twenty-one

107 10 0
                                    

Když vešli, neviděli nic. Porozhlédli se tedy po chatce, bolali na něho ale on nikde. Nakonec, se šli podívat do koupelny. Nejdříve zaťukali, přecijen kdybi se třeba sprchoval.
„Chane? "
Nic se neozvalo. Vzali teda za kliku, a otevřeli dveře.
„Panebože.... Tae rychle běž pro někoho"
Tae vystartoval ven za učitelkou
„Paní učitelko... Chan... Minho pojď taky asi omdlel... "
Jungkook mezitím Chrisovi zakryl tělo ručníkem, alespoň někde jelikož byl před sprchou, mokrý bez oblečení. Ležel jako mrtvola ale dýchal. Přiběhl tam Minho Tae a za nimi učitelka
„Panebože... Taehyungu doběhni pro ošetřovatelku"
Tae prokroutil očima ale vydal se tam kam ho učitelka poslala
„Dýchá, ale slabě. Puls má nestabilních "
Oznámil Jungkook který klečel na zemi vedle Chrise. Minho si k němu klekl taky.
„Je úplně ledoví, a mokrý. Můžeme hi utřít? "
„Jo, určitě. Možná mu radši oblečte alespoň spodní prádlo já půjdu vedle... "
Řekla učitelka a odešla. Jungkook vzal ručník z Chana a začal ho utírat. Když už byl suchý. Společně s Minhem mu nandali boxerky. V tu chvíli tam k ním přiběhl Taehyung s ošetřovatelkou za zády.
„Kluci, vzali by jste ho prosím do ošetřovny? "
„Jo, Jungkooku ty hlavu, opatrně. Já nohy a Minho ty jisti a můžeš přidržovat záda"
Řekl ve spěch Tae a už ho odnášeli. Pak normálně probíhali hry a tak. Bez Minha a Chrise, oba byly v ošetřovně, Minho ho tam nechtěl nechat kdyby se vzbudil
„Jungkooku, Taehyungu jděte se podívat za Minhem ať jde alespoň na večeři "
Řekla učitelka, když už pomalu nastával čas večeře
„Minho"
Oslovil ho Jungkook když vešly do ošetřovny. Minho seděl vedle Chanova lůžka, držel ho za ruku a spal.
„Pšš. Monho spí "
Pošeptal pomalu Chris aby nevzbudil Minha
„Už ses probudil? A bylo by dobrý ho vzbudit. Takže... MINHO! "
Zakřičel Tae
„Co chcete"
Odvětil Jungkookovi a Taemu
„Chris.... A taky by byko dobrý abys šel na večeři už"
Minho se nad zmínkou Chana prudce otočil do leva na Chana. Jak rychle se otočil zamotala ae mu hlava, a ještě jak viděl Chrise nadšením a tim jak se mu zatočila hlava omdlel. Naštěstí ho Chan stihl zachytit. Jungkook ho položil na lůžko vedle Chana a s tím že jim donesou večeři odešli. Teda Taehyung tam zůstal kdyby náhodou se něco stalo
„Jungkooku kam neseš tolik jídla. Víš že se jí tady"
Okřikl ho učitelka
„Omlouvám se. Nesu jídlo Taehyungovi Chrisovi a Minhovi, a samozřejmě sobě. Ale on se Chan pribudil a Minho omdlel, Tae tam zůstal kdyby něco tak jim teď nesu jídlo"
Vysvětlil Jungkok
„Dobrá, příště nic takového ale"
Na to už odešel. Donesl jídlo svým kamarádům
„Minho už se probudil, já jsem taky vzhůru a Tae usnul"
Jungkook si povzdechl
„Dobře Minho sedni si tamhke ke stolu a já ti tam dám jídlo, Chrisi tobě to dám sem. A Taeho musíme vzbudit"
„Ale jak, už jsem se o to pokoušel, nejde to"
Odporobal Minho. Jungkooka napadl nápad
„Mám nápad, ale zůstane to jen mezi náma, jasný? "
Chan s Minhem nechápali ale souhlesili
„Tak jo, to dáš Jungkooku"
Povzbuzoval sám sebe. Došel za Taehyungem který seděl vedle postele. Sedl si na kraj postele a zvedl Taehyungovi hlavu...








Omlouvám se, dám si pauzu do nového roku. Nestíhám a neni dobře. Takže příští kapitolu vydám až po Novém roku

AdoptedKde žijí příběhy. Začni objevovat