Expl0ited - Na život a na smrt

2. Nemilé Setkání

Probudila s opravdu dobrou náladou. Ležela na posteli a přemýšlela, jak se vykroutit z dnešní školy. Ale její mamka to vyřešila za ni. ,,Anie dnes zůstaň doma." zavolala na ni z kuchyně. Annie se v duchu zaradovala a s úsměvem na tváři se šla osprchovat.

,,V kuchyni máš jídlo. Já musím jít do práce a nezapomeň kdyby se cokoliv stalo, musíš mi zavolat." dávala jí kázání její matka. Annie jen obrátila oči v sloup. Místo odpovědi si šla sednout ke stolu. ,,Mňam" vykřikla po celém domě. Na stole stál talíř s vaflemi, které byly pomazané nuttelou. Všechny je během pár minut snědla. Najednou zničehonic jí začal zvonit mobil. Podívala se na něj a plácla se do čela. ,,Ja jsem zapomněla. Vždyť Explo má dneska narozeniny." rychle zapla notebook a okamžitě mu šla napsat. Věděla, jí asi nepodepíše, ale má dobrý pocit z toho, že si vzpomněla nebo spíš telefon jí to připomněl.

Celý den prosedela u televize. Nevnímala čas a když se podívala na hodiny skoro jí zaskocily sliny. ,,Uz půl deváté? To není možné." řekla překvapeně. Najednou jí zazvonil mobil. ,,Hhrr zase mi určitě někdo poslal pozvánku do candy crusch." vzala mobil do ruky a jedním pohybem palce ho odemkla. Byla hodně překvapena, když uviděla na obrazovce Expla. On mi odepsal? To není možné! Podívala se na zprávu na facebooku a ještě to půl hodiny rozdýchávala.,, Pane bože on mi odepsal. " běhala po pokoji s mobilem v ruce, možná by i zatančila tanec štěstí, ale z toho jí vyrušil šramot v klíčové dírce.

Anie

Pane bože. Mamka se nikdy tak brzo nevrací. Podívala jsem se po nejbližším možném úkrytu. Po mé pravici byla postel s velikým úložným prostorem. Neváhala jsem a s fuňením jsem se začala rvát pod postel.,, Myslím, že bych měla zhubnout. " neodpustila jsem si poznámku na svoje tělo. Přímo ho nenávidím. Pod postel jsem to stihla tak tak. Dveře se pomalu otevřely a do obýváku vtrhli dva muži.,, Kde je?" zeptal se někdo a já musela zadržet dech. Ten hlas jsem znala. Byl to můj spolužák a od doby, co jsem ho přede všemi odmítla se mě snaží pořád ponižovat. Co asi chce? ,, Nevím měla tu být! " odpověděl druhý. Někdo si prudce sedl na postel a já měla, co dělat abych nevykřikla. Ruce jsem si dala před pusu a snažila jsem se uklidnit.,, Ale proč by nechali puštěnou televizi?" zeptal se můj spolužák Josh. Pane bože já jsem nechala puštěnou televizi. Co teď?,, Mám nápad zkusím jí zavolat. " nahlas se zasmál ale mluvil dal.,, Anie vylez. Nechci si s tebou hrát na schovávanou." říkal to s takovou nechutí v hlase až jsem dostala opravdový strach. Nikdy jsem se ho nebála, ale ještě nikdy se mi nevloupal do bytu. Prosím zachraňte mě někdo. Najednou mi začal vibrovat mobil a potom následovala písnička od fall out boy- immortals. Snažila jsem se to co nejrychleji tipnout, ale marně. Josh se zasmál.,, A mám tě. " sklonil se a podíval se mi do očí.,, Já jsem věděl že tu jsi." řekl chraplavym hlasem a ledová ruka mi sevřela srdce. Co teď? Žaludek jsem měla sevřený hrůzou.,, Neschovavej se. Pojď k nám. " jeho slizky hlas se mi vrtal v mozku. Začala jsem panikarit. Josh zvedl postel a drsně mě chytl za ruku. Stihla jsem jen vykriknout.,, Drž hubu ty děvko." dal mi facku a mě v úplném zoufalství začaly téct slzy. Když si toho Josh všiml zasmál se a zašeptal mi do ucha.,,Tohle je teprve začátek. " srdce mi vynechalo jeden úder a já nemohla dýchat. Já jsem se vám to neřekla? Jsem silný astmatik. Začala jsem kašlat a snažila jsem se nadechnout. Nutně jsem potřebovala svůj inhalátor,který mám v pokoji. Josh se zatvaril vyděšeně.,, Rychle pojď vypadneme. " zařval na svého kamaráda a utíkali pryč. Já jsem z posledních sil. Vytukala do
telefonu mamino číslo. Když uslyšela jak sípám rychle zavolala sanitku, ale to už jsem upadla do bezvědomí...

..........

Ahoj další díl je tu. Omlouvám se že tak po dlouhé době ale mám toho hodně. Co říkáte na kapitolu? Líbí? Doufám že jo. Budu moc ráda za každou hvězdičku i komentář. :)