Adopted

eleven

Jungkook kreslil a ani si neuvědomil čas. Když měl kresbu hotovou, zhasl lampičku a vydal se ze skříně. Zavřel za sebou a zeregistroval spícího Taeho. Venku byla ještě tma. Digitální hodiny co měl Tae na nočním stolku ukazovali něco málo po třetí hodině ranní. Jungkook rychle zaplul do postele a jelikož byl unavený, hned usnul.
„Kookie"
Ozvalo se, to Jungkooka probudilo.
„Hm"
Hmkl a otevřel oči. Koukl na hodiny které ukazovali pět hodin ráno.
„Já... Zaprvé potřebuju na záchod ale je tma a já se bojim. Za druhé se bojím zítřka. Vlastně dneška "
Řekl Tae a na to chytl Jungkooka za zápěstí a vytáhl ho z postele. Jungkook měl co dělat aby nevyjekl, tím by vzbudil snadni sousedy.
„Pojď "
"Hm"
Jungkook ani neodporoval, byl stále v polospánku a navíc, co s ním dělat? Byl neodbytný. Rozešli se z pokoje do koupelny. Chodba byla tmavá až strašidelná, Taehyung Jungkookovi stiskl ruku ještě víc. Když došly do koupelny, Jungkook rozsvítil a podíval se na Taehyunga.
„Pustíš mě? "
Zeptal se Jungkook po chvilce, Tae mu ruku pustil a skolip pohled. Jungkook vyšel z koupelny, zavřel za sebou a čekal až Tae bude hotov. Za pár minut slyšel jak si Tae umývá ruce. Po vypnutí kohoutku nebylo slyšet ani kroky. Jungkook se divil ale nechal to být
„Baf! "
Ozvalo se za ním. Jungkook nadskočil div nespadl.
„Promiň, nechtěl jsem tě vylekat"
Řekl Tae s jistou ironií v hlase
„No jasně. A neříkal si náhodou že se bojíš tmy? "
Podotkl Jungkook když zjistil že je všude zhasnuto
„No to je pra-... A do pr-"
„Tak pojď "
Řekl tiše Jungkook a vzal Taeho za ruku. Tae zčervenal ale to nikdo nemohl vidět protože byla všude tma tmoucí. Když se dostaly do pokoje usadili se do postele a Jungkook si zívl jelikož naspal jen pár hodin.
„Chci s tebou mluvit"
„Hm"
Hmkl na to Jungkook
„Zítra. Měli jsme jít spolu ven. Ale přesto musím jít a někým neznámým do kavárny k Minům. Nechce se mi tam. Radši bych byl s tebou protože..... Protože tě mám rád "
Poslední část Taehyung jen zamumlal že mu nebylo rozumět. Ale Jungkook je bystrý.
„Neboj se. Nrbude to nic strašného... Snad... Věřím ti protože.... Protože tě mám taky rád. Víc než to.
Poslední dvě věty Jungkook taktéž zamumlal. Ale Taehyung je také bystrý takže to slyšel.
„Nechtěl bys... Jít se mnou? Vymluvíme se že, já půjdu na tu schůzku a ty bys třeba řekl že bys chtěl vyvenčit Rapmona takže by jsme řekli že půjdeme spolu a pak se rozdělíme. Ale ty bys se mnou pak šel do té kavárny "
Dovymyslel svůj nápad Taehyung nahlas.
„To by šlo, ale teď jsem vážně unavený protože jsem šel spát-"
Odmlčel se a koukl na hodiny jež ukazovali půl šesté
„Před asi dvěma hodinama"
„Jakto?! Vždyť já šel spát asi v jedenáct a tys šel se mnou"
„No... Já pak kreslil"
„Uka"
„Ne, až po obědě protože dřív se nevzbudil pokud nepůjdeme spát "
„Tak dobrou! "
Křikl vesele Tae, že bude moct vidět obrázek co kreslil Jungkook. Až zapoměl na tu schůzku.
„Dobrou "
Zasmál se Jungkook a oba zalehli pod peřinu a hned usly.

_________________________________________
Shrnutí kapitoly

Jungkook dokončil obrázek a usnul. Tae ho vzbudil že chce na záchod. Tae ho pak vylekal. Vymysleli spolu plán, na další den, a znova usly

Jedenáctá kapitola. Hustý. Budu řada za každý váš názor, jestli mám pokračovat nebo jak. Omlouvám se za gramatiku, ale znáte to..
3am a vy nemáte co na práci tak prostě píšete skoro poslepu xD
Když píšu tuhle kapitolu, akorát vyšla sedmá. Takže mám náskok, ale nemám moc času na psaní poslední dobou, snažím se co nejvíc jelikož mě to baví.
Můžete třeba hádat co za obrázek Jungkook kreslí nebo s kým se má Tae sejít.

Luv ya🥰