12. Dohoda

167 8 7
                                    

Tma. Byla všude kolem mě. Snažila jsem se pohnout nebo zakřičet o pomoc, ale nezmohla jsem se na nic. Někde v dálce jsem uslyšela hlasy. Byly dva. Jeden jsem neznala, ale ten druhý bych poznala kdekoliv. Petr. Podvědomě jsem tušila, že ten druhý hlas bude doktor. Nic moc si nepamatuji, ale vzhledem k tomu, že se nemohu pohnout, tak jsem si jistá, že mě Petr odnesl okamžitě do nemocnice. Zaposlouchala jsem se do rozhovoru. ,,A proč se neprobouzí?" ptal se zoufale Petr. Tak moc bych ho chtěla obejmout a říct mu, že jsem tu s ním a že ho neopustím. ,,To nevíme. V jejím těle jsme  objevili neznámou látku, která ji paralyzuje. Je jen otázkou času, kdy se probudí, ale mohu vás ujistit, že s její nemocí to nemá nic společného. Rakovina se zatím nerozšiřuje." Petr si oddechl, poděkoval a sedl si vedle mě. Chytl mě za ruku a mlčel. Tak moc jsem chtěla zakřičet, že za to může Josh, ale mé tělo mě neposlouchalo. Co můžu dělat? Slyšela jsem otevřít dveře. ,,Kdo jste? A co tady děláte?" uslyšela jsem hlas ženy. okamžitě jsem poznala svou mámu. ,,To bych se mohl ptát taky! A laskavě tady neřvěte." Petr pustil mou ruku. Najednou jsem cítila prázdnotu.

 ,,No dovolte. Tohle je má dcera." 

,,Aha, promiňte. Já jsem Petr Altof, přítel vaší dcery." Sakra, to neměl říkat. Slyšela jsem, jak mamka zalapala po dechu.

,,Vypadni odsud. Moje dcera se nebude potulovat s takovým...potrhancem, jako jseš ty!" zakřičela. Tak moc jsem si přála jí jednu vrazit. I když je to moje máma, nemá právo se takhle chovat. ,,A navíc Anna už má jiného kluka, jmenuje se Josh a je to moc milý mladík." Počkat, co to pravě řekla? Že mám kluka? A že se jmenuje Josh? Věděla jsem, že Joshův otec se přátelí s mou matkou, ale že to dojde tak daleko a uzavřou dohodu za mé nepřítomnosti? No to ne. Začala jsem křičet, ale moje tělo mě neposlouchalo. Petr se ke mně naklonil a věnoval mi polibek na čelo. Potom odešel. Nechal mě samotnou. Až teď mi došlo, jak jsem na jeho přítomnosti závislá. Petře kde jsi?


(Tak je kratší, ale je tu :D Fakt se omlouvám, ale....no tak jo přiznávám se. Trochu jsem na psaní zapomněla. :D Odpustíte mi to? Budu se snažit vydávat pravidelně, ale mám toho hodně rozpracovaného. Díky :) ) 

Expl0ited - Na život a na smrtKde žijí příběhy. Začni objevovat