Opora

Blbý kecy

Pohled vypravěče:
Přesuneme se o pár let později. Konkrétně o 7. Holkám je 13, Davidovi 41 a Mery 39. Za tu dobu se toho změnilo víc, než dost. Dary se vzali po necelých 3 letech vztahu. David si osvojit Jeli a Mery zase Ell. Jeli má po Davidovi příjmení, ale neříká mu tati a Ell neříká Mery mami. Přestěhovali se společně do většího bytu, holky mají spolu svůj pokoj, Dary svojí ložnici a i obývák. Dary se už skoro 5 let snaží o malý, ale nejde jim to. Už to i časem vzdali a řekli si, že budou mít teda jen holky. Oba dva touží ještě po chlapečkovi. Jenže se bohužel nedaří. Holky ho taky chtěly, ale jakmile jim začalo pubertální období, tak už nechtějí. Pokaždý, když se Dary líbaj nebo si jen dávají pusu, tak mají holky řeči a protáčejí očima. Dary ví, že jim začala puberta a tak to nechávají být. Ell s Jeli nejsou úplně zlatíčka. Ell je celá po Davidovi a Jeli se k ní samozřejmě přidá. Takže týden, co týden mají nějaký ten problém. Mery i Davida to štve, ale řvaní, zákazy a podobný věci nezabírají. Samozřejmě je nechtějí bít nebo tak.
Jeli se s jejím srdcem stále léčí a David jí samozřejmě pomáhá. Výzkum je stále jako výzkum a nedaří se ho zlegalizovat. Mery se obává dne, až to praskne. Ale zatím jsou jen pozitivní reakce a David je spokojenej.

Pohled Jeli:
S Ell zrovna míříme domu ze školy.
J: ,,Zahrála si to dobře." zasmála jsem se.
E: ,,Že jo? Já vim." zasmála se taky. ,,Hele zasloužila si to, třeba jí to otevřelo oči."
J: ,,Pochybuju, ona je úplně pitomá, nikdy jí to nedojde."
Obě dvě jsme se zasmály a mířily do obchoďáku pro nějaký dobroty a pití. Zejtra je sobota a my máme v plánu si udělat Harry Potter maraton už ode dneška. Milujeme ho obě dvě a dlouho jsme na něho nekoukaly.
J: ,,Co vezmeme? Určitě nějaký brambůrky, čokolády, bonbóny a sušenky."
E: ,,Jasně a taky nějaký pití."
J: ,,A energák?"
E: ,,To bych neriskovala. Si nevzpomínáš jak tě odvezli minule? Ses toho sotva dotkla."
J: ,,Jo, ale já na něho mám chuť."
E: ,,Neriskovala bych to... Nechci zase oba poslouchat a ty jejich blbý kecy taky ne." protočila oči.
J: ,,No tak dobře." kývla jsem nakonec.
Vzaly jsme, co jsme chtěly a mířily domu.
J: ,,Začneme kolem třeba 8?"
E: ,,Jo, to můžeme.. Táta s Mery určitě budou u sebe."
J: ,,Jo, zase pracovat na sourozenci."
Obě dvě jsme se začaly tak smát. Jestli si myslí, že je neslyšíme, tak se pletou, jde je slyšet snad až na střechu🙄.
Dorazily jsme domu, daly si oběd a zalezly jsme do pokoje. Netrvalo dlouho a doma se objevila i máma.. Jen co vešla do dveří, tak začala řvát😂.
M: ,,Okamžitě obě dvě sem!"
Koukly jsme se na sebe a neochotně vstaly. Nechápaly jsme proč je tak nabroušená. Třeba se něco stalo v práci a je naštvaná na celej svět.. Co já vim 🤷🏼‍♀️

O co půjde?
Příští kapitola: Tohle jste přehnaly!