„Cass?"
Když vysloví moje jméno, srdce mi na vteřinku vynechá. Celá se rozzářím, když mi rozevře náruč. Bez váhání do ní vběhnu a nechám se zvednout nad zem. Cítit po těch letech zase jeho vůni, vidět jeho úsměv a stejně potrhle rozcuchaný vlasy, jako měl jako dítě, mě zahřeje u srdce. Až do téhle chvíle jsem si neuvědomila, jak moc mi chyběl.
„Kdy se z tebe stal takovej obr?" ptám se s údivem, když mě položí zpátky na nohy. „Pamatuju si tě jako vychrtlýho kluka, co v jednom kuse četl komiksy."
„Za těch sedm let se toho dost změnilo, hrošíku."
Hrošík – nesnášela jsem tu přezdívku.
Praštím ho pěstí do ramene a on teatrálně zaskučí. „Za co to bylo?"
„Moc dobře víš za co, Jeremy."
„Ale no tak, vážně? Pořád se ti ta přezdívka nelíbí?" zazubí se. Sjede mě pohledem a uznale kývne. „Je ale fakt, že teď už se k tobě moc nehodí."
„To měla být lichotka?"
„Tý nejvyšší třídy," mrkne na mě. To z jejich kabiny vystrčí nějakej kluk hlavu a zavolá na Jeremyho, aby hejbnul zadkem, přestal se vykecávat a dorazil za nima. „Dej mi mobil," poručí a já mu ho bez váhání vložím do dlaně.
„Uložil jsem ti tam svoje číslo, tak se mi po zápase ozvi, dobře? Musíme zajít na kafe a všechno probrat."
S úsměvem přikývnu a slíbím, že napíšu. „Ráda jsem tě viděla, Jere."
„Já tebe taky, hrošíku," mrkne na mě a odběhne ke svojí kabině, kde se ještě otočí a zazubí se na kluky. „A vám třem hodně štěstí. Budete ho potřebovat." S tím zmizí v kabině.
Když se otočím, všechny pohledy směřují na mě.
„Ty se znáš s Jeremym Goldbergem?" vyhrkne Scott zaraženě.
„No jo," přikývnu. „Je to kamarád z dětství."
„Jak to, žes mi to nikdy neřekla?" zeptá se mě vyčítavě Tessa.
„Protože jsem vůbec netušila, že hraje za Southdale. Už sedm let jsem s ním nemluvila."
Všichni na mě zírají, jako bych je tím snad zradila. „Hele klid, pořád budu fandit vám," zasměju se.
„To máš taky kliku," zazubí se Scott a obejme mě kolem ramen. Pohlédnu na Garretta, který jako by ztratil veškerou mimiku.
„Už bychom měli pádit," zavelí Logan a oba kluci přikývnou.
„Uvidíme se?" prohodím ke Garrettovi, který s náznakem úsměvu přikývne a pak už všichni tři zmizí ve svojí kabině. A nám s Tessou nezbude nic než se přesunout na stadion.
Sice hokeji nijak zvlášť nerozumím, ale hádám, že skóre 1:3 není po první třetině zrovna nejlepší. Jeremy už stihl vstřelit dva góly, což je super, ale pro Garretta a jeho tým zrovna moc ne. Garrett se zdá rozladěný, špatně přihrává a jeho spoluhráči se mu ke konci třetiny už dokonce báli i jen přihrát.
„Já jsem hned zpátky," šeptnu k Tesse jakmile zazní siréna ohlašující konec třetiny. Vyskočím na nohy a zamířím ke kabinám, abych tam byla dřív než kluci.
Jakmile dorazím, všimnu si Jeremyho týmu, který dorazil dřív než ten náš. Jeremy se odpojí od týmu a zamíří přímo ke mně.
„Přišla jsi mi pogratulovat?" zazubí se. Sotva se nadechnu, abych mu odpověděla, nahrne se sem náš tým. Všimnu si Garrettova dotčeného výrazu, když nás spatří.
„Promiň, Jere, musím jít."
Odběhnu od něj a zamířím ke Garrettovi. „Přišlas gratulovat kámošovi?"
V jeho hlase je zřetelně znát zášť a nepřátelství. „Přišla jsem se tě zeptat, jak ti je."
To ho zjevně překvapí. Samotná vlastně moc nevím, proč jsem sem přišla. Téměř tohohle kluka neznám, ale já mám pocit, jako bychom byli nejlepší kamarádi už věčnost. „Já vím, nejsme kámoši ani nic takovýho, ale měla jsem potřebu se ujistit, že jsi v pohodě."
Koutky úst mu zacukají. „Já ho fakt nesnáším, Cassie."
„Jako Jeremyho?"
Přikývne. „Je to hajzl. Jasně, osobně ho nijak extra neznám, ale slyšel jsem o něm určitý zvěsti, který ho nevykreslují jako dobrýho člověka."
„Znám ho odmalička, Garrette. On je dobrej člověk."
Garrett si povzdychne, ale už nic víc nenamítá. „Slib mi, že si na něj dáš pozor."
„Jedině když mi slíbíš, že se sebereš a dáš gól," navrhnu. „Pro mě."
Garrett se usměje a přikývne. „Slibuju."
„Tak hodně štěstí," popřeju mu a pak už ho sleduju, jak v lepší náladě zmizí v kabině.
Jelikož je dneska pátek a před námi víkend, rozhodla jsem se Vám udělat radost a bonusovou kapitolou Vám to volno ještě vylepšit.
Romča <3
ČTEŠ
Na viděnou, dívko v ručníku
RomanceGarrett Fitzgerald žije jen pro hokej. Na vysokou chodí hlavně kvůli tomu, že může hrát za tamní univerzitní mužstvo. Dokonce v něm působí jako kapitán. Cassie Evansová je srdcem umělkyně. Kreslí, čte, hraje na klavír a fotí. Miluje svůj klid a úzký...