Běžela jsem, dokud mi nedošel dech. Musela jsem se dostat domů pro své věci. Sbalím se a odjedu někam daleko. Vyběhla jsem schody ke svému bytu a roztřesenou rukou jsem vložila klíč do zámku. Dvakrát jsem otočila a dveře se s tichým cvaknutím otevřely. Rychle jsem do menší tašky naházela to nejnutnější. Naposledy jsem se podívala na svůj byt a odešla jsem. Hned před barákem jsem vytáhla telefon a vytočila Petrovo číslo.
,,Anie?" ozvalo se v telefonu a mně se objevil úsměv na rtech
,,Kde jsi?" zeptala jsem se naléhavě.
,,Proč mi voláš?" zeptal se podrážděně. Nechápala jsem jeho reakci.
,,Protože jsem utekla z nemocnice jen kvůli tobě...A ty mi nechceš říct, kde jsi."
,,Ty jsi utekla?"
,,Ano, miluji tě. Prosím, řekni mi, kde jsi."
,,Jsem na nádraží." řekl po chvilce ticha. Co sakra dělá na nádraží.
,,Ty někam jedeš?" zeptala jsem se.
,,Jo, za tři minuty mi jede vlak. Jedu domu, Anie."
,,Ale proč?" vyjekla jsem. Za tři minuty to na nádraží rozhodně nestihnu.
,,Ty máš kluka a pro mě je to lepší, alespoň se budu věnovat rodině. Sbohem Anie." řekl a ukončil hovor.
,,Ne, počkej." zakřičela jsem do hluchého telefonu.
,,Ne ne ne, to nemůže být pravda." zašeptala jsem a rozběhla se směrem k nádraží. Koutkem oka jsem zahlédla opřeně kolo o zábradlí. Rozhlédla jsem se okolo. Nikde nikdo. Vzala jsem kolo a rychle se rozjela. ,,Jen neodjížděj." zašeptala jsem. Naděje umírá poslední.
Během pěti minut jsem byla na nádraží. Doufám, že vlak má zpoždění. Na nástupiště jsem doběhla až když se vlak rozjížděl. ,,Ne." zakřičela jsem a svezla se na zem. Hlavu jsem si složila do dlaní a nekontrolovatelně se rozbrečela. Proč mě opustil?
ČTEŠ
Expl0ited - Na život a na smrt
FanfictionAhoj, jmenuji se Anna, ale můžete mi říkat Annie. Jsem obyčejná osmnáctiletá holka, která je neskutečně zamilovaná do toho nejlepšího youtubera na světě. Ano je to Explo. Tohle je můj příběh o tom jak jsem poslouchala své srdce a nenechala se vyvést...
