8. Překvapení [část 2.]

258 20 2
                                    

Leželi jsme na louce a čekali jsme až uschneme. Petr mě držel za ruku a koutkem oka mě pozoroval. ,, Co je na mě tak zajímavého?" zeptala jsem se se smíchem. ,,Jsi nádherná."
Okamžitě jsem zrudla. Skousla jsem si spodní ret a pozorovala jsem jeho rty. Všiml si mého pohledu a naklonil se ke mě. Na nic jsem nečekala a políbila jsem ho. Rukama jsem mu vjela do vlasů a jeho ruce se obmotaly kolem mého pasu. Užívala jsem si jeho přítomnost, jeho doteky, jeho rty a jeho oči. Ani bych neřekla, že za takovou krátkou dobu se toho může tolik stát.

Krásný okamžik přerušila písnička Immortals. Z tašky jsem vytáhla mobil a podívala jsem se kdo mi volá. ,,Kdo to je?" zeptal se Petr, ale já jen pokrčila rameny. ,,Nevím, cizí číslo." odpověděla jsem s nezájmem a stiskla jsem červený telefon pro ukončení. Petr se na mě usmál tím svým krásným úsměvem. Už jsem za ním chtěla jít, když v tom mi zase začal zvonit mobil. S naštvaným funěním jsem zvedla mobil a hovor jsem přijala.

,,Prosím."

,,Dobrý den, slečno u telefonu doktor Hansr."

,,Dobrý den, děje se něco?"

,,Vlastně ano, dneska jsme dostali výsledky posledních testů a vypadaly úžasně. Zatím jsme na dobré cestě. Přeji vám krásný den."

Hovor ukončil a já jen zasněně koukala do země. Petr ke mě přiběhl se starostlivým pohledem. Vzal mě za rameno a jemně s ním zatřásl. ,,Annie, co se děje?" zeptal se s naléhavostí v hlase. ,,Výsledky jsou negativní." řekla jsem šeptem. ,, Cože? jaký výsledky? Jako na tu nemoc? " zeptal se a já jsem s úsměvem přikývla. ,, No to je báječná zpráva." objal mě a vzal mě do náruče. ,,Petře?" zeptala jsem se, ale odpověď jsem nedostala. ,,Neměli bychom jet domů?" něco zabručel, ale jinak nereagoval. Protočila jsem očima a chtěla jsem se vymanit z jeho sevření, ale on mě začal lechtat. ,,Ne ne prosím přestaň." svíjela jsem se smíchy a po tvářích mi tekly slzy smíchu. Když konečně přestal probodávala jsem ho pohledem. ,, No tak promiň.'' omluvil se najednou. Já jsem jen zavrtěla hlavou. ,,Ne tohle už nevyžehlíš." odsekla jsem a rychlou chůzí jsem šla k okraji jezírka. Na tváři se mi objevil škodolibý úsměv, když se mi v hlavě zrodil nový ďábelský plán. Petr ke mě přiběhl a snažil se mi rozmluvit mou tvrdohlavost. Rychle jsem se k němu otočila a za límec jsem si ho přitáhla víc k sobě. Políbila jsem ho a Petr se okamžitě poddal. Začala jsem trochu couvat a posouvat se do boku až jsme si vyměnili místa. Přerušila jsem krásný okamžik mezi námi a zářivě jsem se na něj usmála. ,,Ty máš něco zalubem." řekl mi, ale místo odpovědi jsem ho strčila do jezírka za ním. Vykřikl jako holka a s totálním placákem spadl do jezírka. Dostala jsem záchvat smíchu a radši jsem o pár kroků ustoupila, aby mě Petr nemohl stáhnout sebou. Musela jsem se opřít o strom, abych nespadla protože moje nohy mě přestaly poslouchat. Ani jsem si nevšimla, že Petr je už venku, rukama si drží zadek a naštvaným výrazem jde ke mě. ,,Víš jak to bolí?" zeptal se a já měla co dělat abych nevybuchla smíchy. Po chvíli jen zavrtěl hlavou a zasmál se tomu.

------------

,,Bylo to krásný mami. Celé odpoledne jsme byli někde u nějakého jezírka a jenom jsme se smáli." popisovala jsem mamce svůj zážitek. Mamka se na mě ani nepodívala a jen něco zabručela. ,,Mami? Co se děje?" konečně se na mě podívala a zamračila se. ,,Víš broučku tenhle byt platím já a taky tu budu nějakou chvíli bydlet a rozhodně si nepřeju, aby si s ním něco měla. Prostě se s ním přestaň stýkat." Prudce jsem se zvedla a vyjevenějsem na ni zírala. ,, To nemůžeš. Jsem plnoletá. " mamka se taky zvedla a pokrčila rameny. ,, No a co? To vadí? Já ti to prostě nařizuji, aby ses s ním nevýdala a jestli to porušíš, tak si mě nepřej." zvýšila hlas a znovu si sedla. ,, To nemůžeš. Já tě nenávidím." z očí se mi valily slzy. ,,Slyšíš nenávidím tě a jestli si myslíš, že celý život budu skákat jak ty pískáš, tak to jsi na omylu." zařvala jsem na ni a s brekem jsem utekla do pokoje. Skočila jsem do postele a s hlavou v polstářích jsem vzlykala.

-[ Tak tady máte kapitolu. Trvalo to trochu déle, ale snad nevadí. Koment i vote potěší. Jste uzasní. :* ]-

Expl0ited - Na život a na smrtKde žijí příběhy. Začni objevovat