I Need You Back, my Psychopath [l.s.] (CZ)

XVIII.

" Harry, vstávej!" vykřikl Niall a já jen zamrmlal zápornou odpověď a přetočil se na druhou stranu, tedy chtěl jsem, ale slétl jsem na zem, co to?

Otevřel jsem oči, když jsem uslyšel Niallův smích, ležel jsem na koberci v obýváku, jak jsem se sem dostal?

" Usnul jsi se mnou na gauči, Harry" vysvětlil Niall, když už se konečně přestal smát. Haha. Že mu přijde vtipné moje neštěstí.

" Aha, co se děje, že jsi tu tak křičel?" zeptal jsem se, zatímco jsem se snažil zvednout z koberce.

" Někdo se vrátil" tajemně se na mě usmál a já byl v tu ránu na nohou. Byl to Louis??

Můj Louis? Můj psychopat? Můj únosce?? Prosím, ať mi řekne, že je to Louis!!

" Kdo? Kdo se vrátil?" byl jsem u něho, chytil jsem ho za ramena a začal s ním třást, aby mi to okamžitě vyklopil. Musí mi říct, že je to Louis! Nemůžu bez něho žít!

" Noo, říct ti to nemůžu, mělo to být jako překvapení, každopádně se s tím člověkem zítra sejdeme, půjdeme na oběd do tvé oblíbené restaurace, ale ne tady, jedeme zpátky, Harry, začne obvinění na tebe už není, tudíž padej si balit, náš starý domov nás vítá" mrkl na mě a já ho během vteřiny uvěznil v objetí, panebože! Ano!

" Letím!" vykřikl jsem a během chvíle byl v pokoji, držel kufr a balil věci.

Vracíme se domů!