Leželi jsme na louce a čekali jsme až uschneme. Petr mě držel za ruku a koutkem oka mě pozoroval. ,, Co je na mě tak zajímavého?" zeptala jsem se se smíchem. ,,Jsi nádherná."
Okamžitě jsem zrudla. Skousla jsem si spodní ret a pozorovala jsem jeho rty. Všiml si mého pohledu a naklonil se ke mě. Na nic jsem nečekala a políbila jsem ho. Rukama jsem mu vjela do vlasů a jeho ruce se obmotaly kolem mého pasu. Užívala jsem si jeho přítomnost, jeho doteky, jeho rty a jeho oči. Ani bych neřekla, že za takovou krátkou dobu se toho může tolik stát.Krásný okamžik přerušila písnička Immortals. Z tašky jsem vytáhla mobil a podívala jsem se kdo mi volá. ,,Kdo to je?" zeptal se Petr, ale já jen pokrčila rameny. ,,Nevím, cizí číslo." odpověděla jsem s nezájmem a stiskla jsem červený telefon pro ukončení. Petr se na mě usmál tím svým krásným úsměvem. Už jsem za ním chtěla jít, když v tom mi zase začal zvonit mobil. S naštvaným funěním jsem zvedla mobil a hovor jsem přijala.
,,Prosím."
,,Dobrý den, slečno u telefonu doktor Hansr."
,,Dobrý den, děje se něco?"
,,Vlastně ano, dneska jsme dostali výsledky posledních testů a vypadaly úžasně. Zatím jsme na dobré cestě. Přeji vám krásný den."
Hovor ukončil a já jen zasněně koukala do země. Petr ke mě přiběhl se starostlivým pohledem. Vzal mě za rameno a jemně s ním zatřásl. ,,Annie, co se děje?" zeptal se s naléhavostí v hlase. ,,Výsledky jsou negativní." řekla jsem šeptem. ,, Cože? jaký výsledky? Jako na tu nemoc? " zeptal se a já jsem s úsměvem přikývla. ,, No to je báječná zpráva." objal mě a vzal mě do náruče. ,,Petře?" zeptala jsem se, ale odpověď jsem nedostala. ,,Neměli bychom jet domů?" něco zabručel, ale jinak nereagoval. Protočila jsem očima a chtěla jsem se vymanit z jeho sevření, ale on mě začal lechtat. ,,Ne ne prosím přestaň." svíjela jsem se smíchy a po tvářích mi tekly slzy smíchu. Když konečně přestal probodávala jsem ho pohledem. ,, No tak promiň.'' omluvil se najednou. Já jsem jen zavrtěla hlavou. ,,Ne tohle už nevyžehlíš." odsekla jsem a rychlou chůzí jsem šla k okraji jezírka. Na tváři se mi objevil škodolibý úsměv, když se mi v hlavě zrodil nový ďábelský plán. Petr ke mě přiběhl a snažil se mi rozmluvit mou tvrdohlavost. Rychle jsem se k němu otočila a za límec jsem si ho přitáhla víc k sobě. Políbila jsem ho a Petr se okamžitě poddal. Začala jsem trochu couvat a posouvat se do boku až jsme si vyměnili místa. Přerušila jsem krásný okamžik mezi námi a zářivě jsem se na něj usmála. ,,Ty máš něco zalubem." řekl mi, ale místo odpovědi jsem ho strčila do jezírka za ním. Vykřikl jako holka a s totálním placákem spadl do jezírka. Dostala jsem záchvat smíchu a radši jsem o pár kroků ustoupila, aby mě Petr nemohl stáhnout sebou. Musela jsem se opřít o strom, abych nespadla protože moje nohy mě přestaly poslouchat. Ani jsem si nevšimla, že Petr je už venku, rukama si drží zadek a naštvaným výrazem jde ke mě. ,,Víš jak to bolí?" zeptal se a já měla co dělat abych nevybuchla smíchy. Po chvíli jen zavrtěl hlavou a zasmál se tomu.
------------
,,Bylo to krásný mami. Celé odpoledne jsme byli někde u nějakého jezírka a jenom jsme se smáli." popisovala jsem mamce svůj zážitek. Mamka se na mě ani nepodívala a jen něco zabručela. ,,Mami? Co se děje?" konečně se na mě podívala a zamračila se. ,,Víš broučku tenhle byt platím já a taky tu budu nějakou chvíli bydlet a rozhodně si nepřeju, aby si s ním něco měla. Prostě se s ním přestaň stýkat." Prudce jsem se zvedla a vyjevenějsem na ni zírala. ,, To nemůžeš. Jsem plnoletá. " mamka se taky zvedla a pokrčila rameny. ,, No a co? To vadí? Já ti to prostě nařizuji, aby ses s ním nevýdala a jestli to porušíš, tak si mě nepřej." zvýšila hlas a znovu si sedla. ,, To nemůžeš. Já tě nenávidím." z očí se mi valily slzy. ,,Slyšíš nenávidím tě a jestli si myslíš, že celý život budu skákat jak ty pískáš, tak to jsi na omylu." zařvala jsem na ni a s brekem jsem utekla do pokoje. Skočila jsem do postele a s hlavou v polstářích jsem vzlykala.
-[ Tak tady máte kapitolu. Trvalo to trochu déle, ale snad nevadí. Koment i vote potěší. Jste uzasní. :* ]-
ČTEŠ
Expl0ited - Na život a na smrt
FanfictionAhoj, jmenuji se Anna, ale můžete mi říkat Annie. Jsem obyčejná osmnáctiletá holka, která je neskutečně zamilovaná do toho nejlepšího youtubera na světě. Ano je to Explo. Tohle je můj příběh o tom jak jsem poslouchala své srdce a nenechala se vyvést...