fourty-six

54 6 0
                                    

"Ahojte"
Pozdravili přicházející Yeonjun se Soobinem. Byl zrovna den před začátkem vánočních prázdnin. Kluci se hrozně těšili, ale ještě nevěděli co přesně budou dělat. Nejspíše budou spolu. Po právě vánočních prázdninách má Taehyung přestoupit na tu školu pár ulic vedle. Na jednu stranu se těší, ale na druhou mu je líto Jungkooka že tam bude sám. Ale pořád tam má Yeonjuna se Soobinem a to odhání Taeho od špatných myšlenek.
"Ahoj..."
Pozdravil Taehyung. Bylo už po škole, a kluci se domluvili že půjdou do rodinné kavárny u Choi a Kim
"Kde máš Kooka? Celý den jsme ho ve škole neviděli"
Optal se Soobin zaujatě
"Přemluvil jsem ho aby radši zůstal doma... Večer se necítil psychicky dobře a tak... Zase. Nevím co s tím pořád dělat. Chci mu pomoct, ale nevím jak"
Povzdechl si Tae a posadil se na lavičku vedle. Oba kluci o tom věděli, co se Kookovi děje. Tae jednou zmínil že chodí k psychologovi, ale nějak se o tom nebavili
"Nechodí náhodou k psychologovi?"
Zopakoval po něm pohyb Yeonjun a poklepal si na stehna. Soobin si sedl na jeho přítelovo klín a uvelebil se načež donutil Yeonjuna lehce a neslyšitelně vzdychnout
"To sice ano ale... Nemyslím si že by mu to pomáhalo nějak moc. Ano, nějaký progres tam je, ale není to to co jsem si predstavoval"
"Dej tomu čas"
Jungkook byl doma, a četl si knížku. Půlku dne probrečel ale jakmile se začetl, uklidnil se. Dneska ještě musí k psychologovi. Upřímně se mu tam nechce ale tak... Už jen kvůli Taemu tam půjde. K psychologovi chodí už nějaký ten měsíců, ale zatím mu neřekl tu podstatnou věc. Neví jak by reagoval kdyby narovinu řekl: 'zamiloval jsem se do svého nejlepšího kamaráda a to je to co mě tíží' Bojí se toho a tak radši mlčí. Cink, ozvalo se v Jungkookově kapse když šel směr domů od nemocnice kde se psycholog nacházel. Vytáhl mobil a podíval se kdo mu píše. Nebo lépe řečeno, volá
"Ano Jimine?"
Zastavil se a opřel o blízkou lampu
"Tae ještě není doma.... Myslím.... Ale asi ano"
Zamyslel se a pokýval hlavou
"Všechno ti to řeknu potom"
Zívl si a od sloupu se odrazil
"Ano, pošlu. Ahoj"
Típl telefon a zmíněnému poslal adresu jejich bydliště do sms. Vydal se domů, a cestou se zastavil v obchodě si koupit něco k snědku, ale také dárky na Vánoce které se pomalu blížili. Když dorazil, zjistil, že Taehyung už doma je, a kouká na televizi. Jungkook rychle odnesl dárky do ložnice jen hodit na postel a sedl si vedle Taeho
"Kde jsi byl?"
Bylo první co mu Tae řekl když si ho všiml
"Byl jsem u toho psychologa a pak jsem se ještě stavil v obchodě"
Povzdechl si, a z kapsy vytáhl pocky s jahodovou polevou. Taehyungovi nejoblíbenější
"Děkuju"
Převzal si krabičku a více se uvelebil na gauči s neutrálním výrazem v obličeji
"Stalo se něco?"
Tae jen zakroutil hlavou
"Jen se mi po tobě stýskalo"
Usmál se, a obmotal ruce kolem jeho pasu. Byli si velmi blízko. Koukali si vzájemně do očí. Jungkook si nedokázal pomoci, a pohledem sjel na jeho rty. Nevydržel to a pomalu se k němu začal naklánět. Obmotal si ruce kolem jeho krku, a jednou rukou mu zajel do vlasů. Taehyung upevnil svůj stisk kolem Kookova pasu a také se k němu naklonil co nejblíže tak, že se dotýkali nosy


Začínám mít pocit, že to je o ničem :( už má skoro padesát kapitol, a stále se nic nestalo. Každopádně. Seven od JK? Mega

AdoptedKde žijí příběhy. Začni objevovat