„Ještě tohle. Díky "
Dobalili spolu kluci Jungkookovi věci
„Kookie? "
„Ano Tae? "
„Nechal bys mi jednu tvou mikinu? Nebo tričko? "
„Proč? "
„Chci na tebe vzpomínat. Dám si s sebou taky něco mého aby ri nebylo smutno"
„To beru, když to bude vonět jako ty"
„Tak.. Tady tričko a mikina"
Podal Jungkook Taemu svou fialkovou mikinu a bílé tričko které bylo hodně načáchlé Jungkookovou vůní
„Díky Kookie, tady máš taky tričko a mikinu"
Podal na oplátku Tae Jungkookovi tvou černou mikinu s potiskem, a zelené tričko s nějakým popiskem jednoduchým
„Budeš mi chybět"
„Ty mě přeci taky Kookie"
„Ale za chvíli už budou prázdniny, a pak se půjde na střední "
„Takže budeš u nás "
„Přesně tak"
„Jo a ještě ab tebe"
„Děkuju Taehyungie"
To oslovení se Taemu moc líbilo
„A třeba někdy po škole mužem spolu ven. A k tomu obrázku. Tady"
Vytáhl Tae ze skříňky papír a podal ho Jungkookovi
„To je... Úžasný. "
Divil se Jungkool. byly to oni dva, jak se objímají kolem ramen. Jako fotka
„Tak šup ať nejsou nasupení jako supi co supí"
Popohnal ho Taehyung. Oba se zvedli, Tae Kookovi vzal kufr a spěchali dolů. Jin s Namjoonem už na ně čekali v autě
„Ti vám to trvalo"
Postěžoval si Jin
„Ale jsme tady, tak mužem "
Jin už nic neřekl a vyjeli. Když přijeli vystoupili. Tentokrát si Jungkook věci vzal sám. Stoupl si před dveře a položil kufr na zem.
„Tae~"
Rozplakal se jungkook když byl Tae vedle něho. Tae ho objal a vlepil mu jednu malou pusinku do vlasů.
„Kookie"
Jungkook na něj pohlédl. Jejich pohledy říkali vše. Jungkook se nahnul k Taehyungovu obličeji. Tae naopak k Jungkookovu, oba zavřeli oči a věnovali si takový hezký polibek na rozloučenou. Když se od sebe odtáhly, Jungkook už musel jít jelikož na něj čekal Hoseok nahoře v pokoji.
,,Tak ahoj Taehyungie"
,,Ahoj Jungkookie. budeš mi chybět"
,,Ty mě taky"
Rolzloučili se a oba se vydali svým směrem. Tae do auta za rodiči a jungkook za Hoseokem. Když Jungkook dorazil do pokoje, na posteli už seděl Hoseok a něco si četl. Jungkook to zvážil za vhodnou chvíli ho vylekat. proto se potichu dokradl k němu a skočil mu kolem ramen
,, ty vole víš jak si mě vyděsil"
Hoseok se začal smát. Jungkookovi moc do smíchu nebylo kvůli Taemu,ale aby se neřeklo tak se alespoň uchechtl
,,stalo se něco? vždy si byl tak veselý..."
zarazil se Hoseok
,,Nic, no každopádně....co se dělo když jsem utekl?"
,,my tě viděli... za mě to bylo cool ale pak jak jsi zmizel v tom lese tě nikdo nehledal. neměli tě tu rádi. My věděli že jsi dost chytrý na to aby ses dokázal postarat o sebe sám takže jsme tě nechali být"
odvětil Hoseok na Jungkookovu zvědavou otázku
,,No teď k tobě kde jsi byl?"
zajímal se hned Hoseok
,,jak jsem utekl mě našel Namjoon vzal mě k němu a byl jsem u nich"
,,ustý, a ten kluk venku co ses tam s ním líbal byl kdo? ten namjoon?"
,, jejich syn, Taehyungie"
odvětil Jungkook, frustrovaně si zalezl k sobě pod peřinu,opomenul tu poznámku s líbaním, jelikož byl fakt unavený, a navíc bylo deset večer
,,dobrou"
,,dobrou"
řekli si kluci navzájem a usli_________________________________________
Shrnutí kapitolyTaehyung pomůže sbalit Jungkookovu věci, aa prohodí si nějaké mikiny trička. Jin s Namjoonem je odvezou, taehyung s jungkookem se políbí a tae jde domu, jungkook si povídá s Hoseokem a pK jdou spát
ČTEŠ
Adopted
FanfictionZ lesa se ozval vzlyk. A další. A další. A znovu. To zaujalo mladého muže co šel kolem se psem "Haló? Je tam někdo?" Houkne do lesa a poslouchal, zda se někdo neozve. Najednou se křoví vedle něho zašustilo, a z něj vylezl mladý chlapec s uslzenýma...