9.

153 5 0
                                    

Tentokrát jsme seděli v mém autě na cestě ke garáži, kde jsem v posledních třech týdnech trávila skoro každý den. Tři týdny jsem zase mezi motorkami. Tři týdny chodím s Dominikem. On o ničem z toho neví. Neví, že jsem jezdila motocross. Vjeli jsme mezi řady garáží a Dominik se zatvářil trochu zmateně. Zastavila jsem před těmi samými hnědými vraty, odemkla je a pomalu otevřela. Byl jasný den, takže jsem ani rozsvicet nemusela. Chvíli jsem jen stála a kochala se tím pohledem. Samozřejmě jsem den předtím uklidila většinu fotek. Pomalu jsem se otočila na Dominika, který stál jako opařený dva metry za mnou. Nejistými kroky došel až ke mně a dál zíral na tři ďáblovy stroje a všechno příslušenství. ,,Líbí?" zeptala jsem se s nadějí v hlase. ,,Líbí? Jak jakože ,,líbí"? Kurva Rose, tohle je dokonalý! To je všechno tvoje?" Vychrlil na mě a vešel do prostoru. Vrata jsem za námi zavřela a rozsvítila. On přecházel od motorky k motorce, od stolu ke stolu, od hromady starých poničených pneumatik k novým. Usmála jsem se, z menší lednice, co jsem tu měla, jsem vzala dvě piva a jedno mu podala. S tichým díky si plechovku převzal a dál sledoval něco, co miluji celým tím zbytkem mého srdce a i tou částí, která leží rozdrcená v prach v domě, kde jsem vyrostla. Nějakou dobu místnost naplňoval jen zvuk vycházející z lednice. Po tom, co si Dominik prohlédnul snad všechno, si sednul vedle mě. ,,Tohle všechno je vážně tvoje?" zeptal se ještě jednou. S přetrvávajícím úsměvem na rtech jsem přikývla na souhlas. ,,Jako jo, říkalas, žes jezdila, ale tyvole, tohle jsem nečekal. Ani nevim proč, je to celkem logický, ale stejně." ,,Chceš se projet?" Navrhla jsem najednou. ,,Jakože... na jedný tý motorce?" zeptal se zaraženě, což mě pobavilo. ,,Ne, na mně," řekla jsem a zvedla se, aniž bych si to uvědomila. Ve chvíli, kdy mi to došlo, jsem se nejistě otočila a spatřila pobaveně se tvářícího Dominika. ,,Jdeš na to nějak rychle, bibi," řekl stále se usmívajíc a přešel ke mně. Já ho vyděšeně sledovala jak mě chytá za boky a přibližuje se ke mně, což mě nutilo couvat, až jsem zády narazila na pracovní desku. Sklonil se ke mě a začal mě jemně líbat za uchem, odkud se pomalu přesunul na krk, kde začal kůži kousat a sát. ,,Do-Dominiku," vzdychla jsem, už jsem se ho nesnažila odstrčit. ,,Libí se ti to, viď?" zamumlal do mého krku, načež mě na dřevěnou desku vysadil. Několikrát jsem přikývla na souhlas a prudce se nadechla, když jeho ruce vjely pod mou mikinu i triko a zastudily mě na holé kůži. ,,Cože? Já tě neslyšel," zachraptěl pořád okusujíc můj krk, což zapříčinilo postavení všech mých chloupků na těle. ,,J-jo," zašeptala jsem, jelikož jsem se na nic víc nezmohla. Uchechtl se, odtáhl se ode mě a otočil se k motorkám. ,,Na který jedu?" zeptal se, jakoby se tady ještě minutu zpátky nic nedělo. Zaraženě jsem se na něj dívala. ,,Ehm... ta černá s modýma prvkama," řekla jsem potichu po chvíli mlčení a seskočila ze stolu. Přešel k na pohled úplně stejné KTM jako na které jsem po zhruba roce jela před třemi týdny, jen jinak barevné. Byla to novější verze, ale já měla s tou fialovou o trochu pevnější pouto. ,,Pojď sem," pobídla jsem ho. Podala jsem mu na vyzkoušení svou největší helmu, která se mi na hlavě nekývala ze strany na stranu jen se zimní kuklou. Sedla mu sice jen tak tak, ale lepší tady prostě nenajde. Se zapínáním zápasil a vypadalo to, že zapínání vyhraje, tak jsem mu pomohla, přičemž jsem se snažila nedotknout se jeho krku. Marně. Mé prsty zavadily o jeho kůži, kterou pokrývala obrovská pavučina s nahou ženou uprostřed, jejíž význam jsem radši nechtěla znát. Ještě jsem mu podala rukavice, opět své největší, které mu ale stejně budou nejspíš malé. Když si je začal hned nasazovat, zarazila jsem ho. ,,Blbě by se ti startovalo," odůvodnila jsem svůj čin a sama si do rukou vzala nejnovější helmu i rukavice. Svůj náklad jsem položila na tu pracovní desku a přešla k Dominikovi. ,,Už jsi na tom někdy jel?" zeptala jsem se trochu hlasitěji, aby mě přes helmu slyšel. Zavrtěl hlavou. Vše jsem mu ukázala a vysvětlila, na všechny otázky odpověděla. S motorkami jsme vyjeli před garáž, tu jsem zavřela a zamkla, nasadila si helmu a zároveň nasedla na motorku. Nasadila jsem si rukavice, což po mně můj společník zopakoval. Ještě než jsem nastartovala, zařvala jsem na něj, že  má jet za mnou a kdyby se něco dělo, protočit motor. Vyjeli jsme, objeli jsme celé město bez problému.  Nakonec jsem ho vzala na trať, tou dobou se šeřilo. Zastavila jsem na startu bokem k trati, Dominik vedle mě. Sundala jsem si rukavice i helmu, položila jsem si obojí do klína  a položila na ně ruce. Pohledem jsem sjížděla trať. ,,To nebudu muset jet, že ne?" zeptal se Dominik, nad čímž jsem se pousmála. Nechala jsem ho chvíli čekat na odpověď vědíc, že mě čím dál víc vystrašeně pozoruje. S tichým smíchem jsem sklopila hlavu a zavřela oči. ,,Ne, jen ti chci něco ukázat, " promluvila jsem. ,,A to?" ,,Nebuď tak nedočkavej," řekla jsem klidně pozorujíc místo, kde mělo za chvíli zapadat slunce. Byl jasný den, nebe bez mraků, to znamenalo, že západ bude dnes nádherný, natož z tohoto místa. Během desti minut se obloha začala barvit do všech možných barev. ,,Kurva," vydechl. ,,Jo, kurva," řekla jsem polohlasem nazpět.

