,,Dráha Míno a toto je můj manžel Edmund Kroncern a tohle jsou naše děti Eduard, Brigita a Harriet," řekla Henrieta a vesele se přitom na mě usmála.
,,Těší mě," odpověděla jsem a vesele jsem se se všemi pozdravila.
,,Doufám že se tu budete cítit jako doma," řekl manžel Henriety Edmund a vesele se na mě přitom usmál.
,,Snad ano," odpověděla jsem vesele a úsměv jsem mu oplatila.
Potom se se mnou přivítali jejich děti které byli z toho radostí bez sebe a s velkou a nečekanou radostí a nadšením na mě všichni tři radostně vyskočily. Nakonec skončily všichni v mém objetí a pak mi ještě všichni tři dali pusu na tvář.
,,No tak děti nechte toho určitě je slečna Mína po té cestě unavená!," okřikla své děti Henrieta ale já jsem jí ujistila že zas až tak hodně unavená nejsem.
,,To je v pořádku nejsem ještě tak moc unavená a jsem ráda že tu budu mít aspoň nějakou veselou společnost," odpověděla jsem a pak jsem děti ještě jednou objala a oni se mě pak už nechtěli pustit.
Potom se se mnou přivítalo všechno služebnictvo které tu bylo abych je poznala a já jsem byla trochu překvapená z toho kolik tu je vlastně lidí, protože snad možná ani v klášteře nás tolik nebylo a já jsem byla zvyklá spíš na samotu než na humbuk kolem sebe.
Na tohle nové si teď teda budu muset zvyknut, protože jsem skoro většinu dne trávila sama a v modlitbách.
,,Ale teď teď se to dozajista všechno změní, protože teď tu budu mít opravdu velkou společnost," pomyslela jsem si a v mé hlavě se tak zrodila další myšlenka a já jsem doufala že tenhle život v novém domově se spoustou nových lidí zvládnu.
Poté co jsme se přivítali tak jsem se všemi odešla dovnitř panství a sir Henrich mi přišel ukázat můj nový pokoj.
,,Tak Míno tohle teď bude tvoje komnata," řekl když otevřel dveře do jednoho krásného pokoje a mě se úžasem úplně rozzářily oči, protože tento pokoj vypadal úplně jinak a byl úplně jiný než jaký jsem měla v klášteře.
Byl prostorný a velký a nebyla to žádná malá komůrka, to teda ne.
Bylo v něm spoustu oken do kterých proudilo denní světlo a všechno v tom pokoji bylo krásné, ale opravdu nesmírně krásné. Protože celý tento pokoj byl neskutečně nádherný, stejně tak jako celé panství které se teď stane mým novým domovem.
---------------------------------------------
Tak dnes trošku kratší kapitola, a bohužel teda bude dnes jen jedna protože dnes jich bohužel víc nestihnu.
Tak snad to nevadí.
Vaše kresji0007 :)
ČTEŠ
Dívka z Kláštera
RomanceMína byla dívka která po smrti svých rodičů vyrůstala v klášteře, jenže když jí bylo sedmnáct let tak si pro ní přijel jeden muž který byl nejlepším přítelem jejího zesnulého otce a který se má o ní teď postarat aby splnil svůj slib který dal před s...
