I Need You Back, my Psychopath [l.s.] (CZ)

XXI.

"Harry, jsi v pohodě?" optal se mě Niall, když jsem ráno přišel do kuchyně, abych si udělal kafe na probrání. Dohromady jsem za tuhle moc napsal asi jen dvě hodiny.

"Jo, jsem, proč?" optal jsem se a zamířil ke kávovaru, cestou jsem si sebral i náhodný hrníček, abych měl to kafe do čeho udělat.

"Vypadáš jako mrtvola" pronesl a měřil si mě pohledem. Ajajaj. Niallovo posuzování rentgenem, to není dobrý.

"Díky no" uchechtl jsem se a spustil na kávovaru dvojité espresso. To bude na probrání jako dělané.

"Neber to jako urážku, vypadáš stále dokonale, toho se neboj, ale tvoje kruhy pod očima a bledá pokožka víc než normálně, mě nutí přemýšlet, co jsi sakra v noci dělal a jestli nejsi na pokraji smrti" zamumlal.

"Nejsem na pokraji smrti, klid, jen jsem v noci nemohl moc spát, normální, vezmu si dneska prášek a půjdu dříve spát" usmál jsem se na něho, vypnul kávovar a i se svým espressem se vydal zpět nahoru do svého pokoje.

"Jo normální" zabručel si ještě Niall, než jsem zmizel z doslechu. Co mu je? To, že někdo občas nemůže spát je úplně normální!

~~

"W, máme problém, velký problém" zamumlal jsem hned jakmile to zvedl. Nebyl čas na nějaké řeči.

"Co se děje, Nialle?" zamumlal unaveně.

"Harry se děje. Pár noci za sebou už moc nespí. Zdají se mu sny, nejspíš noční můry ohledně Louise. Jak daleko jsi v naší akci?" optal jsem se.

"Tak mu dej prášky na spaní, už jsem skoro v polovině" zabrblal.

"V polovině? Tak si kurva pohni! Máš už jen týden" zavrčel jsem výhružně a položil hovor.

Teprve v polovině? Co tam celou dobu kurva dělá?!