S koncem října přichází nejoblíbenější období většiny studentů naší univerzity – Halloween. Jako každý rok se tu totiž koná obří tématická párty, kdy se všichni studenti, včetně profesorského sboru, převléknou do nejrůznějších kostýmů.
Holky se v tomhle ročním období dělí na dvě skupiny – ty, co se obléknou za princezny, a ty, co jdou za cokoli, jen aby ukázaly co nejvíc kůže. No a hádejte, kam patří Tessa.
„Ale no tak, Cassie! Slíbila jsi mi, že půjdeme za andílka a ďáblici! Budeme se k sobě krásně hodit, víš, jak to bude sladký?"
Chytnu ji pevně za ramena. „Vždyť já se za toho andílka oblíknu."
„Vážně?" rozzáří se.
„Jo, vážně. Jen odmítám ten korzet. Vezmu si ty krátký bílý šaty."
Tessa se zatváří dotčeně. Vím, že z něj byla nadšená, jelikož ho sehnala jak v bílé, tak v černé, takže bychom byly jak hodný a zlý dvojče. „Vždyť je krásnej!"
„To určitě je," přitakám. „Až si to budu chtít s někým rozdat, rozhodně si ho vezmu."
„Není zas tak odvážnej," namítne, i když moc dobře ví, že je. „To mi ale připomíná, že jsem tohle téma s tebou chtěla taky probrat."
„Jaký téma?"
„Jak jsme onehdy byly s klukama v Luně a tys pak tak narychlo zmizela."
Ztuhnu. „No a co s tím?"
„Pořád jsi mi neřekla, proč jsi to udělala. Navíc jsem si taky všimla, že jsi se s Jeremym od tý doby neviděla. Je to kvůli Garrettovi?"
„Jak víš, že tam byl Garrett?"
„Když jsme šli s Markem tancovat, všimla jsem si Scotta. Chvíli jsme se pak bavili a on říkal, že Garrett zmizel chvíli po tobě."
Sakra. Netuším, jak jí tohle vysvětlit bez toho, aniž bych jí řekla o tý puse. A o tom, jak mě Jeremy využil.
„Trochu jsme se s Jeremym chytli, o nic nešlo. No a Garrett to viděl, tak se chtěl jen ujistit, že jsem v pohodě. Pak mě hodil domů a už se tam asi nevrátil, předpokládám."
Tessa se posadí na barovou židli. V hlavě jí to šrotuje, to poznám. „A jak to máš teda s Garrettem? Myslela jsem, že už se nebavíte."
„To nebavíme."
„Ale přesto se chtěl ujistit, že jsi v pohodě? To mi nijak nesedí."
„Ježíš já nevím, prostě měl starost."
Tessa mě propíchne nedůvěřivým pohledem. „A seš si jistá, že mi něco netajíš?"
„Jo, jsem si jistá," přikývnu. „Dělala jsem to jeho focení, takže jsme se párkrát viděli. Prostě se chtěl jen ujistit, že jsem v pohodě, nic víc za tím nehledej."
Nevím, jestli se snažím ujistit o tom Tessu, nebo samu sebe.
„No tak dobře, věřím ti. A Jeremy? Proč se nevídáš s ním?"
„Jak jsem řekla, chytli jsme se. Snažil se mi omluvit, ale co udělal, mě zklamalo. Ještě se necítím na to mu odpustit."
Tessa na mě naštěstí netlačí ohledně toho, co dělal. Jsem jí za to vděčná. „Tak v tom případě navrhuju, abychom využili těch sexy oblečků, co si oblékneme, a nabrnkly si nějaký sexy chlapíky. Nutně potřebuju upustit páru a ty rozhodně taky, kámoško."
„Víš, že na tyhle dostaveníčka na jednu noc nejsem," připomenu jí.
„To sice vím, ale už jsi sama až příliš dlouho. Kdy naposledy jsi vůbec měla sex?"
Ta otázka mě dostane. Jsem na vysoký už druhým rokem a ještě jsem si tu s nikým neužila. Ani nevím proč, prostě jsem zatím nenarazila na nikoho, s kým bych si užít chtěla. Až na-
„To mlčení mi jako odpověď stačí," zazubí se. „Dneska večer neodejdeme samy."
Čím víc se blížíme před školu, tím nervóznější jsem. Po celou dobu příprav si Tessa plánovala, jak snadný bude dneska někoho sbalit. Snažila jsem se usmívat, snažila jsem se nadchnout se pro to stejně jako ona, ale nejde to. Nejsem typ na nezávaznej sex, prostě ne.
Tessa zaparkuje na prvním volném místě, které najde. Opatrně, abych si nezničila křídla, vylezu z auta. Už teď mě bolí nohy, a to jsem v těch blbých podpatcích nestrávila ani pět minut.
„Nekňuč pořád," okřikne mě pobaveně Tessa, která na svých sametových černých kozačkách stojí tak jistě, jako by se v nich narodila.
Upravím si dlouhé bílé šaty a nejistým krokem vykročím za Tessou, která už si to štráduje ke vchodu. Jsem šťastná, že jsem ji nakonec přemluvila, aby mě nechala si vzít ty dlouhé. V těch krátkých bych se cítila ještě víc nesvá, než teď.
Projdeme dlouhou chodbou, vyjdeme troje schody a ocitneme se ve společenském sále, který je tématicky vyzdobený. Vím, že organizační výbor na výzdobě pracoval dlouhé týdny, a je to vidět. Výzdoba vypadá naprosto úžasně. I hudba je super.
„Pojď, zajdem si pro pití," zavelí Tessa. Chytne mě za předloktí a táhne mě davem na druhou stranu místnosti, kde jsou stoly s občerstvením.
A v tom ho uvidím. Směje se v rohu místnosti společně s Loganem a Scottem. Má na sobě černý oblek s motýlkem, pod ním čistě bílou košili. Vlasy má perfektně učesané, ani jeden vlásek mu nikde netrčí.
„Cass?"
Otočím se k Tesse, která se na mě culí. „Hm?"
„Takže mezi vámi nic není, jo?"
ČTEŠ
Na viděnou, dívko v ručníku
RomanceGarrett Fitzgerald žije jen pro hokej. Na vysokou chodí hlavně kvůli tomu, že může hrát za tamní univerzitní mužstvo. Dokonce v něm působí jako kapitán. Cassie Evansová je srdcem umělkyně. Kreslí, čte, hraje na klavír a fotí. Miluje svůj klid a úzký...