***

Na hotelu jsem Dominika poslala do obýváku, zatímco jsem se sama vydala do koupelny. Když jsem v zrcadle zahlédla odraz svého krku, zděsila jsem se. ,,Dominiku?" zavolala jsem na něj a dál si prohlížela fialové modřinky. ,,Ano?" zeptal se, když přišel za mnou. Otočila jsem se na něj, aby měl dobrý výhled. ,,Co?" zeptal se s egoistyckým úšklebkem. ,,Co je to?" zeptala jsem se pro změnu já. Přešel za mě, ruce obmotal okolo mého pasu a bradu si položil na mou hlavu. Přes zrcadlo jsem se mu podívala do očí, ale on si jen spokojeně prohlížel své dílo. Otočila jsem se čelem k němu, aby se mi podíval do očí, což se taky povedlo. ,,Copak babe?" ,,Nic, nech mě se vysprchovat." Zavrtěla jsem hlavou a dál to radši neřešila. V koupelně jsem se zamkla a zopakovala to, co pokaždé. Opět jen v ručníku - jelikož jsem si zapomněla vzít oblečení z ložnice - jsem se o berlích dobelhala do ložnice. Dominik už se zvedal se slovy, že mi pomůže, ale to už jsem se zamykala. Jako obvykle jsem se oblékla do delších kraťasů a mikiny a vešla do obýváku. Zvedl pohled od mobilu a usmál se na mě. Když jsem byla u něj, chytl moje berle a opřel je o podpěrku na ruce. Chytl mě za boky a přitáhl si mě blíž k sobě, což mě donutilo opřít pravé koleno o gauč, abych nespadla. To mu ale nestacilo, takže jeho ruce sjely z boků na zadek, díky čemuž si mě posadil na klín. Dlaně opět přesunul na mé boky, jakoby mi to snad mohlo ublízit. Ruce jsem měla na jeho ramenou a mlčky se mu dívala do očí. Měla jsem neskutečnou potřebu uhnout, ale moje hrdost mi to nedovolila. ,,Sluší ti to," řekl tiše s úsměvem. To způsobilo, že se mé tváře zbarvily do červena. Stydlivě jsem sklopila hlavu, aby si toho nevšiml, což mi ale stejně nevyšlo. Jeho ruce se posunuly ještě o něco víš a přitiskly mě na jeho hruď. Čelo jsem si opřela o jeho rameno a užívala si, jak mě pomalu hladil od krku až těsně nad zadek, odkud se ale vždy vrátily zpět nahoru. Znal mé hranice a respektoval je, což se mi na něm líbilo snad nejvíc. Nesoudil mě za něco, o čem nevěděl, jaké to je a proč to tak je. Byla jsem k smrti unavená, ale spát jsem nemohla. Bránil mi v tom jeho kamarád, který mi nutně potřeboval ukázat, jak velký je. A přesně to zapříčinilo, že jsem byla vlhká jak vzduch před bouří.

***

Taaaakze
Doufam, že jste na mě pyšný, páč tohle je už druhá kapitola za dnešek.  Asi to teď bude ještě kapitolu, dvě klidný a pak se to hezky rozjede, tak užívejte klidu.

Good luck in this fucking shit called life, FuckingDeadRose

Dva kvítky růžeKde žijí příběhy. Začni objevovat