Horror messages

1.

OMLOUVÁM SE ZA CHYBY !!!
***
Stojím uprostřed lesa. Právě něco zapraskalo v křoví. Cukla jsem sebou a ohlídla se za sebe. ,, Haló ?! Je tu někdo ?! '' zakřičela jsem rozklepaným hlasem. ,, Jsem smrt, které se nezbavíš, ale naopak. Už se dnes nevrátíš domů !!! HAHAHA HOHOHO HAHAHA''
,, Neeee prosím neee ne ne ne nechte mě neee ne ne"

Probudila jsem celá spocená. Slzy mi stékali po očích. Ten sen byl - byl byl tak živý !!! Celý polštář byl úplně mokrý. Od slz, ale i od potu.
Bylo 5 hodin ráno a tak nemělo cenu ještě spát stejně bych neusnula.

Šla jsem si dát snídani. Dala jsem si cereálie s mlékem a četla časopis. Po snídani jsem si sedla k notebooku a šla na FB. Psala jsem si s Moniku. Psali jsme si o práci, kdy půjdem ven atd.

Bylo půl 6 a já se šla převléct a připravit se do práce. Dala jsem si černou sukni po kolena s bílými pruhy, bílou halenku, černé sako a černé boty na podpatku. Vlasy jsem si dala do drdůlku a pinetkou si připla ofinu.

Práce probíhala jako obvykle. Udělala jsem pár návrhů, dala si k tomu kávu a sušenky a byla na PC.

Jsem doma. ,, Uf '' zafuněla jsem a vyzula si boty. Sykla jsem bolestí a zjistila, že mám puchýř.
,,OMG'' já věděla že jsi je nemám dávat. No nic...přežit to musím.
Puchýř jsem si přelepila náplastí a svalila se na postel. Mmm teď bych si dala sprchu !!! Pomyslela jsem si a to jsem taky uskutečnila. Vzala jsem si osušku, oblečení a žlutou pískací kachničku.
Pustila jsem si hodně teplučkou vodičku a sprchovala se.
Po půl hodině jsem vylezla...

Na zapařeném zrcadle stál vzkaz...hodně zlý vzkaz.
V tomhle domě nejsi sama...

Zalapala jsem po dechu, abych se na místě nesložila. Prudce jsem si sedla ke sprchovému koutu a hlasitě oddechovala. Kdo tohle mohl napsat? Jaktože jsem nikoho neslyšela? A proč se mi to zjevilo až teď? Otázky se mi honily v hlavě jedna za druhou. Bylo jich hodně, ale ani jedna odpověď.
Hodila jsem přes sebe oblečení a prchala do pokoje pro mobil. Snažila jsem se zavolat Monice. ,, Máte vybitý kredit, nejdřív si ho dobijte a pak opakujte tuto akci '' ozvalo se z mobilu a já se zase málem složila. Vyběhla jsem z baráku a na chodníku byl kamínky naskládaný vzkaz Zemřeš... dnes v noci...

Byla jsem už tak v šoku, že jsem ani nezamkla a utíkala k Monice.