Opora

Co bude dál?

Pohled Mery:
Když jsem šla na záchod, tak jsem se docela bála tam samotnou nechat.. Ne, že by mi David vadil, ale vždycky jsem všude byla s ní... Rychle jsem si odskočila a šla zase na box. Jenže jsem za sebou uslyšela známý hlas.
Mi: ,,Mery..."
Pomalu jsem se otočila a zůstala stát jako opařená. Byl to Michal. Jsme v Rubavě pár dní a jak rychle nás našel?!
Mi: ,,Proč jsi tady?" byl na mě hodně milej, takovýho ho neznám...
M: ,,Chtěla jsem pro malou zajistit tu nejlepší péči, když ses na mě i ní vykašlal."
Michal si ke mně stoupl blíž.
Mi: ,,Netoč mě!" řekl hrubě. ,,Tohle si ještě vyříme. Zdrhat nebudeš."
M: ,,Pusť mě!" vytrhla jsem se mu.
Mi: ,,No a co teda, jak to s ní vypadá?"
M: ,,Špatně..."
Mi: ,,Umře?" zeptal se jako kdyby mu to bylo jedno.
M: ,,Proč by měla umírat? Kolega jí pomůže."
Mi: ,,Jo tak tys nezdrhla s holkou, protože je nemocná, ale za jinym s kterým chrápeš?!"
M: ,,Ne! David je kolega.."
Mi: ,,Mě to nezajímá, kdo je nebo neni. Zahejbáš mi?"
M: ,,Ne..."

Pohled Davida:
Vyšetřoval jsem tu malou.
J: ,,Prosím ať jde pryč."
D: ,,Kdo?" rozhlídl jsem se po místnosti, ale nikdo tam samozřejmě nebyl.
J: ,,Táta, já se ho hrozně bojím.." začala pofňukávat. Podíval jsem se ven z boxu a opravdu tam stál asi její táta a Mery.
J: ,,On mně a mámě moc ubližuje."
D: ,,A jak?" zeptal jsem se, protože pochybuju, že si to vymyslela.
J: ,,Mámu fackuje a mě taky a někdy jí dá i pěstí. Ublížil mi, protože jsem nemocná." začala brečet. Bylo mi jí tak líto a musel jsem zjistit pravdu..
D: ,,Neboj se, já ho sem nepustim, jo? Vydržíš tady chvilku sama? Já jdu za mamkou."
J: ,,Dobře, ale nepouštějte ho sem prosím."
D: ,,Neboj se, nebudu."
Rychle jsem vystřelil ze dveří.
M: ,,Dej nám pokoj.. Nechceš se starat, nemusíš... Zvládnu to sama."
Mi: ,,No to ne jako, hezky budete se mnou doma."
D: ,,Nechal bych toho.." ozval jsem se za Mery.
Když jsem si všiml kdo to je, tak jsem nemohl uvěřit vlastním očím.
Mi: ,,Je, čau Davide." zasmál se.
D: ,,Je to. Pravda? Ubližuješ jim?"
M: ,,Ne, neubližuje.."
Mi: ,,Proč bych to dělal. Zrovna jsem Mery navrhoval, že tu zůstanu s nima."
M: ,,Opravdu v pořádku Mery?" podíval jsem se na ní a koukal se na chování Michala.
M: ,,Ano, v pořádku. Máš už něco?"
D: ,,Ještě ne, teprve jsem to poslal do laborky."
M: ,,Dáš mi vědět, kdyby něco? Jdu za malou."
Mi: ,,Půjdeme tam spolu, ať jsem s váma." usmíval se jako kdyby nic.
Mery jsem pustil, ale jeho jsem zaatavil.
D: ,,Ty ne."
Mi: ,,Proč? Jsem její táta, mám na to právo."
D: ,,Ale pacientka si to nepřeje. Počká tady."
Mi: ,,Co blbneš." zasmál se..,,Je to jen malá holka, co nemá právo rozhodovat, kdo tam bude a nebude. Jsem její zákonnej zástupce."
D: ,,Myslim si, že je velká dost na to, aby si rozhodovala kdo tam bude nebo ne.. Takže ty tady prostě počkáš a bude tam jen Mery."
Mi: ,,Ok.. Miláčku dáš mi klíče od bytu? Nechci čekat tady."
Mery jen kývla a podala mu je.
Tahle situace byla tak moc divná a podezřelá, že celý tohle byla pravda a malá si nic nevymýšlela.... Bez důkazů a svědectví nemůžu dělat nic.

Bude mít situace dohru?
Jak David zjistí pravdu o tom, že Michal obě holky týrá?
Příští kapitola: Naposledy!