Opora

Snaha

Pohled Mery:
Momentálně mají holky letní prázdniny. Rozhodli jsme se s Davidem, že je vezmeme na dovolenou k moři. I přes to jaký problémy měly a ne malý... Ale nějak jsme to přestali řešit, protože to stejně nemá cenu a rozčilovat se je fakt zbytečný... Taky jsme chtěli, aby měly hezký prázdniny a neseděli furt jenom doma.
Byli jsme už na letišti a seděli u našeho gatu odkud letíme. Letíme na Rhodos, vybrali jsme jeden z nejhezčích hotelů, co se nám líbil. Vypadal a byl luxusní. Holky tam mají i skluzavky a různý atrakce, takže tak trošku s Davidem doufáme, že je uvidíme ráno u snídaně a potom až večer u večeře😂. Chceme taky trošku čas pro sebe, protože jsme buď v práci a nebo sice doma, ale tam jsme rádi, že si večer lehneme do postele a nemusíme nic dělat.
S Davidem jsme seděli a čekali na holky, až dorazí s pitím pro který jsme je poslali.
D: ,,Už se docela těšim a ty?"
M: ,,Já taky."
D: ,,Konečně si taky jednou pořádně odpočineme."
M: ,,To jo." kývla jsem.
Za chvilku dorazily i holky.
J: ,,Už jsme tady."
M: ,,No, hurá." zasmál jsem se.
Potom byl nástup do letadla. David šel poslední, holky uprostřed a já jako první.
Ell: ,,Můžeme k oknu?"
D: ,,Ne, tam budu sedět já." věděla jsem, že je provokuje schválně.
J: ,,Davidee."
D: ,,No?"
J: ,,Pusť nás tam."
D: ,,Mám tam letenku, mám, tak tam sedim já."
Vzhledem k tomu, že jsme seděli vzadu, tak na nás nikdo pořádně neviděl.. Naštěstí.
Ell: ,,Tati, prosim."
D: ,,Ne, když jsme vás prosili o to, abyste něco udělaly nebo neměly problémy, tak jste nás taky ignorovaly."
J: ,,Mami." otočila se na mě.
M: ,,David má pravdu."
Ell: ,,Jak jinak." protočila oči.
D: ,,Nebuďte nafučený, bubliny." šťouchnul do obou a obě dvě ho plácly po rukách.
M: ,,Jelizaveto!" okřikla jsem jí hned. ,,Seš normální? Nebudeš Davida bít."
D: ,,Zas taková rána to nebyla."
M: ,,To neznamená, že si to k tobě bude dovolovat."
David se pobaveně podíval na holky a nakonec je pustil si sednout k oknu. Holky seděly u okna, já na kraji a David přes uličku, protože to byly jen 3 místa v řadě.
Když jsme byly ve vzduchu tak jsem se otočila na Jeli.
M: ,,Tohle, co jsi udělala Davidovi bylo naposledy."
J: ,,Byla to sranda."
M: ,,Sranda jo, ale má určitý meze. Nenapadlo tě, že ho to zamrzelo?"
J: ,,Dělal si z nás srandu, bylo to v rámci srandy."
M: ,,To je jedno, bylo to naposledy tohle. Stará se o tebe jako o vlastní, tak bys mu to mohla někdy oplatit něčim hezkym."
J: ,,Jo, já vim.. Ale čim?"
M: ,,Třeba poslouchat a Ell taky."
Ell+J: ,,Ok." kývly obě dvě, ale bylo mi jasný, že za pár dní to bude zase stejný. Mrzelo mě to za Davida. Pravda je, že se David o Jeli stará jako o vlastní a má ji rád. Vím, že i Jeli jeho, jen prostě to neumí dát najevo. Protože to u Michala neviděla a viděla to až u Davida. Kterej pro nás všechny dělá co může, abychom s ním byly šťastný a troufám si říct, že jsme.

Stane se něco "zvláštního" na dovče? (Prosím něco originálního - ne to, že si někdo něco udělá nebo, že si odvezou malýho Hofa😂)
Příští kapitola: Hotel