Na viděnou, dívko v ručníku

32. - CASSIE

To mě někdo vážně buší do spánků?

Ospale rozlepím víčka a uvědomím si, že to, co mě buší do spánků, je jen kocovina. Obrátím hlavu doleva a všimnu si Garretta, jak podřimuje vsedě na křesle. Ruce má založené na prsou, vlasy má rozcuchané a rty pevně semknuté k sobě.

Automaticky se mi při tom pohledu roztáhnou rty do úsměvu. Odhrnu ze sebe peřinu, přehodím nohy přes pelest jeho postele a tiše dojdu až k němu. Nakloním se k němu, ale těsně než mu stihnu dát pusu, promluví.

„Vážně mi chceš dát pusu ve spánku stejně jako v Pretty Woman?"

„Přišlo mi to romantický," pokrčím rameny, zatímco on otevře oči. Zvedne se z křesla a lehneme si spolu do postele. Přivine si mě k sobě, políbí mě do vlasů a opět zavře oči.

Probudíme se o dvě hodiny později prakticky ve stejnou chvíli.

„Dobré ráno," pozdraví mě šeptem.

„Dobré."

„Máš hlad?"

„Strašnej," přitakám. Bolest hlavy už mě z větší části přešla, takže se začíná ozývat můj prázdný žaludek. Stejně tak se ale začínají ozývat vzpomínky ze včerejška. „Promiň za ten večer."

Garrett se pobaveně odtáhne, aby mi viděl do očí. „Ty si to pamatuješ, jo?"

„Pamatuju si, že jsem přišla za klukama do Luny. Pak si pamatuju spoustu panáků, smíchu a pak už na tu holku, co mě zatáhla na ten stůl. Vybavuju si, že jsem na něm tancovala a tys mě pak stáhl dolů. Cos tam vůbec dělal?"

„Jeremy mi volal."

„Fakt?"

Přikývnu. „Měli s Markem strach, abys to nepřehnala víc, než už jsi to udělala. Navíc jsi prý po mně tesknila."

„Co že jsem?"

Garrett se rozesměje a přitiskne si mě blíž k sobě. „Prý jsi básnila, jak jsem úžasnej a jak už ti chybím."

„To jsem teda nedělala!" ohradím se okamžitě, i když vím, že to není pravda. Vážně mi chyběl.

„Taky jsi mi chyběla, Cass," šeptne a jemně mě pohladí po tváři. Natáhne se blíž, aby mi dal pusu, ale já se rychle odtáhnu.

„Teď mě teda určitě líbat nebudeš."

„Jako proč ne?"

„Protože jsem si ještě nevyčistila zuby a nejsme spolu dost dlouho na to, aby mi to nevadilo."

S tím vyskočím z postele a on se zhluboka rozesměje.

Odběhnu potichu, abych nikoho nevzbudila, ke dveřím do koupelny.

„Nazdárek," pozdraví mě Logan, který se válí na sedačce.

Překvapeně na něj zamrkám. „Ty už jsi vzhůru?"

„Už? Vždyť je jedenáct," zasměje se.

„Tolik? Bože, to jsme si teda dost přispali," povzdychnu si.

Logan se netváří nijak překvapeně, že jsem tu opět strávila noc. Asi i on tušil, že se mezi mnou a Garrettem něco odehrává.

„No já půjdu do koupelny, pokud to nevadí."

„Posluž si," pobídne mě s úsměvem. Já mu úsměv oplatím a zmizím v koupelně.

Když vylezu ven, konečně vypadám jako člověk. Vlasy mám vyčesané v culíku a moje oči už nezdobí ospalky.

Z kuchyně se ozývá smích a vůně osmahlé slaniny a vajec. Všichni tři kluci jsou v obýváku a o něčem diskutují.

„Čau, Scotte," pozdravím jediného člena této domácnosti, se kterým jsem se dneska ještě neviděla.

„Dobré ráno, tanečnice."

„Tane-?" začnu nechápavě, ale hned hodím napružený pohled na Garretta. „Tos jim to fakt musel vykecat?"

„Promiň, zlato, ale nemohl jsem si takovej zážitek nechat pro sebe," omluví se mi Garrett pobaveně. Odloží obracečku na linku a několika dlouhými kroky dojde až ke mně. Obejme mě kolem pasu, nakloní se mi k uchu a já ucítím jeho teplý dech.

„Už ti můžu dát tu pusu?"

Tváře mi polije červeň a všechno naštvání mě naprosto opustí. Vzhlédnu k němu, zamrkám a než stihnu přikývnout, už na sobě cítím jeho rty. Je mi jedno, že se na nás kluci dívají. V tenhle moment vnímám jenom nás dva.

Když se ozve hlasitý potlesk, odtrhnu se od něj. Pohlédnu na Scotta s Loganem, kteří nám spokojeně tleskají.

„No konečně," pronese Scott. „Tessa bude nadšená, až se to dozví."

„Takže mi chcete tvrdit, že teď už jsem jedinej já bez holky?" pronese Logan dotčeně.

„Spíš jedinej, kterej holku nechce," pokrčí Garrett rameny.

Logan se zazubí. „Máš recht."