadlo i nějaké to slovo.
,,Pane na dvoře stojí kůň stájník Michal už ho zkrotil protože ten kůň byl evidentně splašený a je to ten kůň kterého si brala slečna Mína když jela se sirem Klicperem na projížďku," řekl můj sluha Arnošt a nic dalšího už říkat nemusel protože jsem to všechno pochopil.
,,Arnošte pošli pro mého lékaře určitě se Míně něco stalo a poruč služkám Bětě a Agátě ať připraví do Mínina pokoje teplou vodu a nějaké plátno na rány, taky byliny na zastavení krvácení kdyby byl potřeba. Tak už běž!," křikl jsem na svého sluhu a začal jsem se oblékat protože jsem věděl že Míně musím pomoc protože co když bojuje o život.
Hlodala mi v hlavě tato myšlenka a já jsem věděl že jí nemohu a nechci ztratit.
,,Ale pane vždyť jste zraněný," řekl ještě můj sluha Arnošt a dlouze a nechápe se na mě přitom podíval.
,,Já vím příteli ale musím Míně pomoci, neboj se o mě nic se mi nestane a teď už běž a všechno rychle přichystej," dodal jsem a pak jsem už rychle odešel z místnosti.
,,Jak si přejete pane," řekl Arnošt a ihned šel pro služky aby vše potřebné připravily a také pro mého lékaře který určitě bude potřeba.
ČTEŠ
Dívka z Kláštera
RomansMína byla dívka která po smrti svých rodičů vyrůstala v klášteře, jenže když jí bylo sedmnáct let tak si pro ní přijel jeden muž který byl nejlepším přítelem jejího zesnulého otce a který se má o ní teď postarat aby splnil svůj slib který dal před s...
