14.

103 13 4
                                    

,,Počkejte. Budu se muset s někým poradit. " Prohlásil ustaraný doktor a odešel z pokoje. Koukla jsem se na mobil. Všechno na něm bylo smazané. Nakrčila jsem čelo. Jak to? Povzdechla jsem si. Doprčic! No to je vážně skvělé! Nemám tam žádné kontakty, nic. Zapla jsem si televizi. Zrovna dávali Zprávy. Reportérka hlásala:

,,A nyní tu máme znovu příběh o naší oblíbené hrdince Rebece Wilsnove, která si zažila horor. Podle našich informací byla vězněna ve sklepě bez přísunu vody a jídla. Ven se dostala asi po 3 dnech. Utekla do lesa kde byla dále týrána sériovým vrahem Markem Donem Trainem. Tam ji i nalezli naši policisté. Nyní leží na jednotce intenzivní péče v nemocnici. Další její pokroky sledujeme. Zůstaňte s námi. Vaše televize. "

,,Hmm tak třeba budu aspoň slavná." zamyslela jsem se. Náhle i hlavou probleskl obrázek Georgova sklepa. Lekla jsem se. Protřela jsem si oči a hlasitě si povzdechla.

,,Na takovéhle věci se nezapomíná Rebeco. " zašeptala jsem si pro sebe.


Asi za půl hodiny přišel doktor ještě s nějakým doktorem.

,,Přišli jste na něco? " zvedla jsem nadějně obočí.

,,Nic dobrého slečno." Doktor poklesl hlasem. Smutně se podíval na svého kolegu a kývl na něj. druhý doktor se zhluboka nadechl.

,,Vaše probodnutá noha zřejmě nebude schopna chodit." Semkl rty do rovné čárky.

,,Takže... Takže už nebude fungovat?" Promluvila jsem se zlomem v hlase.

,,Ne. Bohužel se infekce přenesla vaším během a špínou s pomocí hřebíků i do druhé nohy. "

,,Takže budu muset žít na vozíku?!" Do očí se mi drali slzy.

,,Bohužel. Dělali jsme co jsme mohli slečno..."

,,Zatím na shledanou"


---------------------------------

Omlouvám se, že dlouho nebyl díl a navíc tenhle je krátký, ale wattpad mám pořád jen na počítači, na který se nedostanu tak často, ale snad už brzy....

Pokud máte nějaké otázky na mě nebo k příběhu tak je napište do zpráv :)

Horror messagesKde žijí příběhy. Začni objevovat