Expl0ited - Na život a na smrt

3. Es Em Es

Probudila jsem se v bílé místnosti s jedním zamřížovaným oknem. Chvíli jsem pátrala v paměti než mi došlo, co se včera stalo. V duchu jsem si řekla několik opravdu peprných nadávek. V pokoji jsem byla jen já a za to jsem jim opravdu vděčná. Představa, že tady bude ještě někdo mě celkem znervóznuje. Ozvalo se tiché zaklepání a do pokoje vešla zdravotní sestra.,, Jak se cítíte? " zeptala se mě milým hlasem a zacala mi měřit tlak.,, Je to mnohem lepší." oplatila jsem ji úsměv, ale uvnitř jsem plánovala pomstu. Podívala jsem se na noční stolek a tam ovladač od televize. S novou chutí do života jsem si ji zapla. Objevila se reportérka a za ní velmi zničený dům.,,... Podle kamerových snímků tenhle dům zničily dva chlapci... " na obrazovce se objevili dva kluci, ale počkat to je Josh a... To není možné ten dům? To je náš dům.,, Pane bože." zašeptala jsem a tím jsem upoutala pozornost sestry.,, Nechápu jak to někdo může udělat. " asi ji nedošlo, že je to můj dům, ale nemůžu jí to mít za zlé.,, Kdy mohu jít domů?" zeptala jsem se. Doufám že brzo. Tady je to strašná nuda.,, Uděláme vám ještě několik testu a pak vám řekneme. " s těmito slovy opustila můj dočasný pokoj.

----------

Ani jsem si neuvědomila, že jsem usla. Venku už byla tma. Jak já nenávidím tmu. Poslepu jsem našla svůj mobil a podívala jsem se kolik je hodin.,, Juj půl jedné?" na displeji bylo ještě několik zpráv a zmeškaných volání od mamky a jedno upozornění z facebooku. Upozornění mě zaujalo nejvíc a tak jsem se podívala kdo mi píše.,, Bože to je Explo. " v duchu jsem se smála jako měsíček na nebi. Rychle jsem se podívala na zprávu.

Jsi v pořádku???

Proč by mi to psal? To je divný. Rychle jsem mu odepsala.

Proč bych nebyla? :)

Ani jsem nečekala že by mi odpověděl. A tak jsem se otočila na bok a znovu zavřela oči. Po chvíli mi ale začal telefon vibrovat.

Já jen že Tvoje předchozí zprávy jsem moc nepochopil.

Cože? Jaký předchozí zprávy? Rychle jsem se podívala na předchozí zprávy a nejradši bych skočila z mostu. Když se mi Josh vloupal do domu, tak jsem ten telefon drtila v rukách a asi jsem se nevědomky psala s Explem já debil.

No promiň, asi jsem si seděla na mobilu a ono to samo psalo. :-)

OK. V pohodě a jak to, že nespíš?

Mám mu napsat pravdu? Hrrr já nevím.

Na to bych se mohla zeptat i já tebe.?

Chvíli trvalo než odepsal a já jsem se strašně nudila. Hrála jsem si se svými vlasy a byla jsem neskutečně šťastná když jsem uslyšela ten jindy otravný zvuk příchozí zprávy.

Ale já se ptal první.:-D

Jemně jsem se usmála a vymýšlela jsem vyhýbavou odpověď. Nakonec jsem mu to stejně napsala.

Tak fajn vyhrál jsi. Jsem v nemocnici a strašně se nudím.

Ouu co se stalo?

On má starost? On je tak dokonalý.

Měla jsem astmatický záchvat. A neměla jsem po ruce inhalátor. A jak to, že ty nespíš?

Musím dodělat nové video a chci to mít hotový co nejdřív.

Aha tak to tě nebudu rušit. Vím že jsem strašně dotěrná. :-D

Ale vůbec ne. Strašně dobře se s tebou povídá.

No kdo by se pod těmito slovy nezačervenal...

Psali jsme si asi ještě tři hodiny. Potom jsem už padala únavou a tak jsem šla radši spát. Ještě bych napsala nějakou blbinu, za kterou bych se potom strašně styděla. Ráno za mnou přišel doktor s vážným výrazem na tváři.,, Slečno, nechci dělat žádné ukvapene závěry ale všechny testy, co jsme vám dělali prokázaly, že máte rakovinu. " jako by se mi zastavilo srdce. Rakovina? To není možné. Doktor mi položil desky s různými papíry na postel a odešel. Z očí se mi valily vodopády slz, které jsem nemohla nějak zastavit. Jediné na co jsem myslela bylo za jak dlouho umřu